Kapitola I: Kostky jsou vrženy
Sedím doma u počítače. Je mi dvaatřicet a vím přesně, co chci. Přitahují mě muži a David, zkušený mistr z jedné větší firmy za městem, se stal mým cílem. Posílám mu žádost o přátelství na Facebooku. Tři týdny vládne ticho. Píšu mu první zprávu – o tom, že je mi sympatický a rád bych ho poznal. Zase nic. Žádná reakce. V hlavě se mi rodí plán. Už nebudu ten, kdo prosí o pozornost. Teď začíná má vlastní hra.
Kapitola II: První kontakt
Hlásím se na volné místo seřizovače přímo do jeho podniku. Na pohovoru se mi potvrdí, co jsem plánoval: mým přímým nadřízeným bude právě David. Dostávám práci a nastupuju. Dva týdny makám na sto procent; jsem neviditelný, ale precizní. Sleduju ho. Vidím toho introverta v akci, tu jeho profesní masku, za kterou se schovává před světem. Po dvou týdnech dělám rozhodující tah. Posílám mu zprávu s pozváním na kávu. Teď už mě nemůže ignorovat. Zítra se na dílně uvidíme znovu a on bude vědět, že já vím.
Všechny postavy a události v této povídce jsou fiktivní. Jakákoliv podobnost se skutečnými osobami či místy je čistě náhodná.
Pokračování příště...