Na Honzově chatě

Už uplynul téměř měsíc od toho večera na kolejích. Mezi Karlem a Míšou se toho změnilo hodně, i když o tom skoro nemluvili. Spali spolu pravidelně, někdy něžně, jindy tvrdě a rychle. Míša už nebyla tak plachá jako dřív. Karel si všiml, že když ji šuká, občas zavře oči a trochu se ztratí — jako by si představovala něco jiného.

Jednoho dne Míša přišla za Karlem s tím, že Honza jim nabídl víkend na své chatě u rybníka. „Jen my tři,“ řekla tiše. „Žádné velké party.“

Karel ji dlouho pozoroval. Pak přikývl.

Chata stála v lese, asi dvacet minut od nejbližší vesnice. Byla starší, ale útulná — velká obytná místnost s krbem, ložnice nahoře a menší pokojík vedle. Když přijeli, Honza už tam byl. Seděl na terase s pivem a kouřil.

Míša vystoupila z auta v krátkých džínových kraťasech a bílém tílku. Vypadala nervózně, ale i vzrušeně. Karel to na ní viděl.

První večer proběhl vcelku normálně. Grilovali, pili pivo a mluvili o všem možném — jen ne o tom, co se stalo. Až když se setmělo a seděli kolem ohně, Honza řekl:

„Tak co, jak to mezi váma je?“

Karel se na něj podíval. Míša tiše přikývla, jako by mu dávala svolení mluvit.

„Je to… jiné,“ řekl Karel. „Ale pořád spolu jsme.“

Honza se usmál a otočil se k Míše.

„A ty? Jak se cítíš ty?“

Míša chvíli mlčela a dívala se do ohně. Pak řekla tiše:

„Chtěla jsem to mít s Karlem jako první. Ale stalo se, co se stalo. A… nelžu. Bylo to dobré.“

Honzovy oči se setkaly s Karlovýma. Vzduch mezi nimi najednou zhoustl.

Druhý den odpoledne bylo vedro. Míša si šla zaplavat do rybníka. Vrátila se v mokrém bílém bikinách, které jí skoro průhledně přilnuly k tělu. Malé pevné kozy byly vidět skrz látku a kraťásky měla namočené tak, že se jí obtiskovaly mezi nohama.

Karel seděl na terase a díval se na ni. Honza taky.

Míša si všimla jejich pohledů. Zastavila se před nimi, otřela si vodu z břicha a řekla tiše:

„Už to nemusíme předstírat, že se nic neděje.“

Karel se na ni podíval.

„Co tím myslíš?“

Míša se podívala na Honzu, pak zpátky na Karla.

„Že když už to jednou bylo… tak to můžeme udělat tak, abychom to všichni věděli. A ne tajně.“

Chvíli bylo ticho. Pak Honza řekl:

„Tak pojď dovnitř.“

Vešli do chaty. Míša si stáhla mokré bikinové kalhotky a nechala je na zemi. Stála před nimi úplně nahá, s kapkami vody stékajícími po stehnech. Její kundička byla už viditelně nabobtnalá.

Karel seděl v křesle naproti gauči. Honza si sedl na gauč a rozkročil nohy.

Míša přistoupila k Honzovi a klekla si mezi jeho nohy. Rozepnula mu kalhoty a vytáhla mu ptáka. Byl už polovytáhnutý. Bez váhání si ho vzala do úst.

Karel ji pozoroval. Díval se, jak jeho dívka bere do pusy cizího muže — pomalu, hluboko, s očima zavřenýma. Slyšel, jak mokře cucá a jak Honza tiše sténá.

Po chvíli Honza vstal, otočil Míšu zády k sobě a přitlačil ji hrudí na opěradlo gauče. Roztáhl jí nohy a bez přípravy jí vrazil celý pták dovnitř. Míša hlasitě zasténala.

Honza ji šukal tvrdě od začátku. Míša se držela opěradla a nechala se. Její malé kozy se pohupovaly při každém nárazu. Z její kundičky bylo slyšet mokré, masité zvuky.

Karel seděl v křesle a díval se. Měl erekci tak silnou, až ho to bolelo. Díval se, jak Honzův tlustý pták mizí v Míšině těle, jak se její kundička natahuje kolem něj a jak z ní při každém výtažení vytéká šťáva.

Honza ji šukal asi deset minut, pak ji otočil na záda a pokračoval. Míša ležela s nohama nahoře a dívala se Karlovy. Jejich pohledy se setkaly.

„Chceš, abych do ní střílel?“ zeptal se Honza Karla, aniž by zpomalil.

Karel přikývl.

Honza zrychlil a po chvíli se zastavil hluboko v ní. Míša cítila, jak se v ní teple rozpíná. Sténala tiše, zatímco do ní stříkal.

Když Honza vytáhl, sperma jí okamžitě začalo vytékat ven. Míša zůstala ležet s roztaženýma nohama a dívala se na Karla.

Karel vstal, přistoupil k ní a klekl si mezi její nohy. Díval se na její otevřenou, ztopořenou kundičku plnou spermatu. Pak se na ni podíval.

Míša mu tiše řekla:

„Tak mě vem taky.“

Karel si sundal kalhoty a bez kondomu jí vrazil pták dovnitř. Byla horká, mokrá a plná Honzova spermatu. Cítil, jak klouže v tom cizím semeni. Šukal ji tvrdě a rychle, až Míša znovu přišla — tentokrát hlasitěji než předtím.

Když Karel také stříkal, střílal hluboko do ní, míchaje své sperma s Honzovým.

Večer seděli všichni tři u ohně. Míša měla na sobě jen Karlovu košili a nic pod ní. Seděla mezi nimi a dívala se do plamenů.

Karel ji držel za ruku. Honza jí občas přejel rukou po stehně.

Nikdo z nich neříkal, co bude dál. Ale všichni věděli, že se něco změnilo — a že už to nepůjde vrátit zpátky.

Míša se naklonila ke Karlovy a tiše mu zašeptala do ucha:

„Díky, že jsi to zvládl.“

Karel ji políbil do spánku a odpověděl:

„Ještě nevím, jestli to zvládám. Ale chci to zkusit.“