Ráno po nekončící noci

Je to tak.

Již nějakou dobu jsem platonicky zakoukaná do jednoho zdejšího bloggera a včera jsem měla možnost potkat ho osobně. A když už se taková příležitost naskytne, je nutné ji chytit za pačesy, pevně držet a nepustit. A tímto heslem jsem se tuto noc řídila. Chytila jsem ho za pačesy a .... no, za pačesy to vlastně nebylo, chytila jsem ho pevně za ruku a do rána se jí nepustila.

Bylo to krásné. Skutečnost je mnohem lepší než představy co by jak by. Dokonce i on ráno tvrdil, že cítil moji energii, jako by celá postel byla elektricky nabitá a užíval si to stejně jako já. Užili jsme si to společně a naplno. Milý příteli, děkuji za dnešní snídani, pro kterou jsi neváhal po probuzení dojít a kterou jsme si všichni tři společně vychutnali.

Nebudu vám popisovat detaily oné noci, ty nechám na vaší fantazii. Jen snad upřesním, že poté, co jsme opustili bar Koule a přesunuli se ke mě domů, a také po té, co ostravští velmi brzy ráno odešli na vlak, pánové Sligoman a Schimi, se mi věnovali a utírali slzičky, aby mi zde samotné nebylo smutno. Utírali mi je až do pozdního rána. A kdyby nemuseli odjet, utírali by mi je snad doteď.

Sligoman totiž uprostřed noci náhle zjistil, že na cestu zpět na Slovensko, se prostě musí trochu vyspat. Vidíte, tak průhledná záminka, aby se mohl zdržet o chviličku déle... Dokonce přítomné přísedící razantně vyzval, aby už vyrazili, že chceme jít spát. Ti se sice spěšně pobalili, ale jaksi nepočítal s kontra akcí Schimiho, který prohlásil, že vlastně tak brzy ráno jeho vlak nejede a že také zůstane. Tím se pasoval na Sligomanovo garde, aby neutrpěla jeho počestnost a necítil se s Betty sám v ohrožení.

Jsem vděčná za srazy bloggerů. A díky nim jsem si včera uvědomila, že jsem neříkala pravdu. Nedávno zde jeden z nás napsal znepokojující informaci, o tom, že jeden spal s jednou a získal od ní nějaký dárek. Já v komentáři hrdě prohlásila, že jsem ráda, že se zdejšími bloggery nespím. Ale teď musím své tvrzení popřít a vyvrátit. Nejen, že s nimi trávím celé noci, ale navíc to dělám s radostí a zcela vědomě. Když to tak počítám, je velmi málo bloggerů, se kterými jsem neprožila společnou noc.

Pokud se některý z nich, cítí ukřivděný, řekněte! příště to můžeme napravit...