Chybí mi název

Jsem tuhle dostal jednu myšlenku,
si fiktivní vytvořit tu milenku,
napsat jí krátkou básničku,
třeba jako .... vábničku?

Píšu neznámé slečně nebo paní,
odpusťe mi to, šílím zrovna za ní,
klidně si přečtěte moje psaní,
a nebude to jenom se slůvky hraní.

Jsi tak hezká, mňam,
třeba je to klam,
třeba mne klamou tvoje fotky,
na kterejch nejsou šaty, botky,
tričko, punčochy, i kalhotky,
a když nenajdu v textu peněz částky,
prohlédnu tě do součástky,
přátele, registraci, komenty,
to jsou některé zajímavé momenty.

Až tě oslovím,
bože jak na to?
trochu se bojím,
škrtám slovo zlato.-).
Pak připíšu ještě řádek pár,
zvýším tím drobet zdar,
ale tys mne zaujala tolik,
jasný, projevy má i - kolík,
že na tebe chvíli počkám snad,
červené písmo četl bych rád.

Červené písmo nazpět je odměnou,
kdekdo by hrál hned na honěnou,
já stihnu prohazovat řádky v básni,
v duchu si říkám k tomu:
klidně se polož a se mnou se zasni,
než přijde bod zlomu.

Chválím její zátiší,
tak hezké, je tvoje?
Mé choutky se netiší,
říkám jí, čtenářko moje.

Obrázky jsou tak inspirující,
nemůžu se vynadívat na ně,
já muž semeno spořící,
ona žena, třeba zná mě!

Bod zlomu je tady,
nevím si jinak rady,
je třeba zjistit dálku,
která mne od ní dělí,
a když už jsem tak smělý,
snad nevyhlásí mi válku,
když se zeptám na ty věci,
no však víte přeci.
To byste asi chtěli vědět,
když to píšu, přes rameno mi hledět.

Zastávám názor možná hloupý,
proto jsem na radu skoupý,
že každý dialog je jen jeden sám,
a teď vážně nelžu vám,
i když jsem možná s taktikou na štíru,
pasuji pro ni báseň na míru.

Snažím se, abych probudil vůně,
co skrývaj se v jejím lůně,
využívám rád,
že lidé jsou tu hraví,
asi nebo snad,
mne to baví.

Napsat se toho pak tolik může,
jak rozehřát ženu a ona muže,
na nedobytném skle počítače,
a na přicházejícím bílým ránu,
končí duet bez střídače,
o tom,
jak vodí muž mořskou pannu.

Pověnujem se věcem ještě hezčím asi příště,
teď to bylo o těch, co jsou na skle jako klíště,
nebo co ženy do tajných komnat tahají,
a o těch, co rádi doma a včas hajají.-).

A ta, která mi byla tenhle večer můzou,
tej doufám, teď nevstávaj vlasy hrůzou.