STOPOVÁNÍ s překvapením - SOUTĚŽNÍ

Byl jsem mladý klučina, který v létě vyrazil na víkend k vodě. Co se však nestalo.. okradli mě. Nesebrali mi nic krom peněz, bohužel jsem zvolil lokalitu, kde široko daleko nebyl bankomat a tak mi karta byla k ničemu. Autobusák se nad mojí osobou nesmiloval a nevzal mě. Ačkoli jsem se zaručil, že jakmile dorazíme někam do civilizace, kde si budu moci vybrat, okamžitě zaplatím i něco navíc jako kompenzaci. Nezbývalo mi nic jiného, než si stoupnout k silnici a snažit se stopovat. Bylo to mé první stopování v životě a dle toho jsem byl “úspěšný”.

Stopoval jsem už několik hodin, slunce pražilo a já se před ním ukrýval pod starým dubem, který mi díky svým větvím poskytoval stín. K tomu všemu mi docházela voda. V podvečer, když slunce zacházelo, mi došlo, že mi asi jen tak někdo nezastaví. Vydal jsem se na cestu, s tím, že maximálně někde přespím pod širákem. Co čert nechtěl, přišla bouřka. Promoknul jsem na kost, auta žádná nejezdila a takhle mokrého by mě stejně nikdo nevzal. Už jsem to vzdával, když se v dáli objevila světla. Odevzdaně jsem vztyčil palec a kýval rukou. Auto mě minulo.

“Kurvá!!!!”

Zakřičel jsem z plných sil a ušel jsem pár dalších metrů. Za zatáčku vidím to auto, co kolem mě prosvištělo. Stálo na místě a mělo rozsvícené výstražné světla. Z okénka u řidiče vykoukla ruka a mávala na mě. Popoběhl jsem směrem k ní - spása. Doběhl jsem k okénku a podíval se dovnitř. Za volantem seděla krásná, ale opravdu krásná žena. Dlouhé, hnědé vlasy stažené do koňského ohonu. Krk ji zdobil malý, černý šátek uvázaný do V. Bílý top a kožená minisukně. Padla mi brada z toho, jaká kráska mi zastavila.

“Ahoj, co tu děláš takhle potmě a v tý bouřce?”

Ozvalo se z auta. Ten medový hlas lahodil mým uším.

“Stopuju.”

Odvětil jsem.

“To mi došlo brouku. To ti nikdo nezastavil?”
“Ne, až vy.”
“A proč stopuješ?”
“Okradli mě o všechny peníze, mám jen kartu, ale autobusák mě vyprovodil, že mě zadarmo nikam nepoveze.”
“Parchant viď..?”

Zasmála se.

“Ale musíš ho pochopit. Zadarmo ani kuře nehrabe. Kam máš namířeno?”
“Kamkoli do civilizace, ale směr Praha by byl ideální.”
“Máš štěstí. Až do Prahy sice nejedu, ale tím směrem ano. Hoď si věci do kufru a naskoč.”

Nelenil jsem. Bál jsem se, že si to rozmyslí. Během několika vteřin byl bágl v kufru auta a já na sedačce spolujezdce. Otočil jsem se k ní.

“Mockrát díky, už jsem myslel, že tu zůstanu trčet do rána.”
“To bych ti nemohla udělat.”
“Fakt díky..”

Otočila se ke mě a natáhla ke mě ruku.

“Dominika.”
“Tadeáš.”
“Pěkný jméno.”
“Tvoje taky.”
“Tak jedem.”

Cestou jsme si povídali. Byla moc fajn a cesta ubíhala. Chvilkami jsem z ní nemohl spustit oči. Když se v několika zatáčkách musela věnovat řízení, sjel jsem ji trochu pohledem. Měla punčochy. Viděl jsem krajku, vykukující z pod mini. Vau… Měl jsem chuť ji pohladit po stehně.. třeba by z toho mohlo být něco víc než autostop. Bál jsem se však, že někde zastaví a vykopne mě z auta. To jsem upřímně nechtěl riskovat. Zachytila můj pohled.

“Děje se něco?”
“Ne, promiň.. jen, že…”
“Co? Leze to z tebe jak z chlupatý deky!”
“No.. ty punčochy, ty nohy, ty…”
“Co já?”
“Si úžasná. Prostě sexbomba.”
“Sexbomba s překvapením.”

