Kopyta jeho obrovského černého hřebce divoce břinkala o kameny lesní cesty. Celá vesnice zůstala daleko za námi, utopená v pohledu nad mým osudem. Můj novomanžel jen bezmocně stál nad krutým verdiktem Ius primae noctis, ale já tam nahoře, v sedle hradního pána, prožívala úplně jiná muka.
Pán Patrik mě vysadil před sebe. Seděla jsem rozkročmo na kohoutku koně, zády přitisknutá na jeho pevnou, drahým suknem potaženou hruď. Každý krok koně mě třel o pánovo lůno. Cítila jsem to od první minuty, co mě vzal – pod těžkou látkou jeho nohavic byl obrovský, tvrdý a pulzující žárem. Ten tlak mě při každém pohupování hřebce zasahoval přímo mezi půlky zadku.
Moje prostá plátěná sukně byla už v polovině cesty úplně promáčená mým vlastním horkým vzrušením. Pán Patrik mě celou dobu držel jednou rukou kolem pasu, drsně a nekompromisně, a jeho horký dech na mém krku mi jasně říkal, že moc dobře ví, co se v mém klíně děje.
Když jsme konečně dorazili na hrad, stráže před ním mlčky otvíraly brány. Pán mě bez jediného slova strhl z koně, hodil si mě přes rameno jako ukořistěnou laň a těžkými kroky mě odnesl po točitých kamenných schodech až do své komnaty.
Uvnitř praskal obří krb a vzduch voněl dřevem, olejem a kůží. Uprostřed místnosti stála mladá, tichá děvečka. Pán Patrik mě shodil na kožešiny u postele, unaveně si sedl na masivní dubovou židli a nalil si pohár těžkého vína. Od té chvíle převzala vládu ona.
Zůstala jsem stát uprostřed komnaty úplně nahá, jen v záři sálajícího krbu, která barvila moji kůži do ruda. Moje plná ňadra se divoce zvedala rychlým dechem a mokrá brána mého klína se leskla v teplém světle. Děvečka si mě chladně prohlédla a pak vzala hrubé plátno namočené ve vonném oleji. Bez špetky soucitu, s naprostou krutou upřímností mi začala otírat a masírovat půlky zadku i mou vlhkou pošvu.
„Už jsi obcovala s mužem?“ zeptala se drsně, když ucítila, jak moc jsem pod jejím plátnem kluzká.
„Ne...“ vydechla jsem s pootevřenými ústy. „To pro jednou vydržíš,“ odsekla věcně a pak mě dlaní silně plácla přes stehno a obnažený zadek, až maso hlasitě plesklo a kůže mi zrudla ještě víc. „Buď hodná, pán taky bude,“ pronesla s chladným klidem a donutila mě podle starého zvyku kleknout si na kolena přímo před pánem Patrikem, s obličejem otočeným ke krbovému ohni.
„Roztáhni nohy!“ zavelela nekompromisně a roztáhla mi kolena na kožešině, aby mě před mým pánem zcela odhalila. Pak se narovnala, pohlédla na něj a chladně dodala: „Můj pane, je to panna.“
Pán Patrik položil pohár a v očích mu bleskl dravý plamen. „Hmm... tak to bude hezčí,“ protáhl nízkým, spokojeným hlasem. Vstal, rozepnul si opasek a nekompromisně shodil nohavice, zpod kterých mu vyrazil obří, žilnatý úd, rudý touhou a těžký chlapskou silou.
Služka mě chladně zatlačila do postele na měkké kožešiny. Jenže to byla ona, kdo dál diktoval každý pohyb. Chytila mě za kolena a roztáhla mi stehna dokořán, aby myšlenkám na odpor nedala žádnou šanci a zcela mě před pánem otevřela.
„Už jsi slyšela – to pro jednou vydržíš. Buď hodná, pán taky bude,“ dodala věcně a dlaní mě silně plácla přes obnažený zadek, až maso v tichu komnaty hlasitě plesklo. Když pán Patrik přistoupil k posteli, děvečka neustoupila. Oním zvykem hnaná a fascinovaná sledovala jeho vztyčené chlapství, natáhla ruku a pevně uchopila jeho horký, pulzující úd. S naprostým, chladným klidem jím nejdříve přejela po mém klíně, otřela horký hrot o mou mokrou pošvu, aby ho mým vlastním vzrušením zvlhčila, a pak ho pomalu a nekompromisně zavedla přímo do brány mého lůna.
