Nikdy jsem si nemyslel, že zrovna já budu psát něco na blog. Ano, chtěl jsem napsat pár povídek. Příběhy z minulosti, smyšlené fantazie, ale opravdu nikdy jsem si nemyslel, že budu chtít popisovat něco, co se děje teď. Někoho jsem tu poznal. Jedno správné rozhodnutí roztočilo kolotoč, který nabírá nečekané obrátky.

Úplnou náhodou narazím na profil slečny a někde v textu zahlédnu: „Ráda plním úkoly a zkouším nové věci.“ Povahou jsem Dom, konkrétně Daddy Dom, a toto je přesně moje parketa. Klikám na ikonku zpráv, zaplatím kredity za odemčení.

Nikdy moc nečekám, že dostanu odpověď. Ve většině případů zpráva zmizí mezi stovkami zoufalců, co stejně nemají co říct. To odemykání zpráv za kredity mi ale dalo kapičku naděje, přece jen takový filtr zachytí většinu pisálků. Uvidíme.

Napíšu první věc, co mě napadne. „Obleč si šaty, buď bez kalhotek, jdi na veřejné místo a někoho svojí kundičkou vyflashuj.“ Jednoduché, prosté.

Za pár dní přišla odpověď. „To zní opravdu zajímavě, úkol splním.“ Upřímně mi nejprve nedošlo, kdo a proč mi to vlastně píše. A když jsem to zjistil, tak ve mně hrklo. Vzrušením, že se můj momentální nápad líbil, a radostí, že opravdu mělo význam napsat a že jsem se na to ten den nevykašlal.

Pár týdnů se nic moc nedělo. Trochu jsme si povídali, ale v poslední době jsem spíš nedůvěřivý, tak jsem si řekl, že této amatérce nebudu přikládat větší váhu, dokud úkol nesplní.

Šok číslo dvě. Skutečně přišel den plnění úkolu. V konverzaci začaly vyskakovat zprávy a fotky, které jsem si vyžádal. Úkol jsme si během několika předchozích dnů ujasnili do detailu a tato slečna plnila vše do posledního bodu. Něco, co jsem dlouho nezažil. Bez námitek, zádrhelů a změn. Musím říct, že v plnění byla dokonalá, a hned na první pokus. A ne že by to měla zrovna lehké. I když má na to člověk povahu, lehké to není nikdy. Možná je to divné říct, ale byl jsem na ní hrdý za její výkon.

Konverzace se staly hlubšími a osobnějšími. Přibylo pár menších úkolů, které splnila se stejnou precizností, pár večerních hovorů a najednou online nestačí. Chci ji vidět, chci ji cítit, chci ji dostat do rukou. Chci vidět její výraz, až jí místo kolíčků budu ničit bradavky já. Cítit její šťávy, až se přede mnou svázaná rozteče. Online nestačí, já chci víc.

Postupně ji zkouším a navrhuji čím dál větší perverznosti, ale neklade odpor, a to ani v situacích, kdy by jiná už měla smrt v očích. Konečně mám prostor být sám sebou a začínám se uvolňovat. Je to match, který se ani nemusel stát. Tak jako ten první úkol je to s ní jednoduché a prosté.

Ano, stále se poznáváme, ale vypadá to, že z této novely bude pěkně ostrý román.