Když je všechno naruby

Dlouho jsem přemýšlel, jestli se mám o svůj čtvrteční zážitek rozdělit anebo ne, protože z něj rozhodně nevypadnu nejenom jako milenec snů, ale ani jako moc bystrý brach. Ale protože si člověk musí umět udělat legraci sám ze sebe a svým neúspěchem pobavit jiné, rozhodl jsem se sem svůj čtvrteční trapas napsat. Ještě v pátek jsem z toho byl mírně nesvůj, ale dneska už se tomu směju. Tomu, že ani vyšší věk není zárukou moudrosti, jak jsem se přesvědčil ( nejednou ) sám na sobě a tentokrát jsem byl opravdu za osla. I sám před sebou.

Protože ani v mém věku mě neopouští chuť na rozkoš a jsem sám, hledám si milenku. Rád bych dlouhodobou, ale spíš se mi podaří narazit na krátkodobé dobrodružství. Každopádně jsem vděčný i za to, nemusím se spoléhat jenom na vzrušení z obrázků a filmů. A na práci rukou... :-) Ženské tělo je ženské tělo a ponořit se do té kouzelné skuliny mezi stehny je slast, jaké se vyrovná máloco. Seznámil jsem se na netu s příjemnou ženou, říkala si Beáta a měla zájem se seznámit. Její zralé tělo bylo neskutečně rajcovní a i když občas působila v komunikaci trošku jednoduše, říkal jsem si, že nehledám přece v současnosti ženu pro její intelektuální schopnosti, ale pro něco úplně jiného. Domluvili jsme si na čtvrtek schůzku, kde při sympatiích mělo proběhnout i seznámení našich těl. Aspoň letmé prvotní. Přijel jsem do jejího města ve Středočeském kraji a s bonboniérou jsem čekal na smluveném místě. Ať se rozhlížím, jak se rozhlížím, zralá kráska nikde. Nebylo by to poprvé, co by na rande dáma nedorazila, takže jsem si řekl, že se v nejhorším podívám po městečku a okolí. Najednou mě zezadu osloví mladý hlas, jestli náhodou nejsem Arnošt. Překvapeně jsem se obrátil a můj úžas ještě vzrostl, když jsem uviděl mladou kudrnatou brunetku v minisukni a tričku. Nejdřív mě napadlo, že jde omluvit maminku, známou, kamarádku nebo kdo ví koho. A to už mi podávala ruku a představovala se jako Beáta. Zůstal jsem vážně jako solný sloup. Smála se bláznivě mému šoku a řekla, jestli bychom ted nejeli do té lesní restaurace, jak bylo domluveno původně, že mi vše vysvětlí. Vlastně ani nevím, proč jsem se hned neotočil a neodešel. Místo toho jsem ji naložil do auta a nechal jsem si vysvětlit, kudy jet. Mezi navigováním Beáta pořád mluvila a smála se, byl to neskutečný živel a já jsem nevěděl, co vlastně říkat a připadal jsem si jako vůl. Vysvětlovala mi, že ji starší až staří muži neskutečně přitahují, že je to její drobný fetiš a že ji moje fotografie "dostaly". Ale protože se bála, že když přizná, kolik jí doopravdy je, nebudu se s ní chtít bavit, natož domlouvat rande, jak už se jí párkrát stalo, tak zvolila jinou, vyčůranější cestu. Na svůj profil dala fotky, stažené z Internetu a na ně mě přilákala. V duchu jsem si nadával do starých pitomců, ale pak jsem si řekl, že to mohlo být horší, místo ní mohl přijít nějaký chlap. Třeba. U lesní restaurace jsme si sedli na zahrádku a začala mi povídat o sobě. Je to osmadvacetiletá vdaná a rozverná maminka dvou kloučků, které teď hlídá babička s tím, že ona jde ke kamarádce. Vypili jsme si každý