Rozkazy od Pána 1 - kolíčky a les

Jan 6, 2023 youngnperv

*Příběh popisuje naprosto skutečnou konverzaci s Pánem i situace. K příběhu patří stejnojmenné album v mé galerii. Prosím ukažte Pánovi v komentářích, co si o jeho otrokovi myslíte.

------------------------

"Takže chci, aby sis vzal kolíčky na prádlo a nandáš si je na pytlík a dva budou na bradavkách.", zadal mi pán první úkol.

"Do kolíčků pak budeš klepat dlaní. Je to jasné?"

"Ano Pane. Ještě něco Pane?" Odpověděl jsem okamžitě a cítil jsem, jak ve mně stoupá vzrušení z toho krásného pocitu podřízenosti Pánovi.

"Na jak dlouho cca budeš v práci?"

"Na pár hodin Pane."

"Z práce půjdeš do lesa?" Doptává se Pán na můj program, aby mu přizpůsobil rozkazy.

"Do lesa půjdu ještě před prací.", odpovídám.

"Aha, tak jinak, půl hodiny před odchodem si podvážeš koule. Vezmeš si na krk obojek."

"Ano Pane, ale obojek bude vidět, když někoho potkám venku. Tak to chcete, Pane?", bál jsem se, že potkám cestou někoho známého a budu muset čelit zvídavému pohledu nebo dokonce otázce, proč mám na krku obojek.

"Tohle riskneš.", oznámí mi Pán nekompromisně.

"Přivážeš se obojkem ke stromu. Stáhneš kalhoty. Vezmeš si kus smrčku a naplácáš si tím na zadek a na ty podvázaný koule. Pokud by se ti sám nepostaví, smíš mu pomoct rukou. Ale jen postavit a nechat být."

"Ano Pane, děkuji. máte ještě další přání prosím?"

"Pokud jsi si jistý, že budeš mít dost času, tak si s sebou vezmi delší provaz. Jeden konec ke koulím druhý ke stromu a natahuj."

"Ty máš nějaký návrh? zajímají mě tvé představy."

"Pokud chcete nějaký nápad ode mě, mohl bych si zkusit najít nějakou díru ve stromě, pařezu nebo v zemi, kterou bych musel šukat, ale nesměl bych se udělat, pokud bych to stihnul.", navrhuji Pánovi ponižující úkol, který jsem vždycky chtěl dostat.

"Dobrá, tak to bude jako bonus. Ale pokud nebude čas, je to v pořádku. Takže takhle by byl program na dnešní den. Jak se ti to zamlouvá a jaká je odezva po těle?"

"Jsem nadržený, vzrušený a teču Pane."

"Tak to plní účel. Mám nějaké povinnosti, ale zkontroluju si tě."

Jakmile Pán odešel z chatu, svlékl jsem se doma úplně do naha, kleknul jsem si na podlahu a na můj subčí pytlík si připevnil co nejvíce kolíčků na prádlo. (Mohl by to být zajímavý úkol Pane - dostat jich tam počet, který mi přikážete, mohl byste mě potrestat za každý, který nezvládnu.)

Na pinďourka jsem si při tom vůbec nesahal, snažil jsem se ho nedotknout, ale i tak jsem byl neskutečně nadržený a vzrušený z toho, že si na Pánův rozkaz mučím pytlík, v kleče, nahý na studené podlaze.

Jakmile jsem měl pytel plný kolíčků, připevnil jsem každý na jednu bradavku a začal se přes kolíčky plácat rukou. Z čůráčka mi už teklo vzrušením a pod sebou jsem začínal mít skoro loužičku z mojí šťávy. (Měl bych jí příště z podlahy olízat?) Byl to krásný pocit ponížení a podřízenosti, snažit se splnit Pánův rozkaz tak, aby byl se mnou spokojený. Musel jsem si dávat pozor, abych se moc nedráždil a samovolně se neudělal. Tak nadržený jsem už v tu chvíli byl.

Po tom, co jsem si sundal kolíčky a otřel svoje šťávy, nasadil jsem si na krk obojek. Našel jsem vhodný provázek (musím si pořídit lepší a delší) a podvázal si jím koule. Oblékl jsem se - vzal jsem si mikinu s límečkem, která částečně zakryla známku otroctví, obojek na mém krku - a vyrazil jsem do lesa.

