Rozchod

Po nesčetných stížnostech, jak muži bez varování přestanou komunikovat a nic nevysvětlí, mne napadlo toto:

Varianta 1

Poznali se na chatu, byl jí sympatický, uměl krásně psát a tak netrvalo dlouho a zatoužila poznat ho osobně. Hned na první schůzce přeskočila jiskra tak silná, že nebyl důvod cokoliv oddalovat a tak to skončilo sexem, nádherným, divokým, vášnivým sexem. Scházeli se často, kdykoliv to bylo možné a nemohli se jeden druhého nabažit.

Po nějakém čase začaly být schůzky ve stále delších intervalech, ale připisovala to jeho pracovní zaneprázdněnosti. Neviděla žádné změny v jeho chování, nebo je jen vidět nechtěla, protože se možná zamilovala. To že už nevolal a nepsal tak často jí také nijak podezřelé nepřišlo, pořád jim přece spolu bylo tak krásně.

Jednoho dne se ale neozval vůbec. Telefon nezvedal, na smsky a emaily nereagoval a ona se začala bát. "Co když se mu něco stalo?" ptala se sama sebe. Netušila ani kde ho hledat, vždy se scházeli u ní.

Nějaký čas se trápila a nevěděla co dělat, ale když ho pak potkala náhodou opět na chatu, tak jí to konečně došlo. Nabažil se jí a potřeboval změnu. Bolelo to a nechápala proč jí to prostě nedokázal říct, nebo aspoň napsat.

Jediný způsob jak se s tím vyrovnat, byl zapomenout, poučit se a jít dál

Varianta 2:

Poznali se na chatu, byl jí sympatický, uměl krásně psát a tak netrvalo dlouho a zatoužila poznat ho osobně. Hned na první schůzce přeskočila jiskra tak silná, že nebyl důvod cokoliv oddalovat a tak to skončilo sexem, nádherným, divokým, vášnivým sexem. Scházeli se často, kdykoliv to bylo možné a nemohli se jeden druhého nabažit.

Po nějakém čase začaly být schůzky ve stále delších intervalech, ale připisovala to jeho pracovní zaneprázdněnosti. Neviděla žádné změny v jeho chování, nebo je jen vidět nechtěla, protože se možná zamilovala. To že už nevolal a nepsal tak často jí také nijak podezřelé nepřišlo, pořád jim přece spolu bylo tak krásně.

Jednoho dne jí ale oznámil, že jí má sice pořád moc rád, ale už dál nezvládne ten pocit viny, že podvádí manželku a tak by chtěl aby už byli jen přáteli.

Vídali se dál, chodili spolu na obědy, večeře, povídali si a přesto, že jí chyběl sex s ním, byla ráda že ho má alespoň za přítele.

I tyhle schůzky začaly řídnout a jednoho dne si uvědomila, že se jí jen snažil ulehčit rozchod. Díky tomu však zůstala o pár měsíců déle zamilovaná do muže, který o ní už dávno nestál. Bolelo to tak moc, že trvalo velmi dlouho, než byla schopná znovu se pokusit o jakýkoliv nový vztah.

Můj názor? Obě varianty jsou špatně, obě ve vás zanechají nějaké stopy a přitom stačí tak málo. Jen trocha upřímnosti a krátká zpráva " Už se s tebou nechci vídat, chci změnu." Samozřejmě že i tak to bude bolet, ale je to jediný způsob, jak zbytečně neztrácet čas, sebedůvěru a hlavně víru v opačné pohlaví.

Jsem žena a proto to píši z pohledu ženy, ale to neznamená že se nás to netýká...