Pán pak už jen plynule zatlačil a vjel do mě celou svou délkou. Z mého hrdla se vydral jen hluboký, zadržovaný vzdech – ne bolestí, ale čistým šokem z té oslepující, syrové slasti, která mě okamžitě paralyzovala. Byl mohutný, roztahoval mou schránu zevnitř a hluboko ve mně divoce pulzoval.
Služka se s lačným pohledem naklonila blíž k posteli a sledovala, jak se jeho žilnaté chlapství s hlasitým, mokrým pleskáním zaráží do mého vlhkého podolí. Pán Patrik okamžitě nasadil zběsilé, dravé tempo. Každý jeho příraz mě posunul dopředu do kožešin, moje prsy se divoce vlnily a z hrdla se mi draly neovladatelné stny, zatímco nás ona oba chladně a nekompromisně řídila svým pohledem.
Moje vzdechy se s každým dalším dravým přírazem stávaly hlasitějšími a nekontrolovatelnými. Když jsem se pod tou neuvěřitelnou vlnou rozkoše pokusila trochu uhnout a sevřít stehna, služka okamžitě zasáhla. Položila svou pevnou dlaň na mé koleno a nekompromisně mi přidržovala nohu roztaženou dokořán, aby měl pán Patrik stále dokonalý přístup a mohl do mě vjíždět až po samý kořen.
Ta kombinace jejího chladného sevření a pánova dravého tempa mě úplně ochromila. Slast mě pálila v celém těle a s každým pleskáním jeho žilnatého chlapství o mé vlhké podolí jsem se blížila k naprostému šílenství.
Pak se to stalo. Moje vnitřní svaly se křečovitě sevřely v divokém, oslepujícím vrcholu rozkoše. V ten samý moment se pán nade mnou napnul, zachrčel a s hlubokým, hrdelním řevem se do mě vší silou opřel. Ucítila jsem ten horký, spalující pramen, jak mi tryská hluboko do útrob a pod tlakem kompletně zaplňuje celou mou studnici. Držela mě rozevřenou, dokud do mě nevypustil i tu poslední kapku své husté mízy.
Pán Patrik těžce oddechoval a po tom divokém vyvrcholení se zmoženě odvalil stranou na lůžko. Jeho obří, žilnatý úd se sice trochu uvolnil, ale stále hrdě a pevně stál, rudý a ulepený našimi šťávami.
Neměla jsem čas ani nabrat dech. Srdce mi bušilo až v krku, ale služka mi nedopřála ani vteřinu klidu. Okamžitě se nad mým znaveným tělem pohnula. Klekla si na postel, drsně mě chytila za mé dlouhé vlasy a bez špetky soucitu mi začala táhnout a tlačit hlavu dolů, přímo do pánova klína. Jak mě nutila sklonit se k jeho tělu, pohnula jsem boky a v ten moment jsem to ucítila. Z hloubi mého rozdrážděného lůna začalo pomalu, líně a horkobíle vytékat jeho čerstvé sémě. Cítila jsem každou kapku té husté pánovy mízy, jak mi stéká po vnitřní straně stehen na chladné kožešiny.
V tom okamžiku se však služka sama začala dál svlékat. Její oči planuly chladným, lačným jasem. Bez jediného slova si rozvázala tkanice své vlastní hrubé haleny, shodila ji na zem a hned po ní i zbytek šatstva. Zůstala stát nade mnou úplně nahá – štíhlá, s pevným tělem zvyklým na práci, drsná a viditelně vzrušená tím, co celou dobu sledovala.
„Tímhle to nekončí, děvče,“ zasyčela chladně a jízlivě, zatímco se dívala na kapky pánovy mízy, které ze mě stékaly na kožešiny. Ještě víc mi přitlačila hlavu k Patrikovu klínu. „Saj ho a hleď, ať se mu zase postaví. Pán nemá pro dnešní noc dost a já chci svůj díl. Ale pamatuj si jedno... pán mně do pošvy nestříká. To sémě dává jen tobě, abys mu porodila silného bastarda.
Mě si bere jen pro svou rozkoš.“ Hned jak to dořekla, pustila mé vlasy a už na nic nečekala. S naprostou samozřejmostí a dravostí se rozkročila přímo nad pánem Patrikem, který po mém sání znovu pevně a divoce stál. Služka se na něj nekompromisně svezla, vlastní rukou si přidržela jeho žilnatý úd a přesně ho navedla k bráně svého klína.
