Upskirt

Ahoj čtenáři/čtenářko, tahle povídka bude asi trochu jiná než jindy. I když se v tuhle chvíli tak necítím, tak budu vystupovat jako voayer, stalker, fetišista. Bude víc zaměřená na chlapy, ale potěší mě násobně, kdyby se líbila ženskému publiku. Je to ale pouze představa, berte to tak. Promiňte mi i češtinu.


Jmenuji se-vlastně je to jedno. Dlouho jsem se zdráhal, ale nakonec se s tebou chci podělit o historku, která se mi stala. Doufám, že to vyprávění bude vybalancované, na jedné straně doufám erotická povídka a na straně druhé doufám, že se mi podaří trochu ukázat na možné nebezpečí, které je kolem nás-jak relativně snadné je si někoho vystopovat.

Dodnes tomu přesně nerozumím - Skoro bych hádal, že máte taky jednu takovou historku, na kterou vzpomínáte častěji než byste chtěli, v koloně na dálnici, při jízdě výtahem, když si čistíte zuby, během další sttále stejné příhody, kterou vám kolega se zápalem vypráví, když si vaříte kafe.

Lenka, na 99,9% se jmenuje Lenka. Dlouhé vlasy barevné jako hořká čokoláda, menší hubené postavy. V podstatě jsem si ji poprvé všiml díky její postavě, útlý pas a zadeček jak z magazínu. Celou tu dlouhou dobu jsem přesně nevěděl, jaké má oči, jen mě uhranul její ostřejší nos, který dokreslovaly černé obroučky silnějších brýlí. V paměti mám obtisklé její outfity, přímo celý katalog. Nad čím jsem se sám pozastavil byl její věk, který jsem přesně neznal, ale odhadoval jsem ji na mladou absolventku. Možná mě mátl jen její hubená postava. Proč pozastavil nad věkem? Neřekl jsem kolik let je mně - možná jsem starý oplzlý dědek, kterému ona by mohla dělat vnučku a na kterou kouká lascivním pohledem, když si představuje její růžové mladé tělíčko. Nebo naopak jsem student střední školy, pro kterého ona představuje vlhký sen - chvíli, kdy masturbuje zamčený v koupelně. Pro vyprávění příběhu je tohle irelevantní, ty čtenáři/čtenářko si vyber jakoukoli představu o věku. Já narozdíl od ní nebudu sdílet žádný detail, který by tě ke mně mohl dovést.

Zatím to asi celé nedává moc smysl, ale my se neznáme. Všiml jsem si ji náhodou v práci, když jsem telefonoval a koukal při tom z okna do vnitrobloku na protější budovu kanceláří. Atypická budova s ostrým úhlem mi dávala možnost ji vidět relativně na krátkou vzdálenost. Pamatuji si, jak jsem ztratil nit během hovoru, když jsem ji viděl. Nakonec jsem ho musel přerušit s tím, že zavolám později. Byl jsem jí najednou fascinovaný. Musel jsem se dozvědět, kdo to je, co je zač. Ale jak začít? Můj soused z chalupy by mi v hospodě u piva řek-sis měl zazvonit a říct jí “tak jsem tady, těší mě…”, ale já takový nejsem, jsem voayer, baví mě ji pozorovat a hrát se sebou tajnou hru. Tak jak byste začali? Sednete určitě k počítači a začnete googlit. Ale co? “Bruneta, Praha”? To ani google nenajde. Jak šel čas, plánoval jsem si agendu tak, abych byl co nejvíce v té prosklené místnosti, odkud jsem na ní mohl vidět. Když jsem tam seděl, v tu chvíli to bylo reciproční, i ona mohla přemýšlet, co do googlu zadat, aby zjistila, kdo jsem. Mě by našla asi hned na každém voayerském foru, ale proč by to dělala, ona o mě vůbec neví. Byla ten typ, který bez sukně do práce ani nevkročí. Zejména mě vždycky uhranula krátkou sukní s černýma silonkama. Dělala stejnou věc, když s někým volala delší dobu, dívala se přitom z okna a já se tak mohl kochat