Pepíček s Mařenkou byli řádně zasnoubeni a protože jejich rodiny byly věřící, oba byli křtění, tak museli mít církevní svatbu v kostele. Mařenka byla podle přesvědčení rodičů panna a Pepíček panic. Už měli za sebou ohlášky a zpovědi.
Zvláště zpovědi, byly užitečné pro pana faráře. První šla Mařenka. Věděla, že u zpovědi musí říkat pravdu a nic než pravdu. Zacházela při ní do takových intimních detailů, že se pan farář neudržel a musel masturbovat. S Pepíčkem to bylo stejné a farář navíc už věděl na co se ho má ptát. Jenže zpovědní tajemsví je svaté a tak zpovědi posloužily jen farářovi. Slíbil snoubencům, že to zůstane jen mezi nimi a jako pokání jim uložil, že se musí milovat před ním. Předpokládal že při pohledu na souložící mladá těla se zbaví pořádné porce semene, které jej neustále tlačilo a nutilo k hříšným myšlenkám.
Před svatbou se obě rodiny snoubenců sešly v pěkném parčíku u místní kapličky a domlouvaly organizační záležitosti toho slavného dne. Nevšimli si z počátku, že se jim Pepíček s Mařenkou někam ztratili a tak se je maminky vydaly hledat, když tu zasechly z kapličky Mařenčin nářek. Ve zlé předtuše tam vletěly a naskytl se jim pohled pro bohy. Na koberečku ležela Mařenka a přijímala tělo páně Pepíčka. Oba nazí, jak je Pán všehomíra stvořil. Nad nimi se skláněl pan farář, sledoval je a honi si tlusté péro. Aby toho nebylo dost, tak Pepíček se lekl, vstal a pokropil obě maminky dlouhými hustými proudy semene. Totéž za okamžik udělal i skučící pan farář. Zvláště Pepíček měl mladé výstavní péro, které ne a ne klesnout, nebo se zmenšit. Obě maminky tím úplně fascinoval. Maruška ležela na koberečku tak, jak byla roztažená a otevřená a její pochva se rytmicky otevírala a zavírala v doznívajícím orgasmu.
Co myslíte. Bude svatba, nebo ne? Napište a já vám prozradím, jak to nakonec dopadlo.
