Vibrace kolíku mi otřásaly celým tělem a ten neustálý, bzučivý neklid se vpředu tříštil o stěny kovové klícky. Sledoval jsem svůj odraz v zrcadle za barem – mé kouřové stíny byly stále dokonalé, vínová rtěnka sytá, ale v očích se mi zračil naprostý odevzdaný trans. Moje těžké gotické boty s masivní platformou bezmocně visely z barového pultu a doplňovaly ten surrealistický obraz gotického femboye, který se stal středobodem noci na tomto skrytém statku.
Můj Pán stál hned vedle mě, opíral se o bar a v klidu si povídal s barmanem, jako by se nic zvláštního nedělo. Občas položil svou ruku na můj stažený korzet, aby zkontroloval můj zrychlený, mělký dech, nebo mi prsty lehce prohrábl vlasy. Každý jeho majetnický dotek mě držel nad vodou.
Najednou hudba v hale utichla a vystřídal ji hluboký, táhlý tón ambientního syntezátoru. To byl neklamný znak toho, že se na statku chystá hlavní rituál noci. Elegantní žena v jezdeckém korzetu, která mě předtím vedla na pomocném vodítku, vystoupila na malé pódium uprostřed haly.
„Pánové a dámy, je čas na sdílené uctívání poslušnosti,“ oznámila do ztišeného davu. „A dnes máme to štěstí, že tu máme ideální trofej.“ Ukázala bičíkem přímo na mě.
Můj Pán se na mě podíval, pousmál se a chytil mě za boky. Pomohl mi seskočit z barového pultu. Když mé stabilní gotické podpatky s těžkým žuchnutím dopadly na podlahu, celé mé tělo se otřáslo a vibrující kolík ve mně vyslal do podbřišku tak ostrou vlnu vzrušení, že jsem musel zatnout zuby, abych nevyhekl. Pán mě vzal pevně za vodítko a vedl mě středem místnosti přímo k pódiu. Dav dominantů a jejich subů se před námi rozestupoval a já cítil stovky očí, které hltaly moji ženskou vizáž, korzet, punčochy a ten dlouhý, huňatý černý ocas, který se mi tloukl o lýtka.
Uprostřed pódia stála těžká, nízko položená dřevěná koza potažená černou kůží.
„Na kolena a rozkročit,“ zněl Pánův tichý povel.
Vylezl jsem na pódium a obkročmo se na tu konstrukci usadil. Moje masivní boty na platformě teď pevně spočívaly na dřevěných opěrkách po stranách, což mě nutilo mít nohy široce rozevřené. Moje sukně byla vyhrnutá, takže klícka i vibrující kolík s černým ocasem byly vystavené přímému světlu reflektorů. Pán mi ruce, které jsem měl stále spoutané za zády, dodatečně přivázal k zadní části konstrukce, takže jsem se nemohl pohnout ani o milimetr.
„Dnes večer,“ promluvil můj Pán k přítomným hostům, „může kdokoli z vás otestovat oddanost mého subíka. Klícka ho drží v bezpečí, kolík ho udržuje v napětí. Ukažte mu, jak vypadá absolutní podřízení komunitě.“
Srdce mi tlouklo jako splašené. To byla ta nejtemnější, nejvíc vzrušující část večera. Věděl jsem, že mě Pán chrání, ale tohle veřejné sdílení bylo zkouškou mé absolutní odevzdanosti.
První k pódiu přistoupil ten vysoký dominant v kožené vestě, který mě už prve zkoumal na baru. V ruce měl těžkou černou koženou plácačku. Bez varování mě s ním střední silou plácl přes vnitřní stranu stehna. Kůže okamžitě zrudla a bleskově se dostavil palčivý pocit. Moje svaly se reflexivně stáhly, což jen prohloubilo tlak vibrujícího kolíků uvnitř mě.
„Nádherná reakce,“ zamumlal a plácl mě znovu, tentokrát z druhé strany.
Hned po něm nastoupila ona dominantní žena. Přinesla s sebou kousek jemného ledového bloku. Pomalu mi jím začala přejíždět po břiše, těsně nad okrajem kovové klícky. Ten šílený kontrast mezi ledovým chladem na kůži, pálivými stehny od bičování a horkými vibracemi v zadečku mi naprosto paralyzoval mysl. Propadal jsem se do toho nejhlubšího sub-space, kde už neexistovala slova, jen čisté vnímání podnětů.
