Třetí pokračování příběhu podle skutečné události. Petr se usmál, pokýval hlavou a podíval se na ni. "To je právě ta největší výzva, Aneto. Jde o to, abychom se naučili dokonale ovládat své touhy, své živočišné emoce. Abychom prožili intimitu na úplně jiné, vyšší úrovni. Když nic neuděláme, když se nic konečného nestane, zastavíme přesně na té nejžhavější hranici a vydržíme to, dokážeme tím sami sobě mnohem víc. Je to o absolutní důvěře a respektu. Věřím, že každý z nás to zvládne, protože to je ten skutečný, hluboký prožitek."
Seděl tam v křesle a čekal na naši reakci, jeho výraz byl klidný, otevřený, ale pod ním vřel chtíč. "Co vy na to? Myslím, že by to mohlo být něco neuvěřitelně krásného."
Chvíli bylo v pokoji absolutní ticho, bylo slyšet jen praskání dřeva v krbu, všichni jsme zběsile přemýšleli o tom, co Petr právě navrhl. Představa, že budu celou noc držet nahou Anetu a bojovat s touhou, mě přiváděla k šílenství. Nakonec Aneta pomalu přikývla. "Dobře, já do toho jdu," řekla rozhodně, oči jí plály.
"Já taky," řekla Světlana a usmála se na Petra dlouhým, podivným pohledem. "A já samozřejmě," přidal se Petr s úsměvem, kterým se snažil uklidnit ostatní. Nakonec jsem s bušícím srdcem souhlasně přikývl i já.
Té noci jsme se rozhodli vyměnit partnery. Světlana a Petr se odebrali do hlavní ložnice, zatímco já a Aneta jsme zůstali v pokoji pro návštěvy, kde jsme původně spali se Světlanou. Bylo to zvláštní, zakázané a neskutečně vzrušující zároveň, poznávat tělo někoho jiného v tak intimní situaci po celou dlouhou noc.
Jakmile jsme zhasli a ulehli, ocitli jsme se s Anetou pod jednou přikrývkou, oba úplně nazí. Začali jsme si tiše povídat a pomalu se dostávali do neskutečně vzrušujícího, horkého tempa. Její doteky na mém těle byly jemné, ale spalující. Cítil jsem, jak se naše těla pod peřinou synchronizují, kůže se třela o kůži a jak se vzrušení stupňovalo každou vteřinou. Každý letmý dotek, každý horký polibek na rty, který jsme si v noci vyměnili, byl plný neovladatelné touhy.
Byl jsem velmi, téměř k zešílení vzrušený, moje erekce byla obrovská a tvrdá. Stále jsem šeptal Anetě do ucha, dech se mi třásl: „Nevím, Aneto, jestli jsem tak silný, abych to celou noc vydržel... hrozně moc bych tě chtěl cítit hluboko uvnitř sebe.“ Ve vzdechách a s trhaným dechem mi horko odpovídala: „Musíš to vydržet, prosím... protože já to sama sotva zvládám a v tuhle chvíli bych ti to hned dovolila.“ Myslím, že mě ale v té tmě schválně jen provokovala; měl jsem obrovský strach, že když podlehnu a pokusím se projít dovnitř jejího těla, tak to ráno řekne ostatním a já budu před Petrem a Světlanou vypadat jako ten slaboch, který zradil domluvenou důvěru a pravidla hry.
Každý další dotek ruky, každý pohyb nohy měl hlubší, dráždivější význam. Moje erekce byla neustále přítomná, pálila mezi námi, a já se celým svým přirozením třel o její horké tělo, cítil její neuvěřitelné ženské teplo, vůni a měkkost její kůže. Bylo to téměř fyzicky nesnesitelné, ale zároveň úžasně, nepopsatelně vzrušující. Její tiché vzdechy a horké šepoty do mého krku jen drsně zesilovaly mé pocity.
"Musíš to vydržet... nesmíš," šeptala mi provokativně do ucha a přitom pod peřinou rozevírala svá stehna čím dál více od sebe, zatímco jsem se svým přirozením třel přímo o její horká třísla a klín. Její slova mě neskutečně provokovala, byl to přímý protiklad k tomu, co dělalo její tělo. Byl to nekonečný, mučivý boj mezi divokou touhou a poslední sebekontrolou.
