Za časů bohyní

Ten příběh už je bájí,
a kdo jej pamatuje,
lež se mu nepříčí,
jen popel zbyl ze stájí.
* * *
Na nivách u Metuje
ženy už nekřičí
na závěr milování
na kůži beraní
- červené , zadýchané.
* * *
Jen vrby hlavy sklání
hladině do dlaní
ve kterých slunce plane.