Rozesmála se.

“Co?”
“To by si se nesměl bát broku…”
“Strach a peníze jsem nikdy neměl!”
“Pěkný motto, ale něco takovýho (přejela si rukou od krku až na koleno) si rozhodně nikdy neměl.”
“To neměl.”

Odpověděl jsem lehce zklamaným hlasem.

“Tak to nemyslím.. si pěknej kluk, ale…. jak jsem už říkala - jsem sexbomba s překvapením.”
“Jak to myslíš?”
“Chceš to vědět?”
“Jo!”
“Dobrá. Tak poslouchej moje pokyny. Ok?”
“Ok.”

Zastavila u krajnice, zapnula opět výstražná světla, jako když mi předtím zastavila.

“Pravou rukou mě pohlaď. Pěkně od kolene, na stehně přejdeš na vnitřní stranu a pak až do rozkroku.”

Držel jsem se jejích pokynů. Pomalu jsem sunul ruku od kolene vzhůru. Když jsem dojel k lemu krajky punčoch, sjel jsem na vnitřní stranu jejích stehen. Měla je vypracované, pevné. Sunul jsem ruku výš až jsem narazil na látku. Unikl ji lehký vzdych a látka se napnula. Cuknul jsem rukou zpět a ona se opět rozesmála. Tentokrát však na celé kolo.

“Překvapení brouku. To si asi nečekal, co?”
“To opravdu ne…”
“Tak vidíš. Jedeme ne?”
“Ano. Prosím.”

Zbytek cesty jsme mlčeli. Ona po mě občas střelila pohledem. Já se snažil zpracovat, co jsem cítil pod její minisukní. Projeli jsme ceduli “Benešov”.

“Tady moje cesta končí brouku. Bydlím kousek od vlakového nádraží. Až dorazíme, nasměruju tě.”
“Děkuju.”

Mlčky jsme dojeli k jejímu domu. Zaparkovala na příjezdové cestě. Oba jsme vystoupili. Vzal jsem si batoh z kufru a podíval se na ní. Usmála se.

“Nádraží je tímhle směrem, asi po dvě stě metrech je cedule. Pak už cestu najdeš.”
“Děkuju za svezení. Zachránila si mě.”
“To ano. Bylo si fajn společník. Promiň za to překvápko, ale řekl si si o to sám.”
“Já vím. Bylo to jiné..”
“Tak sbohem.”

Vydala se k domovním dveřím. V hlavě se mi spustila válka. Chci to zkusit? Nechci? Líbilo se mi to? Vzrušilo mě to? Co teď?

“Počkej prosím.”

Zastavila a otočila se na mě.

“Je chvilku po půlnoci. Do rána mi nejspíš nic nepojede. Nevadilo by, když bych u tebe doschnul a dal se trochu do kupy?”

Bylo vidět, že přemýšlí.

“Tak pojď, ty můj stopaříčku.”

Odemkla a pustila mě dál. Za dveřmi jsem nelenil. Otočil se k ní a jakmile zamknula a otočila se ke mě, vrazil jsem ji pusu. Rukou jsem ji masíroval přes sukni.

“Počkej. Počkej. Nejdřív sprcha a po tom dáme řeč. Ok?”
“Dobře.”
“Koupelna je támhle. Svlíkni se. Dám ti věci do sušičky.”

Když jsem za sebou zavřel dveře sprchy, vlezla dovnitř, sebrala mé věci a odnesla jej do sušičky. Zároveň mi přinesla ručník. Když jsem vylezl a osušil se, došlo mi, že nemám nic na sebe. Uvázal jsem si ručník okolo pasu a vydal se ji hledat. Seděla u stolu, nohu přes nohu a upíjela kávu.

“Dáš si taky šálek?”
“Ano, prosím.”
“Tak když tak pěkně prosíš.”

Uvařila mi kávu a pobídnula mě, abych si sednul.

