Svatba jako řemen

A věřte, že na ní těch řemenů bylo sakra hodně. Když si totiž Pán bere svoji čubku, netečou litry piva a vína proudem, ale tečou všechny ty nadržené feny pod doteky kožených pásků. Lísají se kolem noh svých Páníčků, vrtí huňatými ocásky zastrčenými v análu a dožadují se pozornosti.

Pozvánky jsme měli vcelku jednoduché, černý papír a na něm bílým písmem napsáno:

Martin a Laura
ON JEJÍ PÁN A ONA JEHO ČUBKA
Nevěsta bude natrvalo zkrocena 6. 6. 2026
Kde: Na pekelném hradě Houska v 16 hodin

Text doplňoval také prostý citát.

Navždy bude klečet,
navždy bude mlčet,
dycky deep throat!

U vchodu do hradu stály dvě dominy. Byly to jediné dvě dominy na naší svatbě. A vedle nich klečeli v černých postrojích dva subíci. Jediní dva subíci na naší svatbě (víc bych jich tam nesnesla, už tak měli výjimku, protože dominy byly kamarádky doma Martina). V puse drželi košíčky s kondomy a lubrikačními gely, to byla povinná vstupenka na naši svatbu. Takto vítali každého našeho hosta. Žádná jiná ochrana (ochranka) potřeba nebyla. Stopku jsme nechali na domluvě zúčastněných.

Nikdy jsem nebyla na žádné swingers akci a nikdy jsem neměla ve své přítomnosti tolik charismatických gentlemanů a zároveň přísných Pánů, kteří uměli pouhým pohledem zkrotit i tu nejvzpurnější čubku. Nikdy jsem neslyšela kňourat tolik nadržených (některých možná i právě hárajících) fen. Na druhou stranu jsem se v tom všem necítila sama, když jsem šla stále ještě se vztyčenou hlavou k oltáři.

Měla jsem jednoduché černé šaty s krátkým rukávem a mírným stojáčkem s červenými knoflíky. Pod nimi pak černý catsuit a červené lodičky na vyšším podpatku s otevřenou špičkou. Kamarádka-rozená čubka mi vyčesala ohon a zkrášlila mě romantickými ručně vyráběnými šperky. Pusu jsem si nalíčila výraznou červenou rtěnkou.

Myslím, že jsem byla krásná nevěsta, alespoň to mňoukaly feny u nohou svých Pánů, když jsem kolem nich procházela. V rukou jsem svírala šest rudých růží a jednu bílou.

Ale nejvíce si budu stejně pamatovat ten pronikavý pohled Pána, když jsem se zastavila po jeho pravém boku a hluboce se mu podívala do očí. Začala se mi podlamovat kolena a třásly se mi ruce, cítila jsem vlhkost ve svých dlaních a poprvé za dnešní den mě ovládl zcela stud.

„Jsi krásná. Nádherná. Sluší ti to,“ řekl mi Pán.

„A budu celá Vaše,“ špitla jsem a tváře mi zčervenaly. Když jsem sklopila hlavu, dokonale můj obličej splynul s rudými růžemi.

Oddávající nebyl mou vizáží vůbec pohoršen a jako switch man byl s oběma rolemi dobře obeznámen. Přesně věděl, co pro nás oba tohle trvalé spojení bude znamenat. Jeho slova byla dojemná. Mluvil o důvěře, respektu, úctě, empatii, oddanosti, lásce, rozumu a citu.

A slyšela jsem všechny ty čubky za mnou, jak propukaly v radostný pláč. Jediná svědkyně Marika měla slastný výraz. Bodejť by ne, když ji svědek „nenápadně“ hladil bičem po zadku a zajížděl do rozkroku. A ona už se viděla na pranýři, omotaná provazy.

„Vážený Pane Martine, berete si Lauru za svou ženu (čubku)?“

Pán si dal na čas. Ale nakonec řekl ANO.

„Čubko Lauro, budete před svým Pánem Martinem navždy klečet?“

A po slově ANO, jsem si už vážně klekla a opřela svou hlavu o Pána. Černá košile pomalu vpíjela mé slzy, čerň od řasenky, červenou rtěnku a já přestávala vnímat. Na svém krku jsem ucítila ruce Pána, jak mi připíná červený obojek. Jsem jeho. Napořád.

Gratulace jsem přijímala už vstoje. A teprve teď si pořádně všímala, jak které děvce sluší latex, kůže, korzet, catsuit, šatičky, obojek… a jaké mužství vyzařuje ze všech těch Pánů v černých kalhotách a bílých košilích.

Svatební hostina byla zajímavá, dopředu jsme věděli, která fena pije a jí z misky a která má dovoleno sedět u stolu. Bylo to asi sedmdesát na třicet. Ale přípitek jsme zvládli všichni vestoje. Ale ještě mnohem zajímavější byly soutěže a zábava.

Místo praskání balonků byla soutěž v práskání bičem na cíl (vyšpulené zadky), dále ve squirtu aneb, která čubka nejdál vystříkne. My s Pánem jsme se neúčastnili, protože jsme měli natrénováno a chtěli jsme dát prostor ostatním. První cenu, masivní dildo a titul nejlepšího hasiče, si odnesl exdom se svojí novou čubkou. Feny si jako překvapení večera přichystaly synchronizované kouření Pánů a lízání análů. Takže hasičské závody se rozjely naplno.

Volná zábava byla už hodně volná a sama jsem chvílemi ztrácela přehled o tom, koho mám vlastně za prdelí. A kdo ještě nebyl na řadě, protože půlnoční prznění nevěsty se protáhlo asi do druhé hodiny ranní. Orgasmy mi naštěstí zvládal počítat ten subík, který celou akci jen sledoval.

Když jsem se vzpamatovala, bylo pět odpoledne a já musela jít z práce domů. Celou cestu jsem ale přemýšlela, koho vlastně pozvu a kdo bude schopný nás skutečně oddat.

Kdybyste se chtěli účastnit a věděli o někom, kdo není zrovna puritán, dejte vědět. Na organizaci máme šest let.

P. S. Rozlučka byla taky, ale šíleně ujetá!