Úleva na procházce

Přes čtrnáct dní jsme s manželkou dětmi a dalšími rodinnými příslušníky na prázdninách na chalupě. S mamželkou a dětmi máme jeden pokoj a tak na nějakou manželskou erotiku můžu zapomenout, prostě není, kdy a kde. O víkendu jsme však děti svěřili babičce a s manželkou, jsme se šli projít do vedlejší vesnice. V půlce cesty tam, se mi však začal ozývat sexuální přetlak, nevím jak jiní čtenáři mužského pohlaví, ale pokud si neulevím tak mě bolí kule. Při tůrách to pak není nic extra a tak se pociťovaný diskomfort projevil na chůzi. Manželka se mě zeptala proc jdu jako, kdyby mě někdo namrdal. Musel jsem ji tedy odvětit, že tak jdu právě proto, že mě nikdo nezmrdal. Manželka ihned pochopila a řekla mi proč si ho nevyhoním. Jako na potvoru měla své dny. Cestou do vsi jsme to nějak zakecali, ale při zpáteční cestě přes les mi manželka říká tak si ho vyhoň. Bylo na ní vidět, že by byla ráda kdybych před ní jako už několikrát honil. Když pak byla pár kroků přede mnou vyndal jsem si péro a koule z kraťasů přes poklopec a ten siňák hnedka tvrdnul. Když se pak manželka otičila se a usmála se. Vzala mě za něj a kus mě za něj vedla jak kdyby venčila psa. Říkal jsem jí, že si přeci nebudu honit jen tak. Odvětila mi, že se mi přeci ukáže. Na horizontu lesni cesty jsme se pak zastavili. Zeptata se mě co chci vidět. ,,Ukaž mi prdel a kozy,, řekl jsem. Stáhla si tedy kraťasy a já ji začal hladit po půlkách. Potom vytáhla triko a z podprsenky vypustila ty svoje trojky po dvou dětech který miluju. Jak jsem psal výše bylo tem den teplo a byly jsme na zpáteční cestě a tak byla lehce zpocená mačkal jsem ji kozy , které měla mvespod mokré a tahal si za ocas. Byl jsem tvrdý, a veděl, že to nebude mít dlouhého trvání. Řekl jsem jí ať se ohne a vyšpulí na mě prdel. Žaludem jsem jí jezdil mezi zpocenýma půlkama a honil jak o život. Když jsem se koukl z boku viděl jsem její vysící kozy v předklonu to už jsem nevydržel a začal jsem vedle ní cákat tři mocné dávky semene. To krásne uvolnění, vzrušení jak z mamželky tak z honění na lesní cestě je k nezapomnění, ještě když to píšu mi zas tvrdne. Tak pěkný zbytek léta milí nadržení čtenáři.