Kopřivy - botičky
Otrok sklání hlavu k zemi. Touží být níž než podrážka mých vysokých kožených kozaček.
Odkládám si na něj své nohy a nechávám jej, aby se přede mnou plazil jako červíček, kterého mohu kdykoliv rozšlápnout.
Otrok zatajuje dech, neopovažuje se ani pohnout. Jediné na co myslí je, aby jeho Madam s ním byla spokojená. Ví, že by jakýkoliv špatný pohyb pro něho mohl mít neblahé následky.