“Tak.. co teď Casanovo?”
“Co?”
“No, líbal si mě, jak kdyby nebylo zítřka.”
“To ano. Promiň, ale nedokázal jsem si pomoct.”
“Chceš si to vyzkoušet?”
“Ano.”
“Má to však podmínky..”
“Jaké?”
“No, jelikož jsem byla řidička a dá se říct, vedoucí tohoto tvého návratu do civilizace. Nebudeme na tom nic měnit a ty budeš poslouchat.”
“Dobře.”
“Jsem ráda, že jsme se shodli. Jdu se opláchnout. Sedni si zatím v obýváků, udělej si pohodlí a počkej na mě.”

Zmizela ve sprše a já usedl v obývacím pokoji na sedačku. Slyšel jsem vodu. Trvalo jí to. Když zvuk dopadající vody utichl, začal jsem být nervózní. Vrátila se za mnou. Vlasy a tělo zabalené v ručnících.

“Opravdu to chceš?!?”
“Ano. Chci. Moc. Prosím.”
“Dobře. Skočím se upravit a vrátím se. Tak pěkně čekej.”

Když přišla zpátky, spadla mi brada. Už předtím vypadala jako vystřižená z plakátu pro modelky, ale teď. Řecká bohyně v trochu dominantnějším provedení. Vysoké, černé, lakované kozačky, podvazkový pás, ke kterému měla připnuté punčochy s červeným švem. Koženou sukni, podobné té, kterou měla, když jsem si ji stopnul. Bílá košile a krk ji zdobil červenomodrý šátek s černým lemem. Způsobně uvázaný kolem krku jako letuška. Na rukou měla rukavičky, jemně krajkované a rudé, stejně jako barva jejího prádla. Aspoň jsem si to domyslel, dle podprsenky, která vyčuhovala z košile. Pusu ji zdobila rudá rtěnka. Měla celkem silné líčení. Ale slušelo ji to. Neskutečně.

“Vypadáš božsky.”
“Děkuji. Se snad budu červenat.”

Přešla ladně ke mě. Strhla ze mě ručník. Instinktivně jsem si zakryl penis, který v tu chvíli připomínal špičku pyramidy v Gíze.

“Tohle už nebudeš potřebovat.”

Zahodila ručník stranou.

“Připraven na další stopování?”
“Ano.”
“Tentokrát si však stopneš letušku a cestu do oblak brouku.”
“Ano, prosím.”
“Následujte mě.”

Uchopila mě u kořene penisu. Velmi pevně. Vedla si mě za něj skrze dům, po schodech do patra, kde otevřela dveře a uvedla mě do ložnice. Otočila se ke mě, stále svírajíc můj penis.

“Vítejte na palubě Air-hot airlines.”

Otevřela levou rukou komodu a z šuplíku vytáhla další šátek. Zručně ho složila a zavázala mi oči.

“Zatím nechci, aby si něco viděl..”

Chtěl jsem začít mluvit, ale přitiskla mi prst na ústa.

“Pšššt… buď ticho.”

Začala mě líbat na ústa a já ji to opětoval. Sklouzla na můj krk a pokračovala k mému hrudníku. V jednu chvilku mě kousla do bradavky. Syknul jsem bolestí. Postupovala níž a níž. V penisu mi cukalo jako nikdy. Klečela pode mnou, v pravé ruce opět držela můj penis. Olizovala mi koule, cumlala je. Poté mi ho od kořene ke špičce olíznula. Vzala ho úst a rozjela neskutečnou práci. Brala si mě až po kořen. Vysávala mě. Dráždila jazykem špičku mého žaludu. To se nedalo vydržet a bouchnul jsem. Ona však necukla. Poctivě vše spolykala. Vycucnula mě do sucha. Zvedla se, rukou mi přejela od teď už ochablého penisu, chytla mě pod krkem a vrazila mi pusu. Líbala mě.

“Líbilo se?”
“To byl nejlepší zážitek na světě.”
“Oplatíš mi to?”
“Ano.”

Zatlačila mi do ramenou a donutila mě kleknout před ni.

“Vyzuj mě.”

Nahmatal jsem zip na boku kozaček a rozepnul ho. Stáhnul jsem ji dolu jednu a pak druhou.

“Sukni dolu. Má zapínaní vzadu.”

Nahmatal jsem na jejím pevné zadku zip. Povolenou sukni jsem ji stáhl dolů na zem. Nohou ji odhodila stranou.

“Líbej mi nohy! Pěkně od prstíků!”

