Čubka a cizí pán se zmrdem IV

03.07.2026 · 558 Aufrufe Noraelen

„Odvaž toho zmrda“ řekl pán.

Odvázala jsem mu nohy i ruce.

Otrok se spokojeně natáhl a protáhl své tělo.

„Stoupnout oba“ zavelel.

Oba jsme se postavili.

„Sundej kuklu, zmrde“ řekl otrokovi.

Otrok rozepl na zadní straně hlavy zip a stáhl kuklu.

Teprve teď jsem viděla obličej otroka.

Byl to obyčejný kluk, asi třicet let, připomínal mi svým pohledem  veliké dítě které se ztratilo mámě.

„Na“ podal otrokovi tenký kožený řemen „Ty taky“ další podal mě „Řekl jsem že vás oba čeká trest když se zmrd udělá“ řekl „Takže teď budete vzájemně jeden vyplácet druhého, každý pět ran, kdo vykřikne víckrát, dostane dalších pět ode mě.“ Pravidla jasná, nešetřit druhého pokud nechci dostat víc.

„Děvko, ruce na zem“ vybral mě první.

Polilo mě horko.

Ohnula jsem se a ruce položila na zem.

Uslyšela jsem zvuk řemene letícího vzduchem a v tom okamžiku mi obě půlky zadku zachvátil požár.

Prásk.

„Jaaaaaauuuuuu“ vykřikla jsem hned při první ráně.

Bylo mi jasné že tady neplatí žádné gentlemanství.

Každý hraje za sebe.

„Dobře, zmrde, ruce na zem“

Otrok ohnul ruce k zemi a vystrčil svůj, celkem pěkný zadek.

Vzala jsem řemen, napjala ho v obou rukách a pečlivě zamířila.

Švihla jsem co to šlo přímo přes  celý zadek, tak jako on před chvílí mě.

„Prásk“

Řemen dopadl.

„Aaaaauuuu“ zvláštním hlasem zraněného zvířete vykřikl otrok a přes jeho zadek pomalu vystupoval rudý pruh.

„Dobře, jedná jedna“ řekl pán „ děvko na břicho na lavici“  dodal a ukázal na lavici uprostřed místnosti.

Lehla jsem si na břicho.

Vnímala jsem jak se otrok postavil vedle mě.

Šlehla rána.

Prásk

Řemen se mi zakousl do stehen.

„Dvěeeee“ snažila jsem se udržet.

„Dobře děvko, to ti uznám, vedeš dva jedna“  řekl pán.

Ulevilo se mi.

„Zmrde“

Vystřídali jsme se.

Otrok ležel na lavici a já přemýšlela kam.

Zamířila jsem a vší silou pustila řemen na chodidla otroka.

Prásk.

„Kurváááá“ zařval otrok tentokrát dost mohutným hlasem.

„No děvko, je vidět že umíš bejt i zákeřná svině, ale nezapomeň, střídáte se“ řekl pán k mému výkonu „Teď děvko na záda“ dodal.

Lehla jsem si na záda a sledovala otroka jak míří a očima přejíždí mé tělo.

Netušila jsem kam to přijde.

Najednou ruka otroka švihla dolů a řemen se mi zakousl do kůže přes celou šíři břicha.

„Třííííííííííí“ zakřičela jsem.

„Tohle už není počítání, to je řev. Teď zase ty  Zmrde“

Otrok si lehnu na záda.

Viděla jsem jak mi na břiše naběhl rudý pruh.

Podívala jsem se na otroka a švihem práskla řemenem přes jeho ocas.

„Kurváááá“ opět zakřičel otrok.

„Tak děvka vede tři ku dvěma“ řekl pán „ šup děvko ohnout na lavici“

Stála jsem na zemi a od pasu dolů  jsem si lehla  na lavici.

Než jsem stihla cokoli přistál mi řemen přes celá záda.

„Jauuuuuuuuu“ vykřikla jsem a vytryskly mi slzy.

„Zmrd“ řekl pán

Otrok se postavil stejně jako já.

Stejně jako on mě, trefila jsem já jeho přes celá záda.

„Jauuu“ zakřičel.

„Tak rozhodující“ řekl pán „Na záda a nohy od sebe“

Polilo mě horko.

Lehla jsem si.

Roztáhla nohy.

Rána přišla těsně vedle mé kundičky do slabin.

Měla jsem zatnuté zuby abych nevykřikla.

Povedlo se, i když tlak byl tak prudký, že mi z nosu vystřelila nudla.

„Tak je to jasný, děvka vyhrála“ řekl pán „ale ještě má jednu ránu“

Otrok si lehl a roztáhl nohy.

Vzala jsem řemen a lehce švihla přes vnitřní stranu stehna.

 Otrok to vydržel.

„Nebuď měkká, nebo ti to příště nebudu počítat, takhle už víckrát ne!“ řekl pán.

Nechal otočit otroka a svých pět ran mu vysázel na jeho zadek.

Na jeho těle vystouply všechny rány jako temně červené pruhy.