Jahodová

V prostorném panelákovém bytě na městském sídlišti bylo nesnesitelné horko. Rozbité žaluzie, které byly téměř stále napůl vytažené, neposkytovaly dostatek soukromí, natož pak stínu v parném létě, proto do obývacího pokoje skrz velkoformátová skla oken chrlily paprsky neodpustitelné množství světla a tepla. Horko v místnostech jednoduše sálalo a nebylo z něho úniku. Odporných sedmatřicet stupňů, alespoň tak to hlásili v ranní předpovědi počasí na lokální rádiové stanici.
Přestože se tomu snažila vzdorovat tím, že se oblékla do lehkých bavlněných šatů, které ani (zcela výjimečně) nedoplňovalo spodní prádlo, nedokázala zabránit kapičkám potu sbíhajících se jí po zádech. Rozhodla se zprovoznit velký starší ventilátor postavený v rohu místnosti, ale odpovědí jí byl pouze krátký cvakavý zvuk, několikrát zopakovaný, a následně krátké problesknutí. Rozhodl se odejít tam, kam všechny kalkulačky, do křemíkového nebe.
“No výborně, sakra,” odfrkla si frustrovaně a prameny vlasů z temně hnědé ofiny, které jí spadaly běžně až ke špičce drobného nosíku, odfoukla na stranu jako rozčílená kobylka. Zbytek vlasů zčesaných do volného drdolu na temeni se přitom ani nepohnul. Její muž jen soucitně zdvihl pohled od obrazovky svého laptopu, kterému se dosud věnoval.
“Je horko,” konstatoval suše s ještě větším odporem, než který pociťovala ona.
Vedro nesnášel. A pracovat z domu bez funkční klimatizace či ventilátoru byl pro něho mučivý trest.
“Asi se půjdu zchladit,” pronesla napůl laškovně, ale když si všimla, že se její muž opět věnuje práci a nesleduje ji očima, spadly jí koutky rtů neposlušně dolů. Vduchu si povzdechla a vydala se směrem ke koupelně, která byla součástí ještě původního jádra v jejich pronajatém bytě. Zastavila se u umyvadla a odpustila vodu z kohoutku tak, aby tekla co nejstudenější. Poté si nabrala vodu do dlaní a osvěžila si tvář. Pocit úlevy se dostavil jen na několik vteřin.
“S tou klimatizací jsi měl pravdu,” zavolala na muže z koupelny, zatímco se věnovala ochlazování zrůžovělého dekoltu. Jemná pokožka na tvářích, krku i ramenou byla zbrocená potem a měnila barvu z jemně olivové do krevetově načervenalé, k její velké nelibosti.
“Hmm,” ozvalo se tiché zabručení z obývacího pokoje. Nevnímal ji. Věnoval se grafům a tabulkám jako obvykle.
Zadívala se na svůj odraz v zrcadle. Nevypadala tak zle. Pořád ještě měla mladistvou dívčí tvář, plné rty, výrazné tmavé oči. Menší ňadra byla souměrná a pořád úspěšně vzdorovala gravitaci. Byla to, čemu se eufemisticky říká krev a mléko, nebo čemu její kolegyně v práci říkají ta tlustá holka. Muži ale připadala pořád atraktivní. Usmála se na sebe a hledala drobné vrásky kolem očí, žádné však nenašla. Spokojená s průběžnou kontrolou svého zevnějšku, avšak otrávená z absence přítomnosti svého manžela, se rozhodla, že se zchladí příjemnou sprchou. Možná by jí pomohla nejen s horkem, problesklo jí hlavou při pohledu na hlavici ve sprše. Lehce se sama před svým odrazem zarděla. Pak však dostala jiný nápad. S tou myšlenkou si už chvíli pohrávala, ale teď na ni byla ta pravá chvíle. Možná, že potom už bude chtít odložit ten technologický křáp stranou, napadlo ji.
Zabouchla dveře koupelny a vydala se tichými krůčky bosky směrem do kuchyně, která byla hned vedle. Otevřela spodní přihrádky, které patřily mrazáku, a začala se v nich prudce přehrabovat. Její drobné prsty šmátraly okolo, dokud spokojeně nenarazily na to, co hledala. Pozůstatky z posledního nákupu v podobě ovocných nanuků. Vybrala si ten s jahodovou příchutí a přihrádku zase zavřela. Dveře chladničky se poslušně zaklaply. Obal trošku uspěchaně otevřela a oblízla špičku nanuku. Chuť jahod byla sotva znatelná, vítězila spíš neurčitá chuť cukru a jakýchsi emulgátorů, ale budiž, řekla si, je třeba přinášet oběti. Semkla špičku nanuku ústy a vyhodila zmuchlaný obal do koše. Potom laškovně chytila dřívko nanuku dvěma prsty a vydala se s ním do obývacího pokoje. Místnost byla celá zalitá sluncem, bylo skoro poledne a vedro bylo nesnesitelné. Na chvilku se zastavila u okna, opřela se volnou rukou o parapet a podívala se ven na protější panelový dům a do malého parku na sídlišti. Přestože byl všední den, a parné léto, venku bylo živo. Odvrátila tvář od okna a spokojeně se zašklebila na manžela.
