Nahá v autobuse

Když mi manžel řekl, že můžeme fotit v autobuse, moje první reakce byla: “Cože? To se mam svlíkat někde v rozjezdu..?!” No, asi bych nebyla první, upřímně řečeno. 

(Pro mimobrněnské: rozjezd = noční autobus, skladba osazenstva odpovídá pokročilejší hodině).

Pak mi muž všechno dovysvětlil: je v kontaktu s amatéry, kteří nám nabídli k focení autobus a ukázal mi, jak to vypadá u nich na profilu. Blondýnka s mikádem s pěknou udržovanou postavou pózuje v buse.

Mě zajímalo jediné: “A proč by to dělali…?” Na to mi manžel opáčil, že mu pán napsal, že za to nic nechce, s dovětkem “jsme přece amatéři”. Wau, to se dnes moc nevidí. Přišlo mi to svým způsobem kouzelně normální. A současně jsem si uvědomovala, že takovým nabídkám se přece neříká ne. Na to je to celé moc kuriózní fotit nahá v autobuse, aby se to jenom přešlo!

Hned nám jely v hlavě chlípnější variace na téma Účastníků zájezdu, sexy scéna s podšálky nebo stevardka, které vykukuje zadeček, pomáhající imaginárním (nadrženým) cestujícím s problémy typu nedovření prostoru pro kabinová zavazadla (ups, je to tak vysoko!), roznos kávy (jenom se tady s dovolením trochu zohnu, pokud dovolíte) atd.atd.

Pracovat se s tím dalo. :)  

A tak jsme se domluvili! Kolem nedělního oběda jsme čekali na parkovišti na autobus, kterým jsme ale nikam nejeli, jen jsem se tam chtěla vysvléct. Z původního slotu 30 minut se stalo 15 minut a pořád mi přišlo neuvěřitelné, že to nikdo nezrušil a naopak druhá strana upřesňovala čas zpoždění. 

A pak přijel - nablýskaný nový autobus, který péroval na nerovném terénu a začal se točit tak, abychom mohli fotit v soukromí. A poté z něj vyskočili dva milí lidé a řidič zahlásil, že “…když už sme se domluvil, tak to přece nezruší!” Tak jsem jim alespoň podstrčila jako poděkování prosecco. Po povinné společenské hře “ale to nemuselo být, to né, neblázni..” se láhve ujali a mohlo se jít na focení.

S mužem jsme si předem projeli scény, protože nám bylo jasné, že na větší domluvy nebude na místě čas.

A šlo se na to! Vzadu na pětce focení zezadu a tématicky s otázkou “kdo taky rád jezdí vzadu”? Můj muž je totiž hodně vtipnej a dobré copy mu jde samo.

Chodila jsem jako spoře oděná stevardka po palubě a roznášela šálky chybějícím cestujícím, ale to mně nezabránilo být nadržená a představovat si, jak by to probíhalo, když bych tam opravdu pobíhala nahá s kafíčkem mezi cestujícími. Kdo by se odvážil se mě dotknout? Nebo by stačil o krapet delší pohled do očí, který by vyprovokoval cestujícího k tomu, aby mně pomalu zajel prsty až dovnitř? I taková může být práce nahé stevardky. :)

Potom jsem si sedla za volat! Bylo tam docela dost čudlíků, byla to přesilovka, já měla čudlíky jen dva. Roztáhla jsem si nohy a dala je na volant, hmm těžší, než se zdá. Při focení jsem měla dobrý výhled na hlavní tah, jestlipak i oni mají stejný výhled? To asi ne, určitě se soustředí na cestu. Doufám! 

Párkrát jsme cvakli, jak nahá autobusačka řídí velký kolos a potom se nabídla paní, zda se může připojit, tak my, že jo! 

Využili jsme i sedátko vedle řidiče, pro druhého řidiče a byla docela legrace.

Potom jsme se přesunuly ven a pomalu jsme jako cestující nastupovaly zadními dveřmi… Na základě pánských reakcí nutno uznat, že to byl asi pohled pro bohy. Dva bílé zadečky pomalu se sunoucí nahoru. 

Ještě jsme společně s blondýnkou obsluhovaly imaginární cestující a potom už skočily do oblečení a spěšně se rozloučili. Byla to moc příjemná lehce erotická zkušenost, která nás s manželem příjemně navnadila a příště se budeme těšit zas, snad na delší dobu.

Děkujeme za zážitek!

Nejste někdo hasič nebo nejezdíte se sanitkou? Ptám se pro kamarádku. :)
Tento text nebyl napsán pomocí AI (a jde to i poznat).