pohledem na její skvostné křivky, zvýrazněné oblečením, které ve mně budily moje fetiš představy. Takže jak začít? Po pár slepých pokusech zkoušení klíčových slov žádný výsledek, který by mě přivedl na delší stopu. Podle loga a přibližného místa jsem zjistil název společnosti, napadlo mě použít sociální síť pro firmy, jestli "náhodou" se nedostanu na další stopu. Po chvilce jsem narazil na zlatý důl, objevil jsem ji na X měsíců starém příspěvku z vánočního večírku. Zdánlivé Bingo! To bylo ale bohužel vše, co jsem z té sociální sítě zatím mohl vytáhnout. Na řadu přišlo skenování lidí, kteří byli zmíněni přímo na fotce z večírku. A nebylo jich málo, ale na jednom příspěvku její kolegyně jsem se dobral jména. Perfektní, odemčený instagram účet. Fotky v plavkách, pozice v yoga pants…namaste, spoustu outfitů v minisukýnkách se silonkama, kožené kalhoty. Říkám zlatý důl, potěšení pro moje oči. Ano přibližoval jsem si místa, kde jsem doufal, že by mohlo být vidět víc, odhalený kus spodního prádla, kalhotky vyrýsované pod legínami, prosvítající bradavky. Po čase, jsem ale zatoužil po něčem víc, nečem reálnějším. Díky jménu, díky stopám na sítích jsem se dobral dalších informací, co studovala, jakou hudbu má ráda, že ráda tančí, cvičí. Vytvořil jsem si kompletně vykonstruovaný profil, co to asi je za člověka.

A asi náhoda tomu přidala, že jednou cestou metrem, na úplně jiné trase než je domov-práce a práce domov přistoupila do stejného vagonu naproti mně. Popisem se nebudu zdržovat. Jediné, co je důležité je to, že měla krátkou sukýnku. Adrenalin mi stoupl a znejistěl jsem, protože mi došlo kolik věcí o ní vím a ona vůbec netuší. Nicméně v danou chvíli jsem sledoval jen její nohy, které měla přes sebe. Čekal jsem na moment, kdy bude vystupovat, protože v tu chvíli se snad objeví mezera, kterou půjdou vidět kalhotky, a kdo ví, třeba ani to ne. Při dojezdu na zastávka Bořislavka jsem zaregistroval, že zpozorněla, možný signál, že bude vystupovat. A také že ano - nožky se od sebe vzdálily a v mikro vteřině jsem zahlédl bílý trojúhelníček. Tep jsem měl 190 určitě, ale cítil jsem, že potřebuji víc. Vystoupil jsem také a šel vystupovat na stejné schody. Propracoval jsem se k tomu, abych stál na schodech za ní. Naštěstí kolem nás bylo hluché místo. V tu chvíli nevím, co mě to napadlo, ale inspirovalo mě video z Japonského metra, kdy si někdo vyfotí, co nosí pod sukní místní školačky. Neměl jsem moc času než eskalátor dojede navrchol. Tep 200. Vytáhl jsem telefon a opatrně natáhl ruku a zmáčkl spoušť. V tu chvíli se zablesklo světlo a spustil zvuk spouště. Čas se zastavil, věděl jsem, co přijde. Konfrontace. Otočila se a s nechápavým pohledem ze sebe dostala: “coo?....to dělááááš??” Nevěděl jsem, co mám dělat, vypařit jsem se nemohl, vrátit čas také ne, i když by to byla nejlepší varianta. Jako bych ztratil svoji superschopnost neviditelnosti. Stáli jsme ve vestibulu metra, soustavně jsem se omlouval. V tu chvíli nastalo ticho, koukali jsme se na sebe, já s pohledem spráskaného psa, ona zlého policatja. Lidé nás míjeli, ve vzduchu byl cítit olej a vestibulem se nesl strojový zvuk eskalátoru. “Já tě znám… teď mi to došlo. No jasně!” To bylo asi ještě strašidelnější než, že mě před chvílí nachytala. “Co po mně chceš?” zeptala se. Přesvědčil jsem ji, že ji pozvu do podniku/kavárny hned, co u východu, že