Pavlína - Seznámení

Jun 27, 2018 koala41

Seznamení

Potkali jsme se v kavárně, po vyměnění pár vzkazů, takové rande na slepo. Hned jsem věděl, že je to omyl. Nijak extra se mi nelíbila. Spíš víc nelíbila. Byla silnější a měl jsem cukání utéct, ale ze slušnosti jsem zůstal. Nakonec jsem toho měli hodně společného a takto byl vlastně príma večer. Občas měla trochu narážky na sex, ale ignoroval jsem to, tuhle holku jsem do postele nechtěl. Dobře jsme si povídali a najednou jsme byli u jejího baráku, a protože jsem si toho měli pořád, co říct, pozvala mě nahoru. Nechtěl jsem jít dál, ale zase mi bylo nepříjemný stát venku. Nechtěl jsem aby mě s ní kdokoli viděl, ale nakonec, proč ne, kounu se kde bydlí, dám jednoho panáka a půjdu. Měl jsem jasno, s touhle nic nebude.

Byli jsme u ni doma, pořád jsem něco vykládal, byl jsem maličko opilej, ale ne moc, spíš v náladě, tak si úplně nevzpomínám, kdy si sedla těsně vedle mě, ale najednou na mě začala šahat. Co šahat ošahávat. Nejdřív vlasy, ramena, na hrud a pak mi normálně sjela mezi nohy.

Protože se mi moc nelíbila, snažil jsem se jednoduše zmizet. Neměl jsem ani nejmenší chuť se zaplést s takovou holkou. Kdyby to byla nějaká pěkná kočka, ale tahle fakt ne. Proto jsem se tak chtěl zvednout a odejít, ale držela mě fakt pevně. Chtěl jsem to zahrát do autu a dělal jsem si legraci, cha cha chi chi, ale rychle mi došlo, že tahle holka má větší sílu než já. Musela to poznat. Chvíly mě vždycky nechala, ale pak zabrala a po chvilce jsem prostě nemohl. Přeci jenom jsem chtěl odejít jako chlap, ale z postupného cha cha chi chi jsem se dostal k zadýchanému "tak toho necháme, ne" a nakonec jsem se jakože nechal přeprat, ale mě i jí bylo jasné, že bych neměl stejně šanci. Byl jsem rudej vzteky a ostudou. Ona na druhou stranu sice zadýchaná, ale vychutnávala svoji převahu. Seděla na mě, její vlasy mě šimraly na obličeji.

"tak, kdo koho přepral ? Kdo je silnější ? Hmm ?? Kdo je tady vítěz ?" trochu drze na mě a já vymýšlel, jak z toho vybruslím.

"Jasně, jasně, já se vzdávám, jsem utahanej z práce..necháme toho"

"No to nenecháme.." smála se, pořád jako by čekala, že se budu bránit. Ja na druhou stranu myslel, že ji zahraju na citlvou strunu, ale ona to zase ignorovala.

" Hele, ok, ok, tak co mám udělat, aby jsi mě pustila ? trochu uraženě, určitě naštavně, protože moje ego dostalo fakt rány.

"Vyhrála jsem, takže mi teď budeš sloužit, to je jasný ne ?"

"A to jako jak ?" opět o něco podrážděnější

"Já ti něco vymyslím .. souhlasíš, že by jsi mi měl posloužit ?

"Ano" ale jo, jo" začal jsem být docela otrávený a chtěl to mít brzo za sebou a jít domu. Myslel jsem, že ji vyměním žárovku nebo tak něco.

"Ano, moje paní, se říká" řekla sice sladce, ale přidala takový zvláštní důraz, přitom mi trochu zmačkla ruce a maličko mě zatlačila do sedačky.

"Ano, moje paní" odpověděl jsem znuděděně, naštvaně, otráveně, jako pán tvorstva jsem toho měl akorát dost a jediné, co jsem chtěl, bylo jít domu a na tohle zapomenout. Tím ale naopak skončila veškerá hra. Nikdy bych nevěřil, jak je jednoduché někoho spoutat, nikdy mě to nenapadlo. Ale ta holka tam měla pouta pod polštářem. Určitě je tam měla připravené. Nacvakla mi je na jednu ruku, provlékla přes karabinu, kterou tam najednou vytáhla, a pak ještě cvak na druhé ruce. Bylo to v okamžiku. Ani jsem nestačil nic říct, a už vůbec žádný vtip.

Seděla mi na hrudníku a ta její váha mě ne-trochu dusila.

"Já vím, že jsi hodný kluk a chceš to, mě nemusíš lhát, nebo si tu vymýšlet." Pohladila mě po nose a poslal mi vzduchem pusu.

"Dáš trošičku něhy svojí nové a jediné paní." řekla z zbytek se seběhnul děsně rychle. Vyhrunula si sukni, a pomaličku se přisedla tak, že jsem měl hlavu mezi jejíma kolenama. Ta její drzost mě až zaskočila. Taková tuctovka, nikdy bych si nepomyslel, že by by po mě něco takového chtěla. A hlavně, echtěl jsem to. Každý má nějakou latku a tahle holka byla podle mě hodně pod ní. Jenomže mě najednou chytla a sedla si mi kalhotkama na obličej.

Házel jsem sebou a byl jsem fakt naštvanej. "Ty svině tlustá" lítalo mi hlavou, já ti ji prostě lízat nebudu. V tom mě něco fakt štíplo. Ale opravdu hodně. Ve zlomce vteřiny šok a pak jsem sebou začal fakt házet.

"Jen se vyblbni, hošánku" zasedla mě tou svojí prcinou a hlavu mi přitiskla k posteli.

"ty jedna svin.." ani jsem to nedořekl, protože mě zase štípla a to už jsem normálně zařval.

"Nevyděs sousedy, lásko, čím dřív to pochopíš, tím dřív to budeš mít za sebou. No tak, oba víme, že je to jen trochu uražená pýcha. Dej mi hezky pusinku." Mluvila na mě, jak na dítě a zároveň jsem cítil, jak se směje.

Opravdu mě opouštěli síly. Vzpínal jsem se pod ní, ale po pár minutách jsem fakt nemohl. Alkohol a únava mě dostali přesně tam, kde mě chtěla mít..

slysel jsem jak se uchichtává:"no no no, tak se ukaž, jen pojď hošánku, jen pojď, paninka tě to naučí. Brzo mě budeš prosit, abys mě mohl lízat." To mě už držela pevně za hlavu a pomalu mi přirážela kalhotkama na obličej. Začala vlhnout a ta vůně byla najednou úplně všude kolem mě.

Ještě jednou, dvakrát jsem se vzpeřel, ale pak jsem skončil. Povolil jsem. Hlavou mi proběla scéna, jak ten kůň sebou přestane házet a přijme jezdce a nechá se ovládat. Napjetí povolilo.

"no vidiš, už je to v pořádku, teď to bude o to sladší. Budeš už hodný hoch?"

Nečekala a odkryla mi svojí kundičku. Byla pár centimetrů ode mě, hladce oholená, kulatoučká, heboučká a děsně nadržená.

"Ano" "Ano co ?" "Ano, má paní"

"To je správně. Hezky mi dej pusinku.

Natáhnul jsem se k ní a začal jí lízat. Zavrněla, roztáhla trochu nohy a připlácla mi tu svoji teplou, růžovou dírku na pusu.