“Ještě je ti horko?” pronesla laškovně.
“Neskutečný,” odpověděl zmoženě, ale pohled od obrazovky nezvedl.
“Nedal by sis nanuk?” kontrolovala mu podobně nezaujatým tónem.
“Hmm, jaký?” další nezáživná otázka.
“Jahodový,” odpověděla. Jeho zájem si mírně získala. Jahodová příchuť byla jeho oblíbená.
“Jo, proč ne. Díky,” usmál se na ni. Konečně ji vyhledal očima v očekávání, že mu v natažené ruce přistane obal se zmrzlinou. Jaké bylo jeho zklamání.
“Ale musíš si pro něj přijít,” povolila na chvilku sevření nanuku svými rty a oblízla si je. Usmál se na ni a zakroutil hlavou.
Začínal asi tušit, kam ta hra povede a v očích mu spokojeně zajiskřilo. Odložil laptop na stranu na pohovku a přešel až k ní. Lehce ji políbil na tvář, zatímco její jazyk si pohrával se špičkou nanuku. Nutno říct, že ho to nenechávalo chladným.
“Dal bych si ten nanuk,”řekl jí a pohladil ji po vlasech. Jeden z neposedných pramenů jí přitom shrnul za ucho, zatímco druhá ruka vyhledala její pozadí, které jí lehce poplácal otevřenou dlaní.
“Tak to si ho asi budeš muset vzít,” zareagovala pohotově a mrštně se mu vyvlékla zpod rukou. Couvala pomaličku k roztažené pohovce a vábila ho očima. Za sebou přitom nechávala drobné jahodové kapičky, které odkapávaly z nanuku v její pravé ruce. Kdo by si v ten moment dělal starosti s úklidem.
“Ty potvoro,” sykl ale v úsměvu se mu zaleskla řada bílých zubů.
Zacouvala až k pohovce a posadila se. Vzrušení jí skoro lomcovalo, ovšem zhruba stejně jako nervozita z toho, co plánuje udělat. Rychlým ale smyslným pohybem znovu svými rty obemkla jahodový nanuk, zatímco si oběma rukama vykasala šaty až do úrovni podbřišku. Látka na mírně zpoceném těle trochu vzdorovala, ale podařilo se jí to udělat celkem vábivým způsobem.
Nohy spuštěné dolu přes okraj gauče potom pokrčila v kolenou a roztáhla od sebe, takže mu na moment umožnila pohled na svůj obnažený klín.
”Pojď si pro něj,” bylo poslední, co řekla, zatímco pravou rukou zasunula ledový kousek jahodové náhražky do hlubin svého rozpáleného klína. Při tom pohledu na okamžik přivřel oči a skousl rty. Nepatrný záškub v jeho rozkroku jí signalizoval, že i jeho ta hra vzrušuje.
“Assssss,” sykla ještě, ale to už její muž neváhal a přispěchal jí na pomoc. Ta šíleně chladivá věc v jejím rozkroku vykonala paseku. Neskutečně ji to vzrušilo, ale zároveň pocítila lehkou bolest a pálení způsobenou prudkými změnami teplot v její kundičce. Je pravda, že první, co ji v ten moment napadlo, bylo, jakoupak kvasinkovou infekci si asi přivodí zasunováním toho svinstva dovnitř, ale prostě to musela zkusit.
“Ty jsi cvok,” smál se, ale rukama už ji pevně tiskl, jednou za odhalený bok a druhou prozkoumával jedno z plných ňader. Nahýbal se přitom nad ni a měl tak perfektní výhled všude kam potřeboval.
“Chci abys ochutnal,” řekla rozesmátě a on stočil zrak na její klín. Dřevěné dřívko vyčnívalo ven a po jejích stydkých pyscích rychle stékala jahodová šťáva. Celé okolí jejího pohlaví tak mělo ještě růžovější barvu než obvykle.
Neváhal a rty překotně přeběhl po dosud oblečených ňadrech přes schované bříško až k odhalenému zátiší klína, kde se zastavil a slízal všechnu šťávu, která se rozlévala ven. Každé střetnutí s její pokožkou bylo pro oba stejně vzrušující. Poté si klekl na zem před pohovku a přitáhl si ji za boky blíž ke sobě. Nakonec jemně chytil jednou rukou tenké dřívko a povytáhl.
Zavzdychala, jak se jejím tělem rozlilo horko a chlad zároveň. Vytáhl už podstatně zmenšený nanuk a nasál jej ústy. Jazykem přeběhl celou jeho délku. Pomalu a smyslně. Vychutnával si to, co cítil. Tu ovocnou chuť smísenou s chutí jeho ženy. Ta chuť a vůně ho vzrušily tak rychle, že ucítil tlak už jasně se vzpínajícího mužství ve svých kalhotách. Sobě se ale věnovat nechtěl, teď byla řada na ní.