ji to všechno vysvětlím. Sedli jsme si v mnohem uvolněnější atmosféře v přítmí podniku do příjemného koutu, sedla si po mém boku. Já v obranné pozici, nohu přes nohu, ona lehce nakloněná jako posluchačka. Bylo to brzy před hlavní noční barovou vlnou. “Tak se do toho pusť, chci slyšet pravdu.” řekla povzbudivě. Vzpomněl jsem si na svého kamaráda z chalupy a přišlo mi fér být přímý. Ve zkratce jsem jí řekl, jak to vlastně začalo, a že jsem se úplně zbláznil do její představy, a že to, co se dnes stalo byla jen a jen náhoda, jen zkrat. Řekl jsem to líp než jak to teď píšu. Nejdřív se bez emocí zarazila a pak vyprskla smíchy s brčkem od koktejlu u pusy. “To nemyslíš vážně.” prohodila. “Dobře, tak teď řeknu něco já tobě ty agente,” řekla a odložila drink. “To, že si sedneš “na “tajňáka” do místnosti a pořád mě pozoruješ, bylo do očí bijící. Smutné je, že sis nevšiml, že jsem tě také okukovala.” Ruku na srdce, 20 minut zpátky jsem vůbec nečekal, že by ta konverzace mohla nabrat takový směr. Z obou to spadlo, povídali jsme si úplně normálně, o všem, doplňovali se, smáli se. Ve chvíli, kdy přišlo nevynucené ticho jsem se jí omluvil ještě jednou, s tím, že je to největší absurdita, která se mi kdy stala, a co hůř, o které jsem kdy slyšel. “Všechny cesty vedou do Říma..” s tím tu moji omluvu ukončila. …… “A co sis myslel, že uvidíš? A nebo sis snad myslel, že chodím na ostro?” chytla se za sukýnku a napnula ji, postupně ji vytahovala výš. V kritickém momentu ji zastavila. Začal jsem blekotat, že jsem si nemohl pomoc, že to je věc, která mě strašně vzrušuje. “Těžko se to musí chápat, ale je to tak” výmluvně jsem gestikuloval. Následovala tichá pauza, jen se na mě dívala opřená v koženkovém křesílku. Nohu přehozenou přes druhou. Jednu ruku na opěrátku a druhou skrčenou si podpírala bradu. Najednou nohy lehce roztáhla až do tmy začal svítit bílý pruh kalhotek. “Takhle?” A u toho se pousmála. Ztuhnul jsem, zajel víc do svého křesla a zkřížil nohy. Pokračovala a rozevírala je stále víc a rukou opěradla si nadzvedla trochu sukni. Uhýbal jsem očima, ale pár pohledů jsem věnoval jejímu klínu. Minikalhotky se síťovaným předkem naznačovaly, že je pod nimi krásně holá. I když jsem dokázal udržet oči na uzdě, v rozkroku se mi to začalo nalévat. Celou situaci narušila obsluha, která právě procházela. Bylo po všem. “Tak jaké to bylo?” zeptala se. “Inspirativní,” dostal jsem ze sebe “Snad se mi to vrylo do paměti. Akorát je mi teď všechno těsnější.” Zasmála se až skončila s úsměvem na tváři. “Tak to jsem ráda.” A chceš slyšet, co mám ráda já? Nechci tě urazit, ale nejsi jediný, kdo má rád kategorii fetiš.” s tím se jí vykopla nožka směrem ke mně. “Tak to jsem doslova napjatý.” řekl jsem s lehkostí. “No, já o tom vlastně asi neumím mluvit” zdráhala se. Dneska je tu někdo jiný v téhle pozici trapnosti” a ukázal jsem směrem na sebe. “Já mám ráda mimo všechny věci sperma.” řekla opatrně. “Rozveď to prosím.” snažil jsem se jí pobídnout. “Miluju střtíkání všeho druhu. Úplně to se mnou vibruje, když vidím, že se někdo blíží k výstřiku a ta dávka teplého proudu je pro mě jako odměna. Mám ráda výstřiky na spodní prádlo. Ale co si užívam nejvíc je, když ho někomu můžu vyhonit a na konci si stáhnu kalhotky a nechám si to do nich nastříkat. Nebo když mě někdo vyšuká tak, že mi ji postříká a pak to stéká přes kalhotky. Asi