svoje, já minerálku, ona vínko a měla zájem jít se projít. Bylo mi jasné, že chce to, na čem jsme se ( hodně šťavnatě ) domluvili a řekl jsem si, že tedy zkusím, jestli to nakonec nebude překvapivě příjemný zážitek. Zavedla mně nedaleko restaurace na místo, kde byly naskládané klády a sedli jsme si. Já jsem zatím vzrušení necítil, byl jsem z celé záležitosti celkem konsternovaný a při představě, že jsem se ženou, která mne obelhala, navíc by mohla být mojí vnučkou a ke všemu je to vdaná maminka, mne ani nepřitahovala. Jenom jsem příliš gentleman na to, abych jí to, byť taktně, řekl. Nechal jsem ji tedy, ať se snaží. A že se snažila poctivě. Sundala si tričko, sedla si mi na klín, nechala si ode mne laskat poprsí střední velikosti s pěknými tvrdými bradavkami, jazyk mi při líbání samou náruživostí vrazila málem do krku, lačně mě ohmazávala přes kalhoty, ale nic. Prostě nic. Nula. Potom seskočila, stáhla si kalhotky, ukázala mi mlaďounkou šťavnatou broskvičku, kterou si přede mnou dráždila, rozepnula mi kalhoty a vytáhla mi ho ven. Byla šikovná, evidentně na něj měla chuť, pořád zaníceně opakovala, jak je úžasný a jak se jí líbí. Ale ať ho kouřila, dráždila poprsím, rukama, ať se chvílemi postavila a nechala mě dráždit její mušličku - nedělo se nic. Situace se stávala čím dál trapnější a já jsem se styděl. K rozpakům z toho, jak jsem naletěl, se přidala nervozita z toho, že se přes veškerou její snahu nedaří mi ho postavit. Když jedu na první schůzku s dámou, nikdy si dopředu neberu žádná povzbuzovadla, už se stalo, jak jsem psal, že na rande nikdo nedorazil a škoda pilulky. Ale kdyby to byla ona zralá žena, kterou jsem čekal, na mazlení a letmé první hrátky bych ji nepotřeboval, na to toho svého "kamaráda" znám, že by nezklamal. Jenomže upovídaná a rozchechtaná Beáta mě nějak nebrala. Přes její zcela zjevné zrušení a chtíč. V jednu chvíli se aspoň zvětšil, ale o ztopoření se mluvit rozhodně nedalo. Když už její snaha trvala dlouho a nic se nedělo, rozpačitě jsem si odkašlal a rozhodl jsem se odtroubit konec téhle trapné komedii. Omluvil jsem se, že jsem nervózní a dost vyvedený z míry a že se jí moc omlouvám, ale nejenom z tohoto našeho prvního setkání, ale dalšího pokračování známosti nic nebude. Ale ona si jela svou lajnu. Mezi olizováním a drážděním ho nepřestávala opěvovat a říkala, že s tím počítala, že se to může stát, že je to normální, že i tak ji to vzrušuje a že je to super. Na důkaz toho, že mluví pravdu, začala masturbovat a zvuk, který byl slyšet, když si do ní strkala prsty, mluvil za všechno. Abych to ukončil: udělala si orgasmus a já jsem zůstal v "divokém visu". Dokonale ztrapněný jsem ji vezl zpátky do města, jedla bonboniéru, nutila bonbóny i mně a přemlouvala mě k dalším setkáním, že to bude super, že si uděláme víc času, že teď už ji znám a že si koupím modrého pomocníka... Když jsem ji s klasickým slibem: "zavoláme si" vyložil ve městě, ulevilo se mi neskutečně. Už jsem se těšil domů. Cestou jsem se potřeboval uklidnit. Byl jsem totálně rozhozený z Beáty, průběhu schůzky, svého selhání. Zastavil jsem v jedné hospůdce u cesty na kávu.

