Rozhledna

4.12.2022 05:42 woland

“Pojď mě konečně ošukat. Tady je to ideální, hezky mi to udělej a já ti odpustím to ráno.”

Což o to, měla pravdu. Na rozhledně jsme byli sami, o deset patnáct metrů níž se pár výletníků vyhřívalo na podzimním sluníčku, rodinka s dětmi řešila hračky zapomenuté v autě, proste idyla. Klíče od rozhledny jsme měli my, půjčovaly se v protější hospodě proti záloze, nebylo co řešit.

Byl jsem to sice já, kdo měl komu co odpouštět, ale jednak u nás tyhle věci probíhaly spíš ze sportu, jednak Petra věděla, že když si o to řekne takhle, tak se nebudu dvakrát rozmýšlet. Miloval jsem tu její schopnost přejít z dámy k děvce během jednoho nádechu a umění říct si o to, co chce a jak to chce k tomu prostě patřily.

Tohle všechno mi proběhlo hlavou tak asi během dvou vteřiny, ale než jsem se otočil, tak už zmizela z ochozu rozhledny na vnitřní podestu nad schody. Ohnutá a opřená o zábradlí zády ke mně, šaty vyhrnuté nad zadek a tmavá mezera mezi jejíma nohama se na mě v šeru lákavě usmívala.

“Tak pojď, ty nadržená čubko,” stáhnul jsem si kraťasy pod kolena, “teď ti uděláme jednu rychlovku a večer to dokončíme.” Vjel jsem do ní bez předehry, byla mokrá a nadržená, pak ji chytil zezadu za boky a při přirážení děkoval předkům, že na rozhlednách dělali tak bytelná zábradlí, že se měla čeho držet.

Orgasmus jí nikdy netrval moc dlouho, zvládla jich několik po sobě a já za chvíli poznal na dechu, že našla tu správnou vlnu a cíleně k němu surfuje. Miluju ty momenty, kdy se ženská ocitá mimo tenhle svět a soustředí se jen na sebe, své tělo a svůj prožitek. Jednou rukou si hrála s bradavkami pod šaty a mířila plnou parou k tomu se udělat. Vždycky mě bavilo se na to dívat.

V tu chvíli se zespoda ze schodiště ozvalo bouchnutí dveří, hlahol rodinky s dětmi a hlas hospodského: “Oni jsou teď nahoře, tak se vystřídáte, pak si od nich ty klíče vezměte a vraťte mi je u výčepu.” Po schodech se začalo ozývat dupání dětí. Do prdele, to snad ne.

Už už jsem se to pomalu chystal odpískat, když na mě P. otočila hlavu a sykla: “Ať tě to ani nenapadne!” Aby svým slovům dodala na váze, ještě se trochu ohnula, protáhla ruku mezi svýma nohama a chytla mě za koule. Chvíli si s nimi hrála a pak do mě pomalu, s rozmyslem a jasným cílem strčila prst.

Vždycky dobře věděla, co na mě funguje. Stačilo pár pohybů ruky, přestal jsem vnímat dusání na schodech a během dvou tří vteřin jsem do ní začal stříkat. Jen zdálky ke mě doléhaly hlasy o tom, že si někdo u dveří zapomněl bundu, že Tomáška na schodech bolí nožičky a proč je tam tolik pater (zaplaťpánbůh, měli jich být mnohem víc!!).

Když jsem se probral, byla řada na ní. Rodinka stále dusala kdesi pod námi, takže jsem si za P. klekl, lehce jí olízl kundu plnou mého semene, potom do ní strčil tři prsty a druhou rukou přitiskl proti nim na její břicho. Tohle zase vždycky fungovalo skvěle na ní, takže teď, když už byla beztak na pokraji orgasmu, to na ní přišlo během pár přejetí prstů přes G-bod. Zahryzla se do své ruky, trochu zakňourala jako kočka, podklesla jí kolena a už stříkala přímo na mě. Nebyl jsem překvapený, věděl jsem, že to přijde a těšil jsem se na to, takže jsem si ten pohled i tu sprchu náležitě užil.

Během obou našich orgasmů rodinka vystoupala ze základního tábora teprve na podestu pod námi, takže nám zůstalo ještě pohodlných patnáct dvacet vteřin na základní úpravy, abychom nebudili pohoršen, až vylezou k námí. Kraťasy nahoru, šaty dolů, to dlouho netrvá, v tom šeru snad nikdo detaily zkoumat nebude.

Tatínek kolem nás prosvištěl na ochoz tažen dětmi a ničeho si nevšiml. Poslední dorazila nahoru maminka, které nejdřív vrhla poněkud překvapený pohled na mě, protože jsem vypadal jak po dešti, pak koukla na louži na dřevěné podestě, trochu zavětřila a pobaveně se usmála. P. k ní natáhla ruku s klíči od rozhledny, paní na nás spiklenecky mrkla a vyšla ven na ochoz.

Když jsme dole vyšli před dveře rozhledny, dolehl k nám shora její hlas: “Děti, my se tu s tatínkem budeme ještě chvíli dívat. Zatím si dojděte si dolů ještě pro jednu zmrzlinu a počkejte tam na nás, my za vámi přijdeme za chvilku.”

—-------------------
P.S. ač trochu literárně upravené, je to pravda pravdoucí, přísahám na holej pupík. Rozhledna je Bramberk u Jablonce nad Nisou, jen už to tam teď s těmi klíči nejspíš takhle nefunguje. Pevně doufám, že mé případné zápisky tady nenajdou ty, kdož se v nich v reálu vyskytly. Snad se na mě nebudou zlobit, už je to koneckonců docela dost let.

User comments

Please log in to add a comment.