Celou noc jsem spal jen velmi málo, spíše vůbec. Každý její drobný dotek, každé silnější přitisknutí jejího zadečku nebo ňader ke mně mě udržovalo v bdělém, šíleně napjatém stavu. Cítil jsem její horký dech na svém krku, její dlouhé prsty, které mi jemně, dráždivě přejížděly po stehnech a břiše. Bylo to jako tichý, temný souboj, ve kterém jsem musel vyhrát nejen kvůli sobě, ale i kvůli ostatním. K samotnému pohlavnímu styku nakonec sice nedošlo, i když vlastně k vyvrcholení došlo – při jednom obzvlášť intenzivním přitisknutí a tření jejího horkého těla o mé přirození jsem to už neustál a v noci bezmocně ejakuloval na její třísla.
Začínalo se pomalu rozednívat, venku svítalo a já byl naprosto fyzicky i psychicky vyčerpaný, ale zároveň naplněný zvláštním pocitem, že jsem dokázal něco mimořádného, že jsem přežil noc plnou šíleného pokušení. Leželi jsme vedle sebe stále v těsném objetí, kůže kůži, ale oba jsme věděli, co všechno se mezi námi v noci odehrálo.
Ráno jsme se všichni unavení sešli u snídaně. Petr a Světlana vypadali zničení a nevyspalí úplně stejně jako já a Aneta. Bylo zřejmé, že pro všechny z nás to byla neskutečně náročná, dlouhá noc, ale zároveň plná nových, hlubokých zážitků a erotického napětí.
"Tak jaká byla noc?" zeptal se Petr s unaveným úsměvem, když jsme si všichni sedli k jídlu. "Neskutečně intenzivní," odpověděla Aneta s potutelným úsměvem, zatímco se na mě dlouze a významně podívala. "Ale myslím, že to stálo za to. Podruhé bych to ale už raději nezkoušela, protože to se prostě nedá dvakrát psychicky vydržet."
Světlana s Petrem sice u stolu tvrdili, že to taky zvládli a jen spali v objetí, ale dnes, když nad tím s odstupem přemýšlím, nejsem si tím vůbec jistý.
Když jsme se z víkendu vrátili domů, nemohl jsem v Pardubicích přestat myslet na to, co se stalo během našeho pobytu v chatě. Byl to intenzivní a fascinující zážitek, který mi nedal spát, ale zároveň mě vnitřně stále hlodala obrovská zvědavost a žárlivost, jak to vlastně celé prožívala moje žena Světlana. Zejména mě šíleně zajímalo, jak se cítila celou noc nahá vedle Petra, a začínal jsem vážně pochybovat, jestli oni dva ty hranice opravdu udrželi.
Večer, když jsme seděli sami doma na pohovce a v klidu si povídali, jsem se rozhodl na rovinu zeptat. "Světlano, můžeš mi prosím upřímně říct, jaká byla ta noc s Petrem? Co se mezi vámi dělo?"
Světlana se na mě podívala, v očích se jí zablesklo, a usmála se. "Bylo to neuvěřitelně silné," začala tiše. "Petr byl velmi něžný, hladil mě a naprosto respektoval mé hranice. Cítila jsem se vedle něj v naprostém bezpečí a zároveň strašně vzrušená." "Jak to přesně probíhalo?" zeptal jsem se, spalován zvědavostí na každičký detail.
"Když jsme se uložili do postele nazí, dlouho jsme si ve tmě povídali," pokračovala Světlana a její hlas se trochu třásl. "Petr mi vyprávěl o svých nejtajnějších pocitech, o tom, jaké to pro něj je být tak blízko jiné ženě a zároveň vědět, že nesmíme překročit tu poslední hranici."
Poslouchal jsem ji velmi pozorně, žaludek se mi svíral, zatímco Světlana pokračovala. "Drželi jsme se celou noc pevně v náručí, cítila jsem jeho horký dech na své tváři, jeho nahá hruď tiskla má ňadra. Každý jeho dotek byl jemný, opatrný, ale strašně dráždivý. Bylo to jako bychom komunikovali úplně beze slov, jen našimi horkými těly. Bylo to neuvěřitelně intimní."
"A opravdu jste to zvládli? Opravdu k ničemu víc nedošlo?" zeptal jsem se jí upřeně, stále fascinován tím, co mi vyprávěla, a vzpomínkou na mě a Anetu, jak jsem celou noc kroužil svým přirozením kolem jejího klína a stačil by jen jeden jediný pohyb, abych byl v ní.
