Bellafica

Asi nejsem mezi ženami žádnou výjimkou, když přiznám, že i já jsem se dlouho zabývala otázkou, zda ji mám či nemám pěknou… Ano, chápete správně – mluvím o své vagíně. Já pro ni ale používám jiná pojmenování. Nemám moc ráda zdrobněliny, takže mezi stehny mám prostě kundu, šuknu, prcinu, mícu, mindu. Nejradši pro ni ale mám pojmenování z italštiny: je to prostě moje bellafica.
Vzpomínám si, jaké jsem kdysi měla pochybnosti o estetických kvalitách mé kundy, a jak jsme s mou nejlepší kamarádkou řešily, která z nás ji má hezčí. Jedna druhé jsme si je na okamžik ukázaly, a pak se přely: „Ty ji máš hezčí! Ne, to ty ji máš hezčí! Ne Ty - ne Ty!“ Nakonec jsme uzavřely smír a dohodly se, že obě je máme stejně krásné. Jasně, dnes mi to přijde legrační, ale tehdy mi to přišlo důležité.
Nyní už svou postavu, kozy, zadek, kundu neřeším…mám se ráda taková, jaká jsem. Jestli mi moji dosavadní sexuální partneři byli v něčem užiteční, tak v tom, že od každého jsem v okamžicích jejich roztouženosti slyšela, jak moc jsem dokonalá v každém detailu. Není to sice pravda, neboť dokonalost neexistuje, ale získala jsem díky tomu v sexu sebevědomí.
Mám ráda sex divoký s častým střídáním poloh i tělesných otvorů hlubině prozkoumávaných milencovým penisem. Miluju, když si mohu se samcem hrát, škádlit ho, ovládat ho. Patřím prý k nadaným „kuřačkám“. Nedávno mě milenec odboural hláškou, že kouřím jako carevna! Jen ten orgasmus s mackem uvnitř mě se ne a ne dostavit. Jazyk však na mé pysky funguje znamenitě.
Včera večer jsem si ji pro vás během mých intimních hrátek vyfotila. Jsem, jaká jsem…Mám ji, jakou ji mám… Věřím ale, že má bellafica se vám zamlouvá… Zkuste mi o ní něco zajímavého napsat!