Začal jsem hledat její nohy. Líbal jsem ji prsty, pak nárty. Poté mi do úst narvala celou špičku jejích nohou. Cucal jsem všechny prstíky najednou. Chtěl jsem ji líbat výš a výš, ale postavila mě. Líbali jsme se. Vzala mou ruku a sjela si s ní mezi nohy. Druhou mi nasměrovala na zadek. Hladil jsem ji oběma a pociťoval tu bouli vpředu, která by tam normálně neměla být.

“Klekni si.”

Opět jsem před ní skončil na kolenou, stále oslepen. Namáčkla mou hlavu do jejího rozkroku. Na tváři jsem cítil krajku jejích tang. Otočila se a zapíchnula mi hlavu mezi její půlky. Poté si stáhla gaťky ke kolenům. Vyšpulila na mě zadek.

“Lízej mi dírku..”

Kam jsem se to dostal? Nechtělo se mi do toho..

“Tvrdil si, že budeš poslušný nebo snad nebudeš?”
“Nečekal jsem, že budeš chtít, abych ti lízal zadek..”
“Mám tě přesvědčit ke spolupráci?”
“Cože?”

Chytla mě za ruce. Ucítil jsem chlad kovu. Ozvalo se cvak-cvak a mé ruce zůstaly spoutané policejními pouty. Dostal jsem dvě malé facky - zleva, zprava. Nic silného, ale cítil jsem je.

“Už budeš hodný?”
“Ano..”
“Tak lízej. Neboj jsem čistá...”

Opět na mě vyšpulila řiťku. Poslepu jsem jazykem našel to správné místo a začal lízat její zadní dírku. Vzdychala, užívala si to. Zabořil jsem jazyk až dovnitř. Nabodávala se na můj jazyk a já ho dostával hlouběji. Trvalo to dlouho. Jazyk mi už pomalu zdřevěněl.

“Stačí.”

Bylo slyšet, jak se chvilku opět přehrabuje v některém z šuplíků komody. Pak už bylo slyšet jen vrnění a její vzdychání. Svalila mě na postel. Do ruky mi vtisknula nějaký ovladač. Přiložila ústa k mému uchu a zašeptala..

“Pohraj si.. horní ovládá mód vibrací a přirážení, spodní je turbo mód na hluboké přírazy.. prostřední vypíná ten kolíček uvnitř mě. Ale to tlačítko bys nepoužil, ne?”

Přepínal jsem módy. Poslouchal jsem její vzdychání. Občas jsem dal turbo. Ležely jsme tam v posteli. Já s pouty na rukou, zavázanýma očima. Ona si naplno užívala hračky v jejích útrobách, kterou jsem já mohl ovládat. Nevím, jak dlouho to trvalo než mi sebrala ovladač. Teď je opět řada na mě. Uchopila mě za penis a začala ho honit. Postavil se opět do pozoru. Nasedla. Tak to jsem nečekal. Rozjela na mě obrácený rodeo ala reverse cowgirl. Narážela se na mě svým análkem. Můj druhý orgasmus na sebe nenechal dlouho čekat. Explodoval jsem do jejích útrob. Naplnil ji po okraj. Zašpuntovala si prdelku opět tím stejným kolíčkem, abych z ní prý nevytekl. Přivinula se ke mě.

“Teď je řada na mě. Co říkáš? Troufneš si na to?!”
“Ano.”
“Tak šup na zem, brouku.”

Opět jsem klečel na koberečku před její postelí. Tanga měla opět nasazená. Stáhla mi šátek z očí a skončil na mém krku. Přitáhla si mě k rozkroku.

“Rozbal si mě…”

Zavřel jsem oči a tahal tanga postupně dolů. Když už je měla v úrovni kolen, otevřel jsem oči. Co na mě vykouklo, jsem opravdu nečekal…

Mezi nožkama se jí houpal připínák připomínající průměrný mužský penis. Byl přidělaný ke dvěma popruhům.

“Tos nečekal, co?”
“Tak to fakt, ne…”

Rozesmála se na celé kolo.

“Víš.. já si ho připínám vždycky, když jedu takhle večer sama. Pokud vezmu nějakého stopaře a on to na mě zkusí, vždycky uteče. Ale ty si se nedal. Haha, si můj první statečný STOPAŘ!”