"Bylo to velmi, velmi těžké," přiznala Světlana otevřeně. "Mnohokrát během té noci jsem měla pocit, že to už nevydržím a strhnu ho na sebe. Ale Petr mě vždycky polibkem uklidnil, šeptal mi horko do ucha, že to spolu zvládneme. Byl to strašný boj s vlastními pocity a touhami, ale také obrovský důkaz, že si můžeme důvěřovat na úplně jiné úrovni."
Byl jsem ohromený její náhlou upřímností a hloubkou jejích prožitků. "Takže jste to opravdu vydrželi," konstatoval jsem spíše pro sebe než pro ni, protože hluboko uvnitř mě hlodal červík pochybností a já tomu prostě nevěřil.
"Ano," odpověděla Světlana pevně a podívala se mi do očí. "Bylo to krásné, ale strašně vyčerpávající."
Slyšel jsem sice její slova, ale v hlavě mi dál zůstávala ta neodbytná, palčivá otázka. Světlana a Petr spolu strávili noc, která zněla jako vystřižená z červené knihovny, plná čisté intimity a tělesné blízkosti, ale přesto něco ve mně začalo hrozně hlodat. Vydrželi to opravdu, nebo jsem byl jen já ten jediný hlupák, který se musel tak moc kontrolovat a hlídat? Nebo si jen před námi hrají na tu dokonalou, božskou sebekontrolu, zatímco já s Anetou jsme se celou noc trápili, zápasili s vlastními živočišnými touhami a já nakonec selhal? Tyto myšlenky mi neustále vířily v hlavě a nedaly mi spát.
Jak naše společná setkání v dalších týdnech pokračovala, začaly se mezi námi objevovat stále složitější a temnější emoce. Každý večer, kdy jsme byli všichni spolu, byl sice naplněn obrovskou vášní a vzrušením z přítomnosti těl toho druhého, ale postupně se mezi nás čtyři začalo nenápadně vkrádat jedovaté semínko žárlivosti. Nikdo z nás to sice nechtěl nahlas přiznat, protože jsme nechtěli pokazit to, co jsme tak pracně vybudovali, ani vypadat hloupě, žárlivě nebo nejistě před ostatními.
Jednoho večera jsme se opět sešli u nás doma. Po večeři a několika skleničkách tvrdého vína jsme se rozhodli zahrát si karty o úkoly. Byly to klasické úkoly, ale tentokrát už od samého začátku s jasnými, tvrdými erotickými prvky. Začali jsme sice nevinně po první prohře, ale úkoly a otázky se neuvěřitelně rychle staly odvážnějšími a smyslnějšími.
Když byla řada na Anetě, prohrála a dostala za úkol svést Petra svůdným, polonahým tancem přímo uprostřed místnosti. Zatímco před ním tančila, její krásné tělo se vlnilo v rytmu hudby, shazovala ze sebe svršky a její pohyby byly plné divoké, vášnivé energie. Petr se na ni díval s očima plnýma spalujícího chtíče a já jsem si v tu chvíli náhodou všiml, že moje žena Světlana je celá napjatá, zaťala prsty do pohovky. Neskryla to, protože jsem ji za ty roky dokonale znal. Strašně mě zarazilo, jak moc je jí nepříjemné, když je vidí takhle spolu jako manžele. Přesto se sice dál nuceně usmívala a snažila se vypadat naprosto klidně, ale já jasně cítil, že ji uvnitř něco hrozně trápí a žere. Poznal jsem na ní, jak moc jí to je nepříjemné.
Po několika dalších kolech hry dostala Světlana úkol políbit Petra dlouze na krk a přitom mu šeptnout do ucha něco strašně svůdného a hříšného. Bylo to něco, co by pro nás normálně v téhle hře nebyl žádný problém, ale tentokrát jsem cítil, jak se mé vlastní srdce bolestivě svírá. Nemohl jsem si pomoct, ale ucítil jsem vlnu čisté, černé žárlivosti, když jsem najednou na vlastní oči viděl, jak se jejich těla k sobě přibližují, s jakým obrovským prožitkem, zavřenýma očima a citem ho Světlana líbá na ten krk a jak moc se u toho oba chvějí. Snažil jsem se sice zůstat navenek úplně klidný a neprojevovat své pocity, ale uvnitř mě to doslova vřelo vztekem a touhou.
