Během manželství jsem se dostala na dno. Pro jinou by byl super partner: Přes 180 cm vysoký nekuřák, pres 100k měsíční příjem... Ale že má poruchu autistickeho spektra -Aspergeruv syndrom jsem zjistila až po rozvodu. Když byl spokojený, mlčel, když ne, kritizoval bez ohledu na přítomnost dětí.
S přibývající kritikou začal začarovaný kruh, kdy jsem se musela dokopávat i k jednoduchým činnostem a propadala do deprese. Pokaždé se našlo něco špatně. Jednou jsem pozvala mamku a sestry a celý den jsme gruntovaly. Odešly před jeho příchodem. A co myslíte. Nebylo vyvětráno.
On si myslel, že dělám naschvály a děti mě přestávaly respektovat jako rodiče. Podařilo se mi uniknout. Rozvod byl hodně ošklivý ale s podporou mých příbuzných jsem to dotáhla do konce. Trvalo roky ,než jsem se vzpamatovala, našla s dětmi rovnováhu a vzájemný respekt.
Proto už nikdy nebudu sdílet s jakýmkoliv mužem (syna nepočítám) společnou domácnost. To nepíšu, abyste mě litovali, ale jako vysvětlení mého postoje a rozhodnutí. Můj dům - můj hrad. Chlapy jsem dlouho nechtěla ani vidět. Ale jsem hodně sexuálně založená a i během manželství byla masturbace nutnou potřebou. O nevěru jsem nestála, mám to tak nastavené, že mám zájem jen o jednoho muže.
Asi rok po rozvodu jsem našla povídky na amatérech a při některých jsem si krásné užívala. Časem ale vzpomínky bledly, já se vnitřně hojila a povídky mi nestačily. Hledala jsem tady i na klasické seznamce sexuálního partnera. Marně. Nabídek bylo hodně, ale realita nic moc. Někdo měl představu společného života, nic pro mě. Dalším jsem nesedla já. Nebyla jsem jejich typ a většinou už díky fotce. Někdo přestal psát, když jsem souhlasila, že se sejdeme, další mi nakukal, že mě chce dlouhodobě, ale byla z toho jednorázovka. Někdo setkání ani nenavrhnul. Někdo byl nešťastně zamilovaný a sešli jsme se jen párkrát ... Našla jsem jednoho, co mi pootevřel dveře do BDSM světa. Vždy, když přišel, stála jsem nahá se zavázanýma očima. Potěžkal mi prsa a já ho vykouřila. Bylo to moje první setkání s dominancí a líbilo se mi to. Ale nevydrželo, ukončil to on.
Tak jsem se začala scházet s jedním, co mi úplně nesedl životními postoji. Bydlí daleko, vidíme se jednou za měsíc nebo dva, ale má šikovnè prsty a i když jsem se s ním třikrát rozešla právě kvůli jeho názorům, dál mi posílal přáníčka k Vánocům, narozeninám a svátkům, já se s ním zase sešla a vzala ho na milost. Dalším jsem už nedala šanci, i když možná chtěli to, co já. Nerada jsem je házela do jednoho pytle, ale bylo pro mě nemožné poznat, že to myslí vážně po tolika nezdarech. Přestala. jsem chodit na Amatéry. Na svou BDSM stránku jsem rezignovala. Plánovala jsem ve svém volnu klid a koníčky. Po padesátce jsem s hledáním partnera definitivně skončila a své potřeby řešila jako většinu manželského života rukou v klíně, představami a přibližně osmskrát za rok jsem si užila objetí, polibky a nechala se parádně vyprstit. Častěji by se mi to líbilo víc, ale nějak to nikdy nešlo.
Kvůli jednomu koníčku (nic erotickèho) jsem si dala inzerát, kde jsem zdůraznila, že hledám lidi (množné číslo) se stejnými zájmy. Pár mužů (žádná žena) napsalo, ale chtěli vztah. Já ne.
A potom napsal on. Hned zaujal otevřeností, co psal vypadalo upřímně. Chtěl si dopisovat. Líbilo se mi, co jsem četla, tak jsem odpověděla. A on reagoval... Už přesně nevím, jak jsme se dostali ke vztahům a představám.
Já mám ráda pocit bezmoci. Že něco udělám a musím přijmout důsledky i když bych nechtěla. Například představa, že si jdu k sousedovi půjčit cukr a on mě pozve dál a zamkne. Odemkne až když budu hodná, poslušná. Je na mě, jestli budu raději čekat, nebo poslechnu.
A on je rád dominantní a rád si hraje. Táhlo mě to k němu jak můru k plameni. Poslali jsme si fotky, abychom věděli, s kým si píšeme, ale že si budeme jen psát. Sympaťák. Psala jsem mu o povídkách na tomhle serveru. Ukázalo se, že tu máme oba profil. A tak jsem se sem vrátila a píšu si tu s ním. Začala jsem mu posílat svoje představy, jemu se moc líbily a chtěl další.
