Toto je můj vůbec první příběh, který jsem napsala, berte jej tedy s rezervou. Budu ráda za zpětnou vazbu 😊
Bylo mi 19 let, všechny mé sexuální zkušenosti by se do té doby daly nazvat jako vanilla. Byla jsem mladá s nedostatkem sebevědomí. Jednoho dne mi na facebook přišla zpráva od velmi atraktivního muže z našeho města. Neznala jsem ho, ale proč si s někým nepopsat, že?
Jmenoval se Adam, bylo mu 32 let, byl velmi pozorný, pohledný, neustále mi lichotil. Pro mě to bylo naprosto úžasné, ten krásný chlap projevoval zájem o mě. O mě?! Jak úžasný… Pár dní jsme si psali, potom mě pozval na rande. Šli jsme do centra na kávu. Byl snad ještě hezčí, než na fotkách… Ptal se mě, jaké mám sexuální zkušenosti. Byla jsem upřímná, párkrát už jsem sex měla, ale nebylo to nic, čím bych se chlubila nebo to nazvala zážitkem.
Po kávě jsme se šli projít do parku. Tam se mě zeptal, jestli vím, co je to BDSM. Upřímně, zkratku jsem znala, ale pravý význam jsem úplně netušila. Začal mi říkat, co je to dominantní a submisivní jedinec, jaké věci spolu tito lidé mohou dělat. Byla jsem v šoku, překvapená, nečekala jsem, že o něčem takovém se mnou bude mluvit. Ale nechtěla jsem působit jako trapná šprtka, takže jsem poslouchala a snažila jsem se vše pochopit. Nakonec se zeptal, zda mi mě lákalo byt jeho subinkou. Moc jsem netušila, co to pro mě bude znamenat, ale byla jsem zvědavá, tak jsem bez rozmyslu řekla: „Ano!“…Adam se pousmál a zároveň se zamračil a řekl „Asi jsi nedávala pozor. Pokud to chceš zkusit, nechci slyšet žádné pouhé ano, od teď jsem tvůj Pán a tak mě budeš i oslovovat.“…. Aha, dobře, asi jsem to nepochopila, myslela jsem si.. Smutně jsem se na Adama podívala a řekla jsem „Omlouvám se, Pane. Ano, Pane, chci být Vaší subinkou.“… Pousmál se na mě a vypadal spokojeně. „Potřebuješ nějaké jméno. Kdykoliv tě tím jménem oslovím, budeš vědět, že teď jsi plně v mé moci. Co říkáš na jméno Freya?“ „Freya? Ano, Pane, to jméno se mi líbí.“ „Dobře Freyo, ozvu se za týden, buď připravena sloužit svému pánovi. Teď běž domů.“ Odešla jsem tedy domů a těšila se, co bude za týden. To jsem ještě netušila, co mě čeká….
Za týden mi přišla zpráva: Freyo, dnes v 15.30 buď na mostě u řeky, kde jsme se posledně rozloučili. Vyzvednu Tě tam.
Byla jsem nervózní, nevěděla jsem, co mě čeká, zároveň jsem byla i neskutečně vzrušená z něčeho nového. Dala jsem si sprchu, vzala jsem si své nejlepší spodní prádlo a vyrazila jsem na místo srazu. Když přijel, udělala jsem první chybu – radostně jsem ho pozdravila „Ahoj Adame, jsem ráda, že Tě vidím!“. Povzdechl si „No, s tebou bude ještě hodně práce. Sedni si sem, buď zticha a pamatuj si číslo jedna.“…Byla jsem z toho špatná, nevěděla jsem, co jsem provedla, nasedla jsem a mlčela jsem. Chvíli jsme jeli, až jsme dojeli na jedno sídliště u nás ve městě. Nedalo mi to, zeptala jsem se „Tady bydlíš? Nebo kde to jsme?“ „Pšššt, nedovolil jsem ti mluvit. Teď už je to číslo dva.“…Nechápala jsem. Zaparkovali jsme, mlčky jsme šli do jednoho z paneláku, vlezli jsme do výtahu a v sedmém patře jsme vystoupili. Odemkl jeden z bytů a zatáhl mě dovnitř. „Vím, že jsi nezkušená, budu tedy na tebe dnes ještě hodný, Freyo. Ale pro příště si pamatuj, že nebudeš mluvit bez mého svolení. Jsi teď moje čubinka, rozumíš?“….Čubinka, hmm zvláštní oslovení, ale co už, když jsem se do toho dala, chci zjistit víc… „Ano, Pane.“