V hospůdce nebyl nikdo kromě nudící se servírky, což jsem uvítal. A zřejmě i ona, protože mi současně s kafem servírovala i úsměvy a chtěla si povídat, pravý opak toho, co jsem tam hledal. Pěkná buclatá čtyřicítka s opravdu plným výstřihem a krásným úsměvem. To bylo něco, co bych na schůzce uvítal. A jak tak seděla u mně u stolu a konverzovali jsme o dění v naší republice, o zdražování, politicích, počasí a všem možném, neustále jsem měl před očima ten její výstřih. Nejspíš z toho, jak jsem měl penis rozdrážděný péčí Beáty, se mi stalo něco, co jsem absolutně nečekal. Nečekaná erekce pod stolem. Ale opravdu náhlá a až bolestivá, spíše taková křeč. Totálně mě to zaskočilo, musel jsem se nahrbit, servírka si všimla, že se něco děje, hned se ptala, jestli je mi dobře. Vymluvil jsem se na změny tlaku venku. Byla celá starostlivá, pořád se ptala, jestli nechci vodu, panáka, měl jsem dojem, že to mám napsané na čele, co se děje a cítil jsem se trapně jako puberťák. Požádal jsem o chladnou vodu a říkal jsem si, že to třeba pomůže. Nepomohlo. Naštěstí konečně přišel další host a servírka musela odejít a já jsem se mohl zvednout a překonat vzdálenost mezi stolem a toaletou tak, aby si nevšimla té boule na kalhotech. To jsem nemohl, ani když jsem ji poslal pro vodu, pořád ze mně nespouštěla oči, asi, aby mohla přiskočit, kdybych se jí tam složil. Na záchodě jsem si namočil ruce do ledové vody a v kabince jsem si ho začal masírovat. Pálení a bolest, kterou jsem cítil, se trochu zklidnily, ale erekce moc nepolevila. Nepomohlo, ani když se vymočil. Nezbývalo mi, než si ho zamaskovat, tričko, původně zastrčené v kalhotech, jsem spustil přes ně a vyšel ven z toalety. S vypětím všech sil jsem se tvářil, jakoby nic, zaplatil, poděkoval a vyšel ven. Cestou domů jsem si rozepnul kalhoty a vytáhl ho ven, takže kdyby mě náhodou stavěli dopraváci, měl bych další ostudu. Ta se naštěstí nekonala. Cestou stál a pobolíval a já jsem si nadával do idiotů, že jsem na to rande vůbec chodil. Doma jsem si dal sprchu a lehnul jsem si, teprve pak začala erekce opadávat. Stalo se mi to poprvé v životě a nevím, jestli to byla souhra všech okolností anebo budu muset vyhledat urologa, každopádně jsem byl rád, když změkl. Trošku jsem si zdřímnul a po probuzení pozdě večer už po bolesti nebylo ani stopy, jenom jsem měl pocit, že bych potřeboval orgasmus.

Takže jsem si oblékl župan a zasedl k počítači. Ani nevíte, jaký jsem měl strach, jestli zase nezažiju při vzrušení a ztopoření to, co odpoledne. Naštěstí se postavil "s rozumem". Nejdřív zvolna, tvrdl postupně a postavil se jako struna až tehdy, když jsem se dal tady na Amatérech do "řeči" se svůdnou buclatou zralou samičkou z Hané, která mi s orgasmem pomohla a já jsem měl konečně pokoj. Takže původně zamýšlené vytoužené rande skončilo po dvojité trapné situaci až vlastnoručním orgasmem u počítače. Takže jako většina vyvrcholení, která mám :-) Kdybych byl chytřejší, mohl jsem si ušetřit cestu, setkání s Beátou, trapas a bolest v hospodě a stejně bych z toho měl to samé, co jsem nakonec měl. Takže pánové a dámy, můžete se vysmát jednomu starému rádoby donchuánovi, protože teď už se sobě směju i já sám. Blbost kvete v každém věku. Jsem toho dobrým příkladem... :-)