Coffee

WhatsApp
Coffee: Jsi doma? Děláš něco?
Kitty: Jsem a nic moc..

Žádné další zprávy.

O 30 minut později zvonek. Nikoho nečekám. Dnes příště lenoším. S těžkým povzdechnutím se zvednu z gauče. Zrovna jsem koukala na seriál a čekala až mi zaschne lak na nehtech. Jdu ke dveřím. Jen v krémové košilce s krajkou na prsou, stejná zdobí i tanga, župánek je ze stejného materiálu s drobnými růžovými kvítky.. 'Miluju sladěné prádlo' honí se mi hlavou po cestě ke dveřím 'ladí mi i nehty‘.. Nenamalovná, tak trochu rozcuchaná.. Otvírám dveře.. Coffee!!! 'Kruci, kruci, kruci!!!' sýčkuju v hlavě..

"Ahoj krásko!" Jeho zkoumavý pohled pálí..

Snažím se zabalit do županu. 'No to toho schováš!!' peskuju sama sebe.. 'Pane bože, vždyť jsme se viděli asi jen třikrát?!?'

"Ahoj!" špitnu.. cítím jak se mi červenají tváře a klopím oči. "Co tady děláš?" plachý pohled nahoru. Je vysoký..

" Přijel jsem na kávu. Dáme si?" usmívá se..

V předsíni mu ukážu kde si má odložit a já pokračuji do kuchyně. 'Dám vařit kávu a půjdu se převléknout' Dojdu do kuchyně, pouštím konvici, dva hrnky, sypu kávu. Voda je hned hotová. Byla teplá. Před chvílí jsem si zalila čaj. Je se mnou kuchyni. Ptá se, co jsem dělala celé dopoledne.. Pípnu, že nic moc a zalévám vodou kávu. Nervózně přešlapnu. Najednou ho cítím těsně za sebou, položí ruce na pracovní desku vedle mých boků. Nechá mi prostor sotva pro otočení. Cítím horký dech vzadu na krku. Snažím se uklidnit a otočím se. Dívám se dolů. Je moc blízko.

"Krásně voníš, maličká." tichý, hrubý hlas u mého ucha. Prsty vzadu na krku a palcem mi přejíždí po lícní kosti tam kde se červenám. Polibek na čelo. 'Tuší, co to se mnou dělá?!?' Tepy jako bych běžela maraton. Chytím ho za zapěstí. Posune ruku a zůstane otevřenou dlaní nad lemem krajky. Polibek na tvář a pak rty. Než se stihnu nadechnout jednou rukou si mě za bedra přitahuje blíž, libá mě a palcem mi přejíždí přes bradavku schovanou pod tenkou látkou. Cítím jak mu vláčním v náručí a třesu se, jak bude pokračovat. Najednou přestává a já se asi zamračím jako malé děcko. Usmívá se a mě zase růžový tváře.. "Dáme si tu kávu tady?" ptá se. Musím si odkašlat, v krku mám sucho. "Ne, půjdeme do obýváku." Beru hrnky a jdu první. 'Dobrá volba. Gauč je dost velký takže mě zachrání, když si sednu na druhou stranu!' Pokládám hrnky. "Sakra, zapomněla jsem na mléko! Hned jsem tu.." Mizím v kuchyni a přemýslím, že se převléknu. Nevím, co od něj čekat a bojím se, že půjde za mnou, takže radši mít na sobě něco než nic. Vracím se.

Nalévám do kávy mléko a stojím kousek od něj. Myslím si, že má slušný výhled na moje prsa a ja ve vypnuté TV vidím, jak se mi vlasy vlní na všechny strany. Pokladám krabici s mlékem na stůl, spokojená s tím, že se mi neklepaly ruce. Vezme mě za ruce a přitahne si mě blíž a pak si mě posadí na klín. Nejsem zrovna malá, ale na jeho klíně ano. Široká ramena, dlouhé paže, velké dlaně..Pevná stehna a .. boule..Jednou rukou si mě za boky přitáhnul blíž. Druhou mi vyndá rozdělovače, co mám stále mezi prsty. Růžovím stejně jako králíčci. Jsou dětinské. Ošiju se, ucitím pod sebou bouli a cuknu. "Mě se bát nemusíš, holčičko." Skoro mi to vrčí do kůže na krku. Je to jako slabý elektrický proud, který mi postaví bradavky a sjede až dolů do klína. Mezi tím osvobodí prsty i na druhé noze. promne mi nárt a pomalu sune ruku nahoru..kotník..lýtko..po stehně..zastaví se těsně u okraje košilky..Pozoruju jeho ruku, skoro ji hypnotyzuju..Líbá mě na krku, na klíční kosti..Jeho horký dech, když mi opět zavrčí do kůže "Jsi tak hebká" polkne "Tak voňavá a horká" To už jeho ruka bloudí pod košilku a mačká mi zadeček. Jeho erekce mě tlačí přímo na ní. Chytám se ho kolem krku jako bych se bála, že spadnu. Ještě chvíli a vypne mi hlava. Stane se ze mě to poslušné koťátko, co mu splní každé přání. Na to je ještě brzy..Palcem mi přejede pod lemem kalhotek od boku až na kraj tříla a druhou laská prso, palcem bradavku.Jeho doteky až pálí "Kdybych chtěl jedním tahem z tebe všechny tyhle pavučinky strhám a vezmu si tě tady..teď..hned.." Slova dělí polibky na moje prsa..Tak dlouho už jsem nikomu takhle nepatřila. Slabě zasténám a poprosím, aby to nedělal.. "Coffee, prosím ne.." zamňoukám "Ještě je brzy." Nátlak jeho rukou ustupuje. Pohladí mě po tváři, políbí na čelo.. "Poprosíš o to sama" a pak mě posadí vedle sebe. Podá mi kávu. Moje nohy si nechá položené na klíně. To mi dá čas uklidnit dech a rozdýchat vzrušení.

Když odchází políbí mě na čelo a oznámí mi, že má volný víkend a že se ozve..

V hlavě mi zní, že poprosím sama. Je to dlouho, co ve mě někdo takhle rychle odhalil slabiny..

WhattsApp
Coffee: Takže o víkendu, kotě...

***