Ostatní dominanti se střídali. Někdo mě jen drsně chytil za bradu a prohlížel si mé kouřové stíny a vínovou rtěnku, někdo mě pohladil po mém dlouhém huňatém černém ocase, jiný mi přejel prsty po zámku klícky, aby mi připomněl, že jsem uzamčený a bezmocný. Celých třicet minut jsem byl středem tohoto luxusního divadla. Moje stabilní platformy mě držely zafixovaného v pozici, korzet mě svíral a já jen tiše sténal do ticha haly, zatímco dav uznale sledoval mou vytrvalost.
Když rituál skončil, můj Pán přistoupil ke mně jako král, který si bere zpět svou nejcennější trofej. Ostatní dominantní muži a ženy mu tleskali a uznale pokyvovali hlavami. Pán mě odpoutal z konstrukce. Moje tělo bylo tak přecitlivělé a roztřesené ze všech těch vjemů a neustálých vibrací, že jsem se na svých obřích podpatcích okamžitě sesypal k jeho nohám.
Pán mě chytil, zvedl mě do náruče a nechal mou hlavu spočinout na svém rameni. Moje namalovaná tvář se tiskla k jeho košili.
„Byl jsi dokonale poslušný, mé zvířátko. Celý statek tě obdivuje,“ zašeptal mi hrdě do ucha.
Noc však stále nekončila. Místo abychom šli do šatny, Pán mě nesl skrze tleskající dav ven z hlavní haly, dlouhou chodbou kde mě odložil na lavici kde jsem byl zatažením vodítka donucen kleknout
Pocit klečícího na měkkém sametovém polštáři uprostřed té intimní podzemní společnosti mě uvrhl do stavu absolutního klidu, který přichází až po tom největším vyčerpání. Moje stabilní gotické podpatky na platformě byly ohnuté pod mými stehny, sukně zůstávala vyhrnutá a odhalovala kontrast mezi černou krajkou, síťovanými punčochami a nekompromisním leskem kovové klícky. Masivní silikonový kolík uvnitř mě se s každým mým nadechnutím pomalu hřál na teplotu mého těla, ale jeho šířka mi nedovolila ani na vteřinu polevit v napětí. Dlouhý, huňatý černý ocas byl poslušně rozprostřený na zemi za mnou.
Hovory dominantů kolem mě pomalu utichaly, jak se noc přehupovala do brzkých ranních hodin. Všichni přítomní už věděli, že jsem pro tuto noc splnil svou roli do posledního puntíku. Můj Pán položil svou prázdnou sklenku na nízký kamenný stolek, vstal z pohovky a přistoupil ke mně.
„Pro dnešek už to stačilo, mé zvířátko,“ zašeptal a jeho hlas měl v sobě hluboký, ochranitelský tón.
Zatáhl jemně za kožené vodítko, abych vstal. Moje nohy byly neuvěřitelně těžké, ale masivní, pevné platformy mě opět spolehlivě podržely a narovnaly mou postavu, kterou saténový korzet stále držel v dokonalé gotické siluetě. Pán mě chytil kolem pasu, aby mi odlehčil, a vedl mě z podzemního salónku chodbami statku až k hlavnímu východu. Přátelé, kteří tam ještě zůstávali, mě doprovodili uznale tichými pohledy. Obstál jsem v každé zkoušce.
Když se před námi otevřely masivní dřevěné dveře, venku už vzduch voněl brzkým svítáním a chladnou ranní rosou. Brána statku se za námi s těžkým klapnutím zavřela. Pán mě dovedl k našemu autu, otevřel boční dveře a pomohl mi nastoupit. Svázané ruce za zády mi konečně odepnul a přespoutal mi je měkkými koženými pouty dopředu, abych si mohl ulevit.
Schoulil jsem se na sedadle a položil si hlavu přímo do Pánova klína, zatímco on se usadil vedle mě a auto se dalo do pohybu. Páska přes oči už nebyla potřeba, unaveně jsem se díval z okna na ubíhající ranní krajinu, zatímco mi zpod sukně stále vyčníval dlouhý černý ocas a kovová klícka mě při každém pohybu auta studeně tlačila do podbřišku. Moje těžké gotické boty odpočívaly na podlaze auta.
Pán mě celou cestu domů jemně hladil po vlasech, prsty mi přejížděl po mém širokém obojku a palcem mi jemně čistil okraje mých kouřových stínů a vínové rtěnky, které na mé tváři zůstaly jako svědectví téhle šílené, nádherné noci. Temná romance, kterou jsme spolu žili, mě ten večer zavedla na samotné dno bezmoci, ale teď, když mě Pán pevně držel v náruči, jsem cítil jen absolutní, bezpečné a hluboké naplnění. Věděl jsem, že až dorazíme domů, Pán mě možná odemkne, očistí mé tělo i tvář a uloží mě k sobě do postele – jako svého dokonale odevzdaného gotického femboye.
