Řada skvělých nápadů vznikne náhodou. Seděli jsme jednoho příjemného večera zkraje června na plácku před Továrnou na zahrádce, improvizované po současném "hipsterském" způsobu z europalet, a dumali o blížícím se létě. Zatímco naše ředitelka Valérie nad nezbytnou…

„Jéé, zmrzka!!“, vyhrknou děti obě naráz, od rána snad poprvé ve shodě. Mrknu na Lucii, jejíž přístup ke sladkostem je nevyzpytatelný; někdy je dcerkám kategoricky zakazuje, jindy je benevolentní. Trochu ji podezřívám, že hlavně podle toho, jestli má zrovna sama chuť.…

Když přistoupí v Chotkových sadech zadními dveřmi do dvojky, všimnu si jí okamžitě. Nejsem na holky, takže po nich nijak extra nekoukám, ale drobnou blondýnku se dvěma výraznými hroty na malých bocháncích hrudníku by nedokázal přehlédnout ani svatý. Nejsem jediná, ke…

Den poté, co tak neslavně pohořím s pokusem vysvětlit své studentce Anežce, že není nejlepší nápad spát se svým učitelem a mým kolegou, jdeme s mým družstvem na velkou sjezdovku, zatímco kolega Krch, po ránu nějak nabručený, vede svou partu nováčků opět na cvičnou…

Nad možnostmi pedagogické intervence u své studentky Anežky, aby přestala spát s kolegou Krchem, si marně lámu hlavu. Zkouším si představit sebe samu v jejím věku a v situaci, kdy jsem na střední spala s naším zeměpisářem. Kdyby se mi to někdo dospělý pokoušel vlídně…

Znáte tu situaci, kdy se spontánně rozhodnete něco udělat, patřičně to kolem sebe vytroubíte, a pak vám dojde, že vůbec netušíte, jak na to? Když jsem se pod dojmem vzpomínek na vlastní poměr se svým středoškolským učitelem rozhodla utnout podobnou avantýru své…

"Tu Anežku musíme řešit.", prohodí Alice, když se po obědě ukládáme k polednímu klidu. Já tohle nucené lenošení nesnášela od školky až po střední. Nikdy jsem neusnula, pokud na mě nelezla nějaká nemoc, a většinou jsem se pekelně nudila. Jako dospělá si naopak vzácné…

Přestože jsme s Alicí první večer na lyžáku probíráním vztahových lapálií dost natáhly, probuzení druhé ráno je svižné. Postarají se o to naše dítka, která svým maminkám vpádem do postele připomenou, že učitelka na lyžařském výcviku se nemá válet v posteli. Zachmuřím…

Natřásám se na přední sedačce autobusu, občas zkontroluju Pavlíka, který na sedadle za mnou cosi důležitě ukazuje na tabletu dcerce kolegyně Alice, a v duchu vyhlížím stejně jako už od dětství první sníh. Zatím mi ho vyloženě jarní scenérie venku ani náznakem neslibuje…

Sedím v salonku milánského letiště, usrkávám espresso a mžourám do jarního sluníčka. Když jsme přelétali Alpy, v údolích pod námi ještě vládla zima, ale v Pádské nížině už řádí jaro tím nejpříjemnějším italským způsobem. Cestou terminálem jsem potkal nejmíň tři děvčata…