Tak jsem prohrála a dostala jsem úkol - napsat povídku. Tak tady je :-).
Je krásný podzim. Sluneční paprsky doslova vyzývají jít do přírody na procházku. Hodím na sebe jen pár kousků oblečení. Víc není třeba, je tam krásně teploučko. Vyrážím směr rybník, u kterého chytají ryby dva fešní rybáři. Usměju se na ně a oni zase na mě. Posadím se na lavičku naproti, chvilku je pozoruji a pak zavřu oči. Nechám se unést slunečními paprsky. Šumění listí na stromech mě unáší daleko pryč…. Šplouchnutí kapříka mě vrací zpět. Je mi opravdu teplo. Sluníčko chce nespíš naposledy ukázat, jakou dokáže mít moc. Vyzouvám si boty a svlékám legíny. To je úleva. Náhle pociťuji potřebu být volná, svobodná a nespoutaná žena. Svléknu se do Evina roucha a pomalu nořím své tělo do vody. Bradavky mi hlásí, že voda je dost studená. Ponořím se do ní celá s hlasitým povzdechem, abych uvolnila napětí, které do mě s chladem vstoupilo. Plavu. Je to nádhera. Vstupuje do mě ženská síla a skvělý hravý nápad.
Udělám rybářům takové malé erotické představení. Pomalu vystupuji z vody a rukama se začínám hladit. Prvně si pohrávám s vlasy, po krku sklouznu dlaněmi na ramena a jedu ještě níž. Zakryji si rukama ňadra, ale tu už neposedné bradavky volají mé hravé prstíky. Užívám si pohledů fešáků naproti a místo pozdravu hlasitě vzdychám. Netušila jsem, že mě tato hra tak vzruší. Moje Bohyně se probouzí, chce být taky součástí hry. Ohnu se, vystrčím zadeček na rybáře, ruka mi proklouzne mezi stehny a prstíky sklouzávají od zadečku dolů k pičce. Ještě jednou a ještě jednou… a najednou vklouznu hluboko dovnitř. Aaach, jak vzrušující! „Ta určitě není tak mokrá z vody“, pomyslím si. Zajedu znovu hluboko dovnitř, ale tentokrát tam zůstanu, abych prozkoumala každičkou část chrámu Bohyně. Druhá ruka mezitím laškuje s bradavkami. Jednou je zmáčknu, jednou pohladím, jednou zase zatahám.
Z ničeho nic se přede mnou objevuje jeden rybář. Přistupuje na mou hru a přebírá velení. Ruce mi spojí za zády a pevně je drží. Druhou rukou jemně, a přesto vášnivě, hladí mé tělo. Na krku cítím horké polibky. Jeho rty se posouvají níž a níž…vklíní se mi mezi nohy a olizuje poštěváček.
Ani jsem nestihla postřehnout, že se přiblížil i ten druhý rybář. Setkáváme se žhavými pohledy a já mu dovoluji se zúčastnit hry.
Přestávám vnímat svět, vzhlížím k nebi, mé tělo i mysl jsou pod nadvládou chtíče a vzrušení. Hlasitě zastéám a tříštím se….
Oba mí milovníci mě doprovázejí k lavičce s mými věcmi. Sedneme si a mlčky pozorujeme hladinu vody. Je tu krásně. Tlukot srdce se mi vrací do normálního rytmu. Náhle přijde ďábelská myšlenka. Jak asi šuká ten druhý? Jeho oči napovídají, že i on by si rád užil. Stoupnu si čelem k prvnímu, nabídnu mu své bradavky, zatímco druhému nastavím zadeček. Přichází nová vlna zrušení. S každým nárazem je mé tělo napjatější, hlasité sténající vzdechy se rozlétají po celém údolí. Poslední výkřiky doprovází mohutný vodotrysk. Bohyně opět ukazuje svou moc a sílu. Utopíme se v nektaru vzrušení.
Všude je klid, slunce pomalu zapadá, začíná se ochlazovat a já mám potřebu opět zahalit své tělo do tepla. Opět slyším zpívat ptáčky a šustit listí, jak si s ním vítr pohrává. Je čas jít domů….
