medvedar

Nevím, proč jsem poslední noc nemohl spát
Přece není tu nic, čeho měl bych se bát
Jdu zas krysy, jak obvykle, na smrt hnát
Co je to za mrak, co se mi do mysli vkrad?
Vím, co je umírat
Znám všechnu bolest tady toho světa
Mně neublíží nenávist, už vůbec ne zlá věta
Když cit se zvolna probouzí
To s Krysařem je veta
Musím odejít, hned jak dozní píseň staletá
Radši ať pojdu, ať smrt mě skolí
Láska nepatří do srdce krysaře
Co po mně chceš, Osude? Vždyť to bolí!
Proč podíval jsem se dnes týhle ženě do tváře!
Na obzoru vidím matně
Rudou skvrnu, je jako krev
K tomu slyším, a to je špatně
Lidí řev
Jak voda dav se valí
Teď už jej nezastaví nejpevnější val
Ta síla trhá skály
A Bůh se na to ani radši nedíval
Vidím, jak domy hoří
Jak někdo bezdůvodně krev tu prolévá
Jak hodnoty se boří
Z tý hrůzný představy mě horko polévá
Musím zůstat tím, kým jsem byl
Jako prázdnej pokoj v opuštěnym domě
Díky za to, že jsem pochopil
Že láska není pro mě
Osude, jak jsem Ti teď za výstrahu vděčný
Ještě dneska tohle místo opustím
Pro tenhle kraj jsem velmi nebezpečný
Díky za to, že to vím...