Neměl jsem dost času, takže jsem věděl, že nemůžu jít na svoje osvědčené místo a musel jsem zvolit jiné, kde už jsem byl dříve nahý. Když jsem tam plný vzrušení dorazil, došlo mi, že jsem nevzal v úvahu, že jsem tam byl v létě a teď v zimě je na tom místě les dost prostupný a je tam z cesty vidět.
Věděl jsem, že ale už nemám jinou možnost, tak jsem alespoň zašel co nejhlouběji do porostu a našel vhodný strom s trochou prostoru kolem. Vždy, když hledám strom, ke kterému se přivážu, už cítím, jak mě prostupuje vzrušení z ponižující situace, do které se každou chvíli dostanu.

Když jsem přivazoval první provaz ke stromu, slyšel jsem hlasy. Po cestě na dohled ode mě jsem viděl procházet větší skupinu lidí. Schoval jsem se do porostu, byl jsem ještě oblečený, ale věděl jsem, že až budu nahý, mohl by mě odtamtud někdo zahlédnout. Už jsem ale neměl jinou možnost.

Rozhodl jsem se, že se ke stromu přivážu v kleče, abych byl alespoň trochu krytý nízkými houštinami. Klečet přivázaný na špinavé zemi je navíc nádherně ponižující. Oba provazy jsem přivázal poměrně vysoko, aby mě i za obojek i za koule táhly směrem nahoru, ne jen směrem ke stromu.

Nechal jsem si jen triko a kalhoty stáhl ke kotníkům. Byl jsem zrušený a nadržený a zároveň měl strach, že mě někdo uvidí. Klekl jsem si na vlhkou a studenou zem. Bohužel jsem neměl kolem smrkovou větvičku, tak jsem si připravil proutek, kterým se budu moct švihat.

Jako první jsem k provazu přivázal obojek. Vyšel hezky na krátko a já se hned cítil jako otrok, věc, hračka, která pána už nebavila, tak ji odložil v lese.

Poté jsem připravenou karabinou připnul své ubohé podvázané koule k druhému provazu. Vyšlo to tak, že když jsem se trochu uvolnil, krásně jsem visel na obojku i koulích.
Kdyby mě tam někdo tak našel, musel by se asi smát, jaký jsem ubohý nadržený subík. Skoro nahý, přivázaný v ponižující pozici v lese, a ještě ho to tak vzrušuje že vzdychá a tvrdne mu ten jeho malý nadržený otrocký pinďourek!

Bohužel než jsem stačil vzít do ruky proutek, aniž bych se dotkl svého už v tu chvíli tvrdého přirození, když jsem se uvolnil a zatáhl za oba provazy, cítil jsem, že se udělám a nemám jak tomu zabránit. Takové ponížení! Nejsem schopný splnit jednoduchý úkol aniž bych se vystříkal jako nadržené prase. V pérku mi začalo cukat a postříkal jsem zem pod sebou pěknou dávkou husté otrocké mrdky. Stihnul jsem to alespoň nafotit, abych měl pro pána důkaz, jaká jsem špinavá malá děvka.

"Druhý úkol jsem tedy bohužel nesplnil Pane, omlouvám se", přiznávám se Pánovi v hlášení o splnění úkolu.

"Takže ty ses takhle samovolně udělal. Napoprvé a hned selžeš jak ta nejposlednější nadržená děvka. Nemám z toho úplně radost, ale zase musím ocenit, že ses přiznal."

"Ano Pane. Opravdu jsem nechtěl, ale plnění Vašich rozkazů v lese bylo pro mě tak ponižující, že to moje otrocké péro nevydrželo."

"Budu to brát jako lichotku, že jsem ti dal tak skvělý úkol, že si se prostě neovládl. Navíc je dobré vědět, co s tebou ponížení dokáže udělat. A teď pravidlo pro případ, že se zase neudržíš. Pokud bez příkazu nebo bez povolení zase takhle vytečeš, tak se uděláš do dlaně a všechno okamžitě slížeš.
"

"Ano Pane, slízat svoje sperma za trest si určitě zasloužím. Budu se snažit aby to nebylo potřeba, protože si nejsem jistý, že bych to zatím dokázal. Děkuji Pane." odpovídám Pánovi a už si představuji, jaká bude asi další lekce. Jestli se zase neovládnu, a jestli potom dokážu poslušně slízat své sperma, nebo opět zklamu.

Report comment