mě nepochopíš, ale já se z toho skoro vždycky udělám, jak cítím to sperma na sobě. Dokonce i když o tom teď takhle otevřeně mluvím.” a sklopila oči a odklonila pohled. “Wow, tak to jsi první, koho znám. A děkuju že ses takhle otevřela. Ale jsem rád, že jsi přestala, všechno jsem si to představoval a už bych měl namále” usmál jsem se sedl si pohodlně s rozkročenýma nohama. Opět se mi začala dívat zpříma do očí provokativním pohledem a začala rozevírat nohy. Pak je ale rychle sklapla a oba jsme začali smát. Nakonec jsme oba skončili s úsměvem na tváři každý zadívaný na jinou stranu. “Víš co? Dokončíme to, co jsi začal. Po tom, co jsem ti tu teď vyblila bych byla mrcha, kdybych ti bránila v té rozkoši. Navíc, je to vlastně nevinné.” řekla s mávnutím ruky. “Nechápu tě a děsíš mě.” snažil jsem se vtipkovat. “Vezmi si do ruky telefon a zapni si foťák, asi ti nemusim řikat, co chci abys dokončil.” Postavila se, otočila, klekla si na křesílko a vyšpulila tak na mě zadeček. Sukýnka nebránila ve výhledu ničemu. Čekal mě krásný pohled na zadeček s úzkým proužkem spodního prádla. Uff, třásly se mi ruce, ale vyfotil jsem si ji. Opět s bleskem. Naštěstí v naší části ještě nikdo neseděl. Poděkoval jsem jí a nepřestával mluvit o tom, že mě její bezprostřednost fascinuje. Zastavila mě a říká:”To ale není vše, teď dokončíme ještě tu mojí část, ty mě přece chápeš, ne?” a sáhla mi na stehno a držela ji tam. Dívala se mi přitom do očí. “Co chceš dělat?” nechápal jsem, ale neucukl jsem. “Asi z toho budeš mít smíšené pocity, ale já si ráda pohraju.” a začala mi přejíždět přes rozkrok. Vše bylo připravené, byl jsem vzrušený celou tu dobu. Palcem mi přejíždela přes kalhoty po žaludu, velmi intenzivní pocit, vždy to se mnou trhlo. Čekání na vrchol mi zpříjemnila pohledem na svůj rozkrok. Rozepla mi kalhoty a masírovala mě přes trenýrky. Začal jsem se prohýbat, protože jsem cítil, že to za chvíli přijde. Dala mi najevo, abych se nehýbal a nezapojoval se, že je to její akce. “Už to dlouho nevydržím” zašeptal jsem. Vstala, sedla si mi na nohu a začala se u toho rytmicky vlnit. Cítil jsem přes kalhoty, jak je vlhká. Najednou jsem ucítl ještě intenzivnější dotek, jak mi zajela rukou pod trenýrky, a to byla poslední věc, co jsem cítil před záplavou orgasmu. Zpoza rohu jsme uslyšeli hluk, jako když někdo příchází. Ukázalo se, že skupina nejde k nám, ale v ptáku mi začalo pulsovat a nedokázal jsem to zastavit, začal jsem ve vlnách stříkat. Jak to ucítila, pevně mě stiskla a stahovala mi předkožku do rytmu pulsů. Byl jsem napnutý jak struna, ale ona mě dokázala udržet v křesle. Po záplavě rozkoše jsem začal cítit, jak se mi vlhko rozlilo i v trenýrkách. Rychle jsem dýchal, ale ona mě ještě chvíli držela a lehce mě masírovala. “No to je naděleníčko teda.” řekla a začala se smát. Pak vytáhla ruku od spermatu, posadila se zpátky a řekla, že dnešní večer asi nezapomene. “Já ho nezapomenu určitě” lapal jsem stále po dechu. “Mrzí mě, že jsem to musela nasměrovat k tobě, ale i to se mi líbilo. Škoda, třeba mě překvapíš jindy.” Zbytek večera jsme strávili jako jeho začátek, povídali jsme si o tématech a zjišťovali, jak jsme si podobní. Vyměnili jsme si číslo. Přišel jsem domů a vyhonil jsem si ho ještě jednou nad její fotkou zadečku, vystříkal jsem se na monitor, vyfotil jsem to a poslal se zprávou. “Teď je to teprve dokončené…..”