Zkouškové období

V průběhu života každý prochází různými životními etapami, které ho utvářejí. Mezi mé nejvýznamnější bych zařadila studium na vysoké škole, na které velmi ráda vzpomínám a jsem ráda, že jsem jej mohla prožít a navíc i zdárně ukončit:D

Po několika letech na střední jsem se dostala mezi větší skupinu nových lidí, najednou jsem měla dost volnosti, času, chodila na párty, které nebraly konce a ztrácela se v tom, zda je začátek či konec týdne. Občas nějaká brigáda, ale jinak velmi bohémský život.

V tu dobu jsme s přítelem oslavili pětileté výročí a já už věděla, že je také poslední. Ke konci se jednalo o dost toxický vztah a tak to vyústilo jednoho večera, kdy se veškeré střípky nahromadily a já ukončila rozhovor se slovy: „rozcházíme se“. Nechala veškeré věci u něj, nasedla do auta a celá ta tíha ze mě spadla. Najednou jsem byla volná. Samozřejmě, že se to ve mně pralo a něco mi říkalo, ať se k němu vrátím. Probulela jsem celý večer, ale věděla jsem, že to nikam nevedlo a takto to má být. Navíc se držím přísloví „nevstoupíš dvakrát do téže řeky“, což ve vztazích platí dvojnásob. A tak jsem si začala zvykat na to být singl.

První semestr se chýlil ke konci a následovala ta horší část, zkouškové období. „To dáš holka!“ povzbuzovala jsem se, když jsem viděla haldu skript a soupis zkoušek, které mě čekají.

Pokud bych se měla zařadit do skupiny sova vs. skřivan, jsem jasná sova. Nejvíce se to začalo projevovat především ve zkouškovém, kdy jsem byla schopná vstát kolem 10 hodiny, učila se tak hodinu a pokračování následovalo po 22 hodině do ranních hodin, kdy už pomalu všichni vstávali do práce.

Termíny zkoušek se pomalu blížily, ale znalosti furt nikde. Pomalu se mě zmocňoval stres, který jsem doposud v takové míře neznala. Někdo stresem přestane jíst, někdo se naopak vyloženě přežírá. A já byla extrémně nadržená. Ano, čtete správně. Nebyla jsem schopná se díky tomu ani soustředit.

V případě, že jsem seděla nebo ležela, automaticky mi ruka sklouzla mezi nohy a nešlo prostě odolat a nepohrát si. Denně jsem byla schopná se hodiny uspokojovat, jak s vyvrcholením tak bez. Po pár dnech mě začala bolet ruka a tak jsem si objednala několik pomůcek. Stále to ale neuspokojovalo můj chtíč.

Lustrovala jsem na webu a najednou narazila na zajímavé stránky s názvem „AMATERI“. Do té doby jsem byla dost závislá na xchatu a nebudu lhát, ty stránky mě dost zaujaly. Odlišná seznamka, než jsem byla do té doby zvyklá. Netrvalo dlouho a byla jsem zaregistrovaná. Nebylo zde nic hraného jako v péčku, reální lidé v reálných situacích. S něčím jsem se zde setkala poprvé a tak jsem jak malá holčička zjišťovala, co vše se zde dá najít. Abych zaujala, tak jsem nafotila provokativní album, což nezůstalo bez povšimnutí. Cítila jsem, že přesně tohle jsem potřebovala. Něco nového, nepoznaného čímž započala má nová životní etapa.

Tímto způsobem jsem první zkouškové díky amatérům a pár hračkám přečkala  Věděla jsem ale, že na druhé se musím připravit už lépe.

A jak Vy zvládáte stresové období?🤷‍♀️😅