Poděkuje, pořád chválí jaká jsem úžasná, krásná, jak mám nádherná prsa,... Sice mu to nebaštím, ale líbí se mi to slyšet. Pochvaly a komplimenty, to dělá dobře každému. Poslal mi svou představu. Půjčí mi 500 a já budu muset platit každý tyden nebo 14 dní úroky absolutní poslušností. Ta představa mi několik večerů zařídila orgasmus. A postupně jsme si začali hrát na dálku. Dával úkoly, když jsem splnila, říkal, že jsem hodná holčička, poslušná, šikovná, moc šikovná. Ptala jsem se ho na to, jak řeší kam až může zajít, že to múže být nebezpečné pro ni i pro něj, aby ho potom nějaká neobvinila. Nabídl mi poslat dotazník ale že by mě nerad vylekal a že jestli chci, můžu mu vyplnit, co chci a nevyplňovat, co nechci. Byl opravdu hodně podrobný. Já byla mokrá, když jsem ho četla a vyplnila všechno, co jsem věděla. Jak mám vědět, jestli mi vadí nebo nevadí kukla, když jsem žadnou neviděla ani nevyzkoušela a on tam měl několik typů. Svazování to samé v bledě modrém a navíc potřebuji partnerovi důvěřovat. Tak jsem raději napsala že ani náhodou, ale že se to možná časem líbit bude. Také tam byla stupnice. Např orál jemu a do jaké míry to mám ráda od miluji to po nikdy to nechci zažít (teď mě neberte doslova, v tomto smyslu to tam bylo, ale ne těmito slovy).
Byl hodně rád, že jsem to vyplnila a chtěl mě víc a víc poznat. Chtěla jsem ho taky, ale měla jsem strach. Ten mizel, jak mi psal o sobě a svém životě. Pořád to byl cizí chlap, kterého jsem v životě neviděla, ale už to nevadilo a představa, že mě vystříká na prvním setkání zaćala být vzrušující. Zrealizovat představu. Chtěl, abych byla jeho subinka. A mě to zlákalo. Vysvětlil mi systém semaforu, a když ho budu chtít kdykoliv zastavit, stačí říct červená. Ptala jsem se ho, jak to funguje, když budu mít např jeho žalud v krku. Třikrát ho poplácám. Jak to uděláme, když budu mít žalud v krku a svázané ruce, to jsme zatím neřešili ale ta doba se (mám dojem) rychle blíží. Šátek na svázaní rukou už jsem na posledních 2 setkáních měla nachystaný. Ale předbíhám.
Jak jsme se dohodli a jak jsme se sešli, to je sepsané v první povídce. Tam ta jeho slova dostala úplně novy náboj.Slyšet hodná holčička šikovná, moc šikovná ve chvíli, když jeho žalud narážel v krku, nebo když do mě přirážel zezadu bylo neskutečný. A od té chvíle to mám spojené.
Od toho setkání se vídáme. Sice psal, že mě chce dlouhodobě, ale já si myslela svoje a počítala s tím že si ještě jednou na stará kolena pořádně užiju. Ale on naplánoval druhou schůzku. A třetí. A osmou.
Postupně zavedl stálé úkoly, které mám plnit:
Posílat odkazy na povídky a co se mi v nich líbilo, to už jsem zmínila.
Každé ráno mu napsat, jakou mám podprsenku a kalhotky.
Hlásit mu, kdy jsem v práci a jaké mám další povinnosti (aby měl přehled, kdy se můžeme vidět)
Když napíše, že mám dorazit přijet a ve všem poslechnout.
Napsat mu, když jsem vzrušená a mám mokro v kundičce.
Poděkovat za orgasmus.
Po kažkdém setkání popsat, jak probíhalo, on to potom zveřejní jako povídku.
Strach jsem měla třikrát.
Poprvé,.když jsme si psali emaily a já najednou od něj přestala zprávy dostávat. A potom zjistila, že chodily do spamu. Psal celý den a potom už ne. Napsala jsem mu a bala se. Že už neodpoví. Že o něj přijdu, když to vypadalo, že by to mohlo vyjít a že se sejdeme.
Podruhé, když už jsme se sešli, ale pořad se skoro neznali a on začal slibovat,.co se mnou vsechno provede a když jsem odepsala, že když mi něco bude vadit, že ubereme a on napsal, že nikdy neubírá. To ale v praxi dělá a když jsem mu o svych obavach napsala, během chvíle byly pryč a ja se bat přestala. Semafor platí.
Potřetí, když jsem si uvědomila, jak moc ho chci. Protože jsem vzhledem k minulosti se rozhodla, že nebudu na nikom zavislá. Až nebude chtít pokračovat, tak mi bude hodně chybět. To jsem si musela sama srovnat. Že si ho užiju dokud to půjde, protože strach mi jen ublíží. A mam víc, než jsem doufala, tak není potřeba řešit, jak dlouho. A tak ani tenhle strach už mě netrápí.
Těším se až se potkáme podeváté
