Motýlí dotek...

Oct 17, 2018 floppy235

Polštářky prstů pravé ruky ji pomalu, lehce šimravým dotekem, přejíždím po zádech a na levé ruce, kterou mám položenou na jejím zadečku, cítím jak ji naskakuje husí kůže. Přitom ještě před hodinou jsme se vůbec neznali…
Vše začalo inzerátem, který jsem vložil na amatéry. Hledal jsem ženu, která by měla zájem o relaxační, senzitivní masáž zad, či dalších částí těla, za odměnu pro ni. Již u prvních partnerek jsem zjistil, že mě velice baví něžné, letmé a chvilkami lehce šimravé doteky. Ten pocit když jim běhal mráz po zádech, chvění jejich těla a jsem si jist, že kdyby to byly kočky, tak spokojeně vrní blahem.
Žiju spokojeným partnerským životem, dává mi vše co potřebuji, tedy až na jednu věc. Libí se mi, když mohu někoho hladit, konejšit a dopřávat mu něhu, která se jim v jejich životě nedostává. Miluji ten pocit, když na konci vidím ty odpočaté a zářící oči na konci masáže.
Ovšem kamarádky, kterým jsem toto mohl dopřávat se začali provdávat a stěhovat a já už neměl komu dopřát všechnu tu něhu, kterou ze sebe občas potřebuji ventilovat. Zašel jsem tedy na amatéry s tím, že to zkusím, ale moc jsem na to nesázel. Hledajících mužů je spousta a většina z nich jsou čuňata. Jak se od nich ale odlišit, abych v očích žen nebyl stejný zoufalec jako ti ostatní a získat jejich důvěru?
No ale světe div se, po dlouhých třech týdnech se mi ozvala Jitka od Jičína (k uvedení jména i bydliště mi sama svolila), zhruba 180 cm vysoká zeleno-oká černovláska plnoštíhlé postavy, matka od dvou dětí s manželem, který dle její slov na něžnosti, tulení ani mazleni nikdy nebyl. Tedy krom prvních pár měsíců na začátku jejich vztahu, kdy se ještě musel snažit. Jsou spolu již přes deset let a jejich život se proměnil spíše ve stereotypní běh událostí, jak to bývá u většiny párů s dětmi.
Napsali jsme si pár zpráv, chtěla hlavně vědět, jak si to představuji a zda jí to vůbec oslovuje (ale jak mi později sama potvrdila, chtěla si mě trošku oťukat a vědět, že se dokážu bavit slušně a na rovinu). Nějakou dobu zabralo vymýšlení termínu, přeci jen každý z nás má svůj život, svoji práci, povinnosti a další věci, takže sejít se není tak jednoduché. Nakonec jsme se domluvili na jedno dopoledne asi o týden později. Jitka měla velikou výhodu v tom, že ji kamarádka půjčila byt (u mě to samozřejmě nejde a u Jitky to taktéž nepřipadalo v úvahu).
No a je to tu, je chladné a deštivé dopoledne, když u vchodu zvoním na jeden z množství zvonků. Nebudu lhát, napětí a nervozita by se ve mně dala krájet, ale zároveň pociťuji příjemné vzrušení a mravenčení z neznáma. Z chrastítka u vchodu se ozývá ženský hlas, který mi sděluje, abych šel do třetího patra a ozývá se bzučák. Vcházím do dveří a nervózně zdolávám schod za schodem. Jsem ve třetím patře a tu na mě z pozadveří vykukují zelená kukadla, která letmo překrývá tenký pramínek jejích havraních vlásků. Podává mi ruku a představuje se mi: „ahoj, já jsem Jitka, ty budeš Jirka viď?“ cítím jak se ji jemně třese hlas a při stisku její ruky cítím lehké chvění nervozity.
„Ahoj, jo já jsem Jirka, moc mě těší“ , Jitka na mě pokyne hlavou a naznačí, abych šel dovnitř. Zamíříme do kuchyně, kde už má Jitka připravené dvě kávy a dvě sklenky bílého vína. Chvilku na sebe nervózně pokukujeme srkajíc kávu a pomalu se dáváme do řeči. „Abychom si to ještě ujasnili, chci od tebe jen masáž, nic víc nebude, nechci manžela podvádět, chci jen cítit tvé doteky , vypnout, uvlnit se a vyčistit si hlavu“, říká Jitka.
„Neboj, nebudu dělat nic, co by se ti nelíbilo nebo nechtěla, ani já tohle nedělám kvůli svému sexuálnímu potěšení, ale jak jsem už dříve napsal, mám rád a vnitřně mě uspokojuje, když mohu hýčkat ženu, cítit a pozorovat, jak ji to hladí po duši.“
„Jsem ráda že si rozumíme“, odpoví Jitka a konečně se usměje. Její úsměv mě uvolnil a celého prozářil, i ta nervozita ze mě díky tomu opadla.
Nabídla mi skleničku vína, na uvolnění, ale musel jsem odmítnout, protože jsem byl autem. Jitka si svůj díl vína postupně vypila během naší konverzace. Položila prázdnou skleničku na stůl a řekla mi, abych chvilinku počkal v kuchyni, ze půjde do obyváku se připravit a pustit relaxační hudbu a pak na mě zavolá.
Uplynula asi minuta, když na mě Jitka z obýváku zavolala. Když jsem vešel, bylo v obýváku udělané přítmí , na stole plápolala svíčka a odněkud z reproduktorů se linula pohodová, uklidňující hudba. Jitka ležela na břiše na dece, kterou si rozložila na zemi s ručníkem přehozeným přes zadeček.
Druhou část povídky se budete moc přečíst již brzo, ještě na ní pracuji, snažím se vybavit si co nejvíce detailů, abych Vám mohl předat co nejvíce z toho, jak to tenkrát bylo.
Jitku jsem do teď masíroval třikrát během posledních pěti měsíců a stále hledám….