Když pak byla řada na mně, Aneta mi oplatila situaci a dala mi za úkol, abych ji políbil na ústa tak, jako kdyby byla ta jediná a nejkrásnější žena na celém světě. Políbil jsem ji s veškerou tou divokou vášní, vztekem a touhou, kterou jsem v sobě v tu chvíli měl, zabořil jsem jí ruku do vlasů, ale celou dobu jsem cítil, jak se mé myšlenky neovladatelně vracejí ke Světlaně a k jejímu polibku na Petrově krku.
Večer dál pokračoval a těžké napětí mezi námi všemi viditelně rostlo. Každý z nás už vnitřně cítil spalující žárlivost, ale nikdo neměl tu odvahu to nahlas přiznat. Ani nevím, jak to přesně vzniklo, ale všichni jsme se strašně snažili vypadat klidně, divadlo běželo dál, ale uvnitř nás to hlodalo a ničilo. Hra pokračovala, úkoly byly stále odvážnější, těla se proplétala a naše pocity se šíleně mísily mezi obrovským sexuálním vzrušením a hlubokou nejistotou.
Po skončení hry jsme se rozhodli jít všichni hned do bazénu, aby se ta těžká atmosféra v domě trochu uvolnila. Ve vodě jsme se sice začali znovu dotýkat a naše nahá těla se spojovala v jednom známém rytmu, ale ve tmě pod vodou jsem najednou zahlédl a měl jasný pocit, že se ti dva, Petr se Světlanou, drží pevně za ruce a hladí se. Bylo to zvláštní, po tom všem, co jsme spolu už předtím dělali a sdíleli, mě právě tenhle drobný, intimní projev city úplně vykolejil a zničil. Přestože jsme si všichni užívali vzrušení a tělesnou intimitu, v hlavě mi zběsile běžely myšlenky na to, co jsem právě viděl a cítil.
Když jsme se z bazénu vrátili zpět do domu, napětí bylo stále neuvěřitelně hmatatelné, vzduch by se dal krájet. Přesunuli jsme se společně do velké ložnice, kde jsme pokračovali v našich erotických hrách na matracích. Každý dotek ruky, každý polibek na kůži byl sice plný divoké vášně, ale také hluboce podbarvený žárlivostí, strachem a nejistotou, alespoň já to tak tehdy silně cítil, protože už jsem se na nic jiného nedokázal soustředit.
Ty pocity, které jsem uvnitř prožíval, byly jako ničivá bouře v mém nitru. Každý okamžik, kdy se Světlana byť jen o milimetr přiblížila k Petrovi, mě naplnil šílenou směsicí žárlivosti, úzkosti a hlubokých pochybností o naší budoucnosti. Ačkoli jsem se před nimi snažil vypadat naprosto klidně, nad věcí a sebejistě, uvnitř jsem cítil, jak se moje sebekontrola definitivně tříští na kusy. Bylo to, jako by někdo v mé hlavě neustále naléval benzín na plamen mého vnitřního neklidu.
Když Světlana znovu políbila Petra na krk a šeptala mu u toho něco svůdného, mé srdce se svíralo ještě víc, až se mi špatně dýchalo. Ten obraz se mi navždy vtiskl do mysli a nedokázal jsem ho odtamtud nijak vytěsnit. Už jsem to dávno nevnímal jen jako nevinnou hru nebo legraci. Tyto pochybnosti mě zcela zahltily a neustále jsem se ptal sám sebe, jestli si Světlana a Petr opravdu ještě drží své manželské hranice, nebo jestli jsem byl celou tu dobu jen já ten jediný, kdo se musel tak strašně hlídat a trpět.
Ve vodě v bazénu, kde jsme se dotýkali a užívali si nahotu, jsem měl sice na chvíli pocit, že se atmosféra uvolňuje, ale v hlavě mi stále hlodaly ty samé černé pochybnosti. Neustále jsem přemýšlel o tom, jestli se Světlana a Petr opravdu jen nevinně drželi za ruce, nebo jestli mezi nimi už dávno tajně neprobíhalo něco mnohem hlubšího, citovějšího a sexuálního. Každý jejich letmý pohled, každý drobný dotek, který jsem koutkem oka zahlédl, mě naplňoval naprostou nejistotou a zoufalstvím.
