Jen já vím,
jaké jsi měl dětství ...

jen já vím jaký jsi měl život ...

jen já vím jak raněné je tvoje srdce …

jen já vím jak bolavé jsou tvé ruce ...

hladím tvou ruku do dlaně vnesu chladivý gel s kostivalem a koňským kaštanem a budu tě jemně hladit a masírovat a bolest z těla zahánět vždyť ty tvoje ruce tak krásně hřejí
že bych se do nich celá chtěla schoulit
a cítit se v bezpečí
které u tebe mám přitisknu své tělo k tvému a polibky na tváře snad zaženu tvou bolest v srdci snad vždyť tvé srdce je tak veliké
jsme hluboko v něm hlavně ony … naše děti jen usmívám se nad řečmi druhých a nechávám jejich slova odtéct do moře, kde se utopí
kdybych na ně chtěla dát, mám dávno věci v ranci sbalené

ale já vím, jaký jsi možná jsem se mohla mít líp tam někde v kožešinách u krbu tam někde ...

možná se