Kapitola III: Strategie ticha
David ignoruje i pozvánku na kafe. Něco se ve mně láme. Už nebudu ten, kdo se doprošuje. Začínám jeho pomalou, nenápadnou likvidaci jeho odtažitosti. V práci se k němu chovám jako k cizinci. Jsem perfektní stroj, odvádím práci s chirurgickou přesností, ale pro něj jsem jen ledová stěna. Sleduju, jak zneklidní. Vidím, jak se mu potí ruce, když mi podává výkresy, a jak se mu rozostří pohled, kdykoliv projdu kolem. On je sice mistr, ale já jsem ten, kdo určuje tempo téhle hry.
Kapitola IV: Pondělní ofenzíva
Pondělí ráno, začátek směny. Rozjíždím plán. David ke mně přijde k mašině, rozloží výkresy a vysvětluje dnešní úkoly. Stojíme těsně u sebe. Využiju chvíle a jakoby náhodou se ho letmo dotknu na ruce, když ukazuju na detail v papírech. Jen zlomek vteřiny, ale ta elektřina tam je. Vidím husí kůži na jeho předloktí a slyším, jak se mu zadrhl dech. Couvne, zatváří se nepříjemně, ale já pod tou maskou cítím pravdu – líbilo se mu to. První trhlina v jeho obraně je na světě.
Všechny postavy a události v této povídce jsou fiktivní. Pokračování příště...