Začal mě líbat a postupně mě svlékal. Mé krásné krajkové prádlo nikterak neocenil. Když jsem byla úplně nahá, postavil si mě na světlo a začal si mě prohlížet. V ruce držel důtky a zeptal se „Jaké číslo sis měla pamatovat, Freyo?“ „Dvě, Pane“ „A víš, co to znamená?“ „Ne, Pane.“ „To je počet tvých dnešních prohřešků, za které budeš potrestána. Vidíš tu postel? Vlez na ní a klekni si na všechny čtyři. Pořádně vyšpul prdel, ať ji vidím.“ Prohřešky? Potrestána? Co mě asi čeká? Udělala jsem, jak řekl, vlezla jsem na postel a vyšpulila jsem zadek. Chvíli po mém zadku přejížděl důtkami, bylo to, jako příjemné, jako by mě s nimi hladil. A najedou prásk a já pocítila bolest. Švihl mě důtkami přes zadek. „Au“ vzdechla jsem. Bolelo to, ale zároveň jsem cítila příjemný pocit, bylo to vzrušující… Adam nic neřekl, zase mi chvíli přejížděl důtkami po zádech a zadku, lehce přejel i přes mou kundičku…Byla jsem vzrušená, bylo to něco nového a bavilo mě to…Najednou další rána, tato byla silnější, opět jsem pocítila bolest, ale zároveň vzrušení. Znovu jsem vzdychla „Au“… Přešel k mojí hlavě, chytil mě za bradu abych se mu dívala do očí a řekl „Tohle, má milá Freyo, byla ukázka jedné z možností, jak Tě budu trestat za to, když mě neuposlechneš. A příště mi za každou ránu poděkuješ, rozumíš?“ „Ano, Pane“ „Hodná Freya…A teď si zkusím, jak úzká je ta tvoje kundička“ řekl a najednou měl kalhoty na zemi. Bez jakékoliv přípravy, bez mazlení, prostě jen tak strčil svoje péro do mé kundičky. Naštěstí jsem z těch nových zážitků byla vzrušená, takže jeho průnik do mě tak moc nebolel, ale cítila jsem, jak ho má velkého… Přirážel, vzdychal, plácal mě po zadku a najednou jsem cítila něco teplého na mém zadku. Udělal se a postříkal mi celý zadek…“Pojď, jdeme se umýt“ řekl. Byla jsem zmatená, „Ale já jsem se nestihla udělat, uděláš mi to ve sprše?“… Podíval se na mě, zvedl jedno obočí a řekl „Já určím, kdy se uděláš. Bude to tvá odměna, když budeš hodná a budeš poslouchat, rozumíš?“ Aha, takže Adam teď bude rozhodovat naprosto o všem, když budeme spolu..No dobrá.. „Ano, Pane“… Umyl se rychle, nechal mi v koupelně ručník.. „Až budeš umytá, osuš se a přijď za mnou do obýváku. Jo a už z koupelny půjdeš po čtyřech. V obýváku si sedneš na zem vedle gauče a počkáš, přinesu Ti dáreček“… Po čtyřech? Jako pes? Bože, to je zvláštní. Ale co už, jednou jsem se rozhodla, že se s Adamem pustím do prozkoumávání nových věcí, tak to tak udělám.
Po sprše jsem se osušila, rušník jsem pověsila na topení a klekla si na všechny čtyři..No tak pojďme na to…Šla jsem po čtyrech za Adamem do obýváku a posadila jsem se vedle gauče… Trošku mě bolela kolena, přeci jen jsem nebyla zvyklá takhle lézt po tvrdé podlaze. Chvíli jsem čekala, když v tom vyšel z ložnice a v ruce měl krásnou černou krabičku. Posadil se na gauč a začal krabičku rozbalovat, když ji otevřel, pobídl mě, abych se podívala dovnitř. Vevnitř byl kožený psí obojek, na kterém bylo blyštivými kamínky napsáno „Freya“… „Odteď budeš při každé tvé návštěvě u mě nosit tento obojek. Teď se obleč, můžeš jít domů. Můžeš přemýšlet o tom, co se bude dít příště“ „Ano, Pane. A děkuji Vám Pane“. Oblékla jsem se, mlčky jsem opustila Adamův byt a cestou domů přemýšlela, co to vše mělo znamenat. Chodím po čtyřech, nazval mě čubinkou, dal mi obojek se jménem… To skoro vypáda, jako bych měla být nějaký jeho pejsek….
POKRAČOVÁNÍ PŘÍSTĚ….