Druhý den večer, když už jsme byli doma konečně sami se Světlanou a napětí nepovolilo, jsem se rozhodl to otevřít a rázně probrat. "Myslím, Světlano, že bychom si měli dát na nějaký čas delší pauzu od našich erotických setkání s Petrem a Anetou," navrhl jsem velmi opatrně, ale pevně.
Světlana se na mě podívala s upřímným překvapením a leknutím v očích. "Proč myslíš? Co se děje?" odpověděla a její hlas byl najednou plný skrytých obav. "Mám prostě pocit, že hrozně žárlím. Nedávám to," přiznal jsem jí na rovinu. Světlana se na chvíli hluboce zamyslela, sklopila oči. "Aha," a pak jen beze slov tiše přikývla.
Hned ten večer jsme se definitivně dohodli, že si dáme pauzu od našich setkání s Petrem a Anetou, abychom si oba ujasnili své vlastní pocity, touhy a pokusili se znovu posílit náš vlastní manželský vztah. Bylo to rozhodnutí, o kterém jsem byl přesvědčen, že je pro naše společné dobro nezbytné.
Naše setkání se s nimi postupně stávala méně častými, až ustala úplně, a my jsme začali trávit veškerý volný čas jen sami spolu. Hodně jsme pracovali na posílení našeho vztahu a na budování ztracené důvěry. Pomalu jsme se znovu učili, jak správně vyjádřit své pocity a jak se společně vyrovnat s toužírenskou žárlivostí, která nás málem zničila.
Po několika dlouhých měsících odmlky jsme se však opět s Petrem a Anetou setkali, cítili jsme, že jsme po té době už dostatečně silní a připraveni čelit znovu těmto výzvám. Jenže po té dlouhé pauze nás ta divoká erotika a touha znovu okamžitě kompletně přemohly. Naše přátelství sice pokračovalo, ale my jsme byli vnitřně hned připraveni pokračovat ve zkoumání naší intimity s ještě větší otevřeností a porozuměním. Po té půlroční odmlce jsem naivně věřil, že už to nebude tak horké a nebezpečné mezi Světlanou a Petrem. Jak hluboce jsem se mýlil.
Jak jsme dál pokračovali ve zkoumání našich čtyřstranných vztahů a snažili se silou překonávat žárlivost, situace se nám začala strašně rychle měnit pod rukama. Postupně jsme se zhoršující se situací zjistili, že mezi Petrem a mou ženou Světlanou se vyvíjí něco mnohem víc než jen obyčejné přátelství a společné erotické hry v bazénu. Jejich hluboké emocionální vazby se tajně prohlubovaly a vzájemné skutečné city začaly hrát stále větší a ničivější roli.
Jednou, když jsme se opět po čase setkali u nás doma na večeři, Světlana a Petr se mi zdáli být k sobě mnohem, mnohem bližší než kdykoliv předtím. Jejich pohledy byly dlouhé, plné skrytého významu, a jejich vzájemné dotyky neuvěřitelně intimní a majetnické. Cítil jsem celým svým tělem, že se mezi nimi za mými zády něco velkého děje, ale strašně jsem se snažil to v sobě ignorovat, potlačit to a plně se soustředit jen na Anetu. Atmosféra v domě byla šíleně napjatá a my jsme se sice snažili dál mechanicky pokračovat v našich erotických hrách, ale všem v místnosti už bylo naprosto jasné, že se něco zásadního změnilo.
Po nějaké době jsem si s hrůzou všiml, že se Světlana začala ode mě úplně odtahovat. Když jsme byli sami doma v soukromí, naše vlastní intimní chvíle v posteli byly stále méně časté, chladné a téměř bez jakékoli intenzity. Bylo víc než zřejmé, že její myšlenky a touhy jsou už úplně někde jinde a u někoho jiného. Pokaždé, když jsem se jí v posteli snažil přiblížit, pohladit ji nebo se s ní milovat, odpověděla mi sice laskavě, ale přitom naprosto chladně a duchem nepřítomně. Úplně chyběla ta divoká vášeň, oheň a stoprocentní pozornost, které jsme dříve tak silně sdíleli..... konec třetí předposlední části. Pokud jste dočetli až sem a povídka se vám líbila, prosím dejte palec nahoru. Klidně napište nějaký postřeh ať mám motivaci, psát dál. Děkuji.
