Zrzavá v trávě II.
Poškubávání vodítka mě směřovalo ven z loučky. Najednou jsem stála na asfaltu. Mým tělem začalo prostupovat zděšení. Tohle ne! Co když mě někdo uvidí? Co v práci? Jak bych vysvětlila, že stojím venku nahá, se skřipci na bradavkách, a ocáskem koukajícím z mé zadničky?
„ Víš tohle je vlastně cyklostezka.“ pronesl zdánlivě bez souvislosti.
Začala se mi točit hlava. Zároveň mě začal a brnět mušlička. Touha utéct i být viděna. Co by si asi pomysleli cyklisté o mém obojku? Co o vlhkosti na mém obličej?
,, Vidím, že se ti to nelíbí, ale také vidím, že neutíkáš. ,, pošeptal Pán.
,, Pojď ! " přikázal a tahem za vodítko mě donutil rozejít se ,, Nejsem proti tomu, aby na mě někdo při sexu koukal. Ale protiví se mi, aby někdo civěl na tebe. Myslím dnes .“
A mě srdce poskočilo směsí ulehčení i pýchy. Nechce se o mě dělit. Jsem jeho. A moje duše začala opět sklouzávat do příjemně otupělého klidu subinky. Mohla jsem se na něj spolehnout. Nemusela jsem myslet, jen přijímat jeho péči.
Přešli jsme cyklostezku a zašli do protějšího lesa. Pán vybíral cestu tak, abych šla po mechu. Bylo to příjemně vzrušující. Les voněl a lehký větřík se otvíral o mé tělo. Zvlášť příjemný byl na bradavkách. Oproti tomu mi v rozkroku vzbuzovaI pocit lehkého chladu. Díky tomu jsem poznala jak moc vlhká jsem. Cítila jsem pramínky kapiček rozkoše, které se mi sunuly po stehnech ke kolenům. To mě to opravdu tak vzrušilo?
Najednou se Pán otočil a podíval se na mě. Chtěla jsem dojít k němu, ale zastavil mě zvednutou rukou. Pomalu ke mně přešel. Díval se mi do očí. Rozklepali se mi kolena. Chtíčem.
" Tak se mi ukaž.“ Výzva, která nebyla výzvou.
Jeho ruce se mi rozběhly po těle. Jen letmé doteky, hlazení… a já tekla. V hlavě jen dvě věci – mojí roztouženou kundičku a jeho.
" Ani ti nemusím kontrolovat mušličku, abych věděl, že jsi mokrá. Říkám mokrá, ne vlhká. Protože hodné holčičky, ty jsou vlhké. Ty jsi moje nadržená lištička, malá samička, která teče jen při pomyšlení na můj ocas.“ šeptal mi do ucha, zatímco mi prsty lehce kroužil kolem broskvičky.
" Je to tak, princezno?“ pošeptal. Škubnutím za vlasy mi zvrátil hlavu na sad. Opět se mi díval do očí a čekal. Ruku měl stále v okolí mojí mušličky.
„ Ano, páníčku.“ zašeptala jsem a okamžitě se mi zatočil svět. Při mé odpovědi mi páníček zajel prstem rovnou do kundičky. Slyšela jsem jak se zasmál, pak zasténal když se kolem jeho ruky prohnala vlna mojí vlhkosti. Druhou rukou mě stále držeI za vlasy.
„ Pojď, ukaž se mi.“ vyzval mě. Vložil mi konec vodítka do úst a postavil se za mě. Jeho ruce mě obemkly a prsty spočinuly na mých uvězněných bradavkách. Palcem a ukazovákem mi laskal mučené vrcholky. Prohla jsem se jako luk a zybořila svůj zadeček do jeho klína. Plně jsem se poddala bolestivému laskaní.
„ Jednou,“ šeptal mi „ ti ty prsa pořádně potrápím. S tou tvojí velikostí si o podvázání přímo říkají.“
A najednou mi za obě bradavky zatáhl. Zatmělo se mi před očima a cítila jsem ruce mého Pána jak mě zachytily. Opírala jsem se o něj a on mě něžně přidržoval.
„ Jsi dokonalá. Tak citlivá. Celého jsi mě postříkala, princezno.“ šeptal mi, zatímco mě hladil a uklidňovaI.
,, Líbilo se ti to? Nevyplivuj vodítko.,, Jen jsem přikývla.
„ To jsem rád.“ pohladil mě po boku,, Tak běž k tomu pařezu a pořádně se mi předveď.,,
Postrčil mě vpřed. Přede mnou byl ohromný pařez porostlý mechem.
" Klekni si na něj. Zády ke mně….výborně. Roztáhni nohy… ano… víc… ještě… ať je vidět co máš v sobě. Šikulka. Ruce na bradavky. Lokty dál od těla… Jsi nádherná. Nech si vodítko v puse a otoč se na mě.“
Ve chvíli kdy jsem se otočila se ozval známý zvuk fotoaparátu. Ztuhla jsem. Tohle nebylo domluvené. Přišel ke mně, klekl si a pohladil mě po hlavě.
,, Ani teď neutíkáš. Pořád držíš vodítko.“ Nebyl to posměch, jen konstatování.
Naklonil se k mému uchu a za stálého něžného hlazení po hlavě mi pošeptal…
„ Neboj, jsou jen pro mě. Dnes jich uděláme víc. A možná i nějaké to video…,,.
