Moje první stalkerka

Bylo to v době velké svobody a nezkrotnosti. Byla to holka hravá. Měli jsme spolu krásný vztah.
Jednou jsem tu psal, že jdu někam na srnce a popisoval ty mráčky a západy slunce a tak....a přistál mi vzkaz, který byl z počátku takový bezelstný. Něco ve smyslu, že se jí líbil můj blog a že taky ráda chodí ven a poslala mi fotku západu slunce. Tak jsem ji poslal fotku péra, aby nepomlouvala, že jsem ji ho neposlal.

Její reakce byla spousta smajlíků se srdíčky. A v další zprávě mi přistály kozy. A ty kozy byly dvě a docela hezky stavěné, bradavky akorát na kolíčky. To jsem ji nějak odepsal a potom, že bych ji vytahal za vlasy a hodil do kopřiv. Týden se neozvala. Myslel jsem, že se urazila. Mezitím jsem vydal další blog a ona zase napsala. Tentokrát text byl bez textové firmy a přistála mi jen fotka v nějaké košilce s lehce poodhrnutým výhledem mezi nohy. Pochválil jsem ji obraz na zdi v pozadí a holka se nějak naštvala a začala mi lehce nadávat, že už mi nic nepošle. Nevím, asi jsem ji nepochválil oholenou kundu, nebo barvu košilky. Kdo by se v babách vyznal.

Další ráno mi přistála našpulená pusa s rtěnkou a přání hezkého rána. Říkám si, je to schizofrenička? Odepsal jsem, že nemám moc času, že jdu na srnce. Večer mi přistála zase nějaká Sodoma Gomora ve vzkazu. Tak jsem ji napsal, odkud má tu sedačku. Zase vysirala, že nic nepošle a už nenapíše. Popřál jsem ji hezký zbytek měsíce a šel na srnce. Bylo asi pátého.

Takto jsme se nějak škádlili asi měsíc.

Za pár dní se zase ozvala, proč ji nepíšu, že ji je smutno? Tak jsem ji napsal, že vozím dceru v kočárku a poslal ji fotku kočárku a ani nepoděkovala a dala mě do ignoru. No co už, na horách si slabé kusy nemůžeme dovolit.

Asi po týdnu přišel znovu vzkaz, že ji hrozně chybím a že mi v lese pověsila kalhotky u posedu, když na ní nemám čas a že ví kam chodím. Tak jsem šel večer na srnce a u posedu nic nebylo. Napsal jsem jí, že tam žádné kalhotky nejsou a že děkuju. Začala mi nadávat, že lžu, že je tam dala.

" Jo holka, když dáváš kalhotky na druhé straně republiky, tak je těžko můžu najít".

A tímhle vzkazem to začalo. Začala mi nadávat, že proč ji ignoruju. Snažil jsem ji vysvětlit, že jelena jen tak v lese nepotkáš. Ona na to, že to jsem já, že tam viděla jít myslivce, že to jsem já.

"Tak je od Tebe hezké, že jsi někomu dala kalhotky k posedu, ale já to nebyl".

Urazila se a ráno mi přišel vzkaz, že půjde za mojí ženou a řekne jí, že máme spolu poměr.

Já žádnou ženu v té době neměl:)))) popřál jsem ji hodně štěstí s tou ženou, kterou nemám.

Pořád psala, jen jsem to smazal a ani nečetl. Potom mi tvrdila, že mi všude udělá ostudu.

"Myslíš reklamu?"

Zase sto vzkazů, že jsem hajzl, kurevnik a že je dobře, že mi utekla žena a že lituje moji dceru.

Byla to holt velká láska, ale musel jsem jí dát do ignoru, protože mě tak srala, až jsem z toho měl chuť ji pichat.

Normálně se mi po té hysterce stýská:))))

A tohle vše kvůli jedné čekané na srnce, nebo fotce péra. Nevím, už je to jedno....