Přisnul svá ústa k jejímu pohlaví a rty políbil růžový naběhlý poštěváček. Zachvěla se. Potom lehce obkroužil jazykem stydké pysky až ke vchodu do její kundičky a tam se zastavil. Jazyk jemně vsunul dovnitř a zase rychle ven a to zopakoval několikrát. Kontrast chladné ledové směsi a jeho horkého jazyka ji přiváděl k šílenství. Zaryla mu nehty do vlasů a jeho hlavu tiskla blíž proti svému klínu.
“Ještě,” vykvikla nespokojeně, když se snažil odtáhnout.
“Ještě, říkáš?” koketně se usmál, to ona ale nemohla vidět.
Znovu ucítila chlad ve svých útrobách, když jí vsunul zbytek jahodové dovnitř a ven a chladivým kouskem lehce kroužil po tepajícím klitorisu.
“Netrap mě,” smála se, ale přitom se přerývaně nadechovala.
“Ty sis to vybrala,” odpověděl jí s ledovým klidem a znovu vyměnil nanuk za svá horká ústa a hbitý jazyk. Ten vlhký teplý štváč jí celou prostupoval a střídavě opouštěl několik dlouhých trýznivých temp, dokud ji neopustil a nezačal dorážet na růžový hrášek, který teď přímo vybízel k hraní.
Jemně jej několikrát obkroužil a potom svůj tlak zintenzivnil. Jeho hbitý jazyk kmital v pravidelném tempu, zatímco ona spokojeně mručela a její dech se zrychloval. Krůpěje potu na tvářích obou účastníku toho pomysleného zápasu už přitom ani jednoho z nich netrápily. Stehna měla v jednom ohni a v tříslech pociťovala jemné záškuby signalizující její blízké vyvrcholení. Cítila se jako by jela až trýznivě dlouhou cestu na nejvyšší kopec na rozbitém kole. Úmorná až nekonečná trasa, na jejímž konci však očekávala ten příjemný volný pád, uvolnění, sešup dolů z prudkého kopce. Čím delší byla ta fáze odpírání si slasti, tím lepší byla odměna, aspoň tak mu svoje pocity vždycky popisovala.
Opakoval ještě několikrát ten cílený nájezd jazykem až do chvíle, kdy mu pevně nehty sevřela rameno a neozval se její prudký hrdelní výkřik. Celé její tělo zavibrovalo pod jeho ústy a on cítil, jak mu odporuje a vytláčí jeho jazyk pryč v pravidelných tempech. Zrychleně dýchala a ještě chvíli v dozvuku vlny svého vyvrcholení sténala. Za moment už jen spokojeně tiše předla, zatímco on ji líbal na rozpálený venušin pahorek a zpoza něho se spokojeně usmíval. Už dávno minul všechny zbytky topící se zmrzliny.
“Už není,” pronesl napůl zklamaně a odtáhl se od ní. Stále ještě klečel na zemi u pohovky a hlavu měl opřenou naproti jejímu klínu.
Zvedla se na loktech, zadečkem se posunula o kus dál a zády se pomalu opřela o opěrku pohovky. V nohou přitom stále pociťovala lehké záškuby.
“To nevadí,” vydechla spokojeně a oblízla se vyprahlé rty. “Myslím, že teď stejně potřebuju spíš zahřát,” řekla mu s šibalským úsměvem a přitáhla si jej blíž k sobě. Vyšplhal se proto roztouženě k ní na pohovku a nenasytně ji políbil. Ucítila svou chuť ve svých rtech, když se smísila s jejími horkými slinami.
Vášnivou výměnu přerušilo až hlasité zakašlání.
“Co to bylo?”odvrátil od ní tvář a zadíval se směrem k oknu. Uvědomil si, že je, bůhví odkdy, pootevřené a že dole u vchodu do domu si někdo pravděpodobně vychutnává polední cigaretku. Ten kuřácký chrchlák byl nezaměnitelný. Byl by se vrátil k příjemnějším aktivitám, ale jeho oči na okamžik zaostřily na něco v dálce. Na balkoně jednoho z bytů protějšího panelového domu uviděl i přes značnou vzdálenost postaršího chlapíka s cigaretou.
“M-myslíš, ž-že něco viděl?” zakoktal rázem zcela vykolejeným hlasem. Stud zbarvil jeho tvář do ruda. Musela se pousmát. Pořád ještě v něm byly zbytky toho stydlivého kluka, kterého poznala. I po tom všem, co už spolu vyváděli. Podívala se stejným směrem jako on, skrz okna s absentujícími žaluziemi, v parném letním dni a ušklíbla se.
“Myslím, že si zcela určitě půjde koupit jahodovou zmrzlinu,” odvětila zcela vážným tónem a semkla rty pevně k sobě. Pokývala přitom uznale hlavou. Po chvilce dramatického ticha propukli oba dva v záchvat smíchu.
“Pokračování v koupelně?”navrhla mu šeptem a jazykem slízla kapičku jahodové směsi, která mu ulpěla na tváři.