Nevěra- úhel pohledu

Nedávno jsem měl zajímavý rozhovor s jednou ženou o nevěře. Zastávala jasný postoj – nevěra je nevěra, bez výjimek, bez okolností. Černobílé. A já jsem začal přemýšlet…

Vytvořili jsme spolu modelovou situaci. Možná ji znáš. Možná ji žiješ.

On ji miluje. Opravdu. Není to klišé – i po těch letech je stále rád že ji má a neměnil by. Respektuje ji, váží si jí, nikdy by ji vědomě nezranil. Ona je jeho královna a on to myslí naprosto vážně.

Ale v ložnici panuje ticho.

Ne ticho odcizení – ticho nevyřčeného. Toho, co se prostě neříká. On by chtěl víc. Jinak. Chtěl by ji svléknout pomalu, položit na břicho a líbat každý centimetr její kůže – a pak zajít dál, až tam, kde to “slušné holky nedovolí.” Chutnal by ji celou, bez hranic, a sledoval by, jak se pod ním třese. Říká se tomu rimming – on to zná, myslí na to, a ví moc dobře, že doma by to bylo jako hodit granát do obýváku.

A pak jsou tam ty další myšlenky. Temnější, nebo spíš jen odvážnější. Představuje si, že by ho ona jednou vzala tak, jak on bere ji. Aby si vyměnili role. Aby pocítil, jaké to je být úplně vydaný někomu jinému. Pegging. Slovo, které by doma nikdy nevyslovil nahlas. Ani náhodou. Není to tak, že by si nebyl jistý sebou – je. Ale ví, jak by se podívala. Ten pohled zná. Již několikrát toto téma zkusil doma otevřít, že by chtěl trochu víc experimentovat. Nezacházeli ani do detailů. Přesto bylo téma zavřeno dřív, než se pořádně otevřelo. A on to respektoval. Protože ji respektuje.

Takže žije. Miluje ji. Stará se o ni o rodinu. Přichází domů. Dělá všechno, co má dělat správný muž a partner. A někde hluboko v sobě nosí obrazy a touhy, které nemají kam jít. Nikomu neubližuje – nebo aspoň nechce. Co si ale počít s tím, co v sobě dusí? Někdy si říká, jestli to tak mají i ostatní. Jestli jsou tam někde další, kteří sedí večer na gauči vedle ženy, kterou milují, a přitom v hlavě žijí úplně jiný život.

A tady se vracím k té ženě a jejímu černobílému pohledu na nevěru. Když člověk hledá něco, co mu doma chybí – a přitom nechce nic bořit, nikomu neubližuje a svou ženu by nikdy nevyměnil – kde přesně leží ta hranice?

Je to ještě věrnost? Nebo už nevěra? A co teprve když…