Když jsem vílou...

35.312 vista

Pár dnů, které jsem strávila na horách, jsem si opravdu užila. Příroda je krásná za každého počasí, a proto mě chladné a zamlžené počasí od horských výšlapů neodradí. A už vůbec mě takové počasí nemůže odradit od mé niterné touhy se při toulkách přírodou nafotit nahá…

Svléknout se kousek od turistické cesty donaha a vyfotit se při tom je docela výzva! A já mám výzvy ráda! Navíc jsem musela kromě přirozeného studu zabojovat i se zimou. No, ale tak hrozné to zase nebylo, navíc se pravidelně otužuji, takže pohoda… Horské potůčky a tůně miluji a osvobozením se ze zajetí všeho oblečení mohu manifestovat přirozené spojení mého nahého těla s nahou matkou přírodou.

Tuto galerii vnímám jako mou poctu přírodě, která na mě vždy magicky zapůsobí…a jak silně právě vidíte. Ani jsem příliš nevěnovala pozornost, zda mě nikdo z turistické cesty nesleduje - v ten moment mi to bylo lhostejné. Ale pochopila jsem, že díky šmírování v potoce se koupajících nahých holek, vznikly všechny ty báje o lesních vílách. Také jsem se v tu chvíli cítila být vílou. A byl to skvělý pocit!