Jedním plynulým, hlubokým pohybem se na něj celou svou vahou narazila. Z hrdla se jí vydralo hlasité, chraplavé vzdychnutí, jak ji pánova velikost kompletně zaplnila. Osedlala ho jako divoké zvíře. Okamžitě nasadila zběsilé, rytmické tempo – divoce nad ním nadskakovala, kroutila boky a bez jakéhokoliv ostychu s ním smilnila přímo před mými zraky. Pán Patrik pod ní spokojeně zavrčel, chytil ji pevně za boky a pomáhal jí svými přírazy nahoru, zatímco já jsem jen bez dechu ležela vedle nich na kožešinách, ulepená od jeho sémě, a sledovala to divadlo nespoutané živočišnosti, které ta chladná služka tak dokonale zrežírovala.
Služka divoce nadskakovala, její pevná prsa se rytmicky komíhala a z hrdla se jí draly stále hlubší, chraplavé vzdechy. Pán Patrik ji drsně mačkal boky, jeho přírazy zdola byly čím dál tvrdší, až se celá postel otřásala. Najednou se služka celá napnula, křečovitě prohnula záda a s hlasitým, horkým výkřikem se do něj naposledy celou vahou přitiskla, jak ji zalila vlna jejího vlastního, divokého vyvrcholení. Její vnitřní svaly pánův úd silně svíraly, ale ona ani v té největší slasti neztratila hlavu. Moc dobře věděla, že se blíží i pánovo sémě.
Hned jak její křeče polevily, bleskově z něj seskočila a nenechala ho dokončit ten hříšný akt ve mě. Byla to vteřina. Chytila mě za boky, surově mě přitáhla zpátky pod pána a znovu mě otočila na záda.
„Pán stříká! Roztáhni se!“ sykla na mě bez dechu, s kůží ještě ulepenou vlastním potem, a okamžitě mi vlastníma rukama roztáhla stehna dokořán. Chytila pánův pulzující, k prasknutí nabobtnalý úd a s nekompromisní přesností ho zavedla zpátky do mé pošvy.
Pán Patrik na nic nečekal. S hlubokým, hrdelním zaryčením se do mě vší silou opřel a vjel do mě celou svou délkou. V ten samý moment se prohnul a podruhé za tu noc mě kompletně a hluboko vystříkal.
Ucítila jsem ten obrovský, horký tlak, jak do mě znovu divoce tryská jeho husté sémě a mísí se s tou první dávkou. Moje lůno bylo tak plné, že těžce přetékalo jeho chlapskou mízou, zatímco služka stála nad námi, těžce oddechovala a s chladným uspokojením sledovala, jak její plán do puntíku vyšel.
Noc se přelila v nekonečný čas podrobení, dokud se nad hradními věžemi konečně nerozlilo šedavé, chladné ráno. Krb už jen slabě doutnal. Pán Patrik tvrdě spal, rozvalený na kožešiny, nasycený, netečný a kompletně vyprázdněný z obou kol rozkoše.
Moje tělo bylo bolavé, zbité a unavené, ale uvnitř mě pálil zvláštní, horký triumf. Pomalu a těžce jsem se zvedla z postele. Moje vnitřní stehna byla ulepená a při každém kroku jsem intenzivně cítila, jak ze mě líně a hustě vytéká ta dvojitá dávka pánova sémě. Byla jsem ho úplně plná. Ta horká chlapská míza mě hřála hluboko v nitru a já věděla, že si tenhle cejch moci odnáším s sebou.
U dveří mě zadržela služka. Už byla zase oblečená do své hrubé haleny, chladná, upravená a netečná, jako by se v noci vůbec nestala tou dravou loutkovodičkou. Pohrdavě si mě změřila od hlavy k patě, pak sáhla do měšce u pasu a hodila mi k nohám několik těžkých, stříbrných mincí. Cinkot kovu o kamennou podlahu zazněl v ranním tichu neúprosně.
„Tady máš na výbavu, děvče,“ odsekla s krutou věcností a otevřela mi těžké dubové dveře. „Pán mívá dobrou ruku, když je spokojený. Teď běž zpátky ke svému muži a hleď, ať to sémě v sobě udržíš.“
Sehnula jsem se pro peníze a s každým pohybem jsem ucítila další vlnu tekoucího semene. S tímto vědomím a s plnou pošvou jsem se vydala na cestu zpátky do vesnice. Šla jsem vstříc svému novomanželovi, který mě sice dostane zpátky, ale s pečetí hradního pána hluboko ve mně – tak, jak to ta chladná služka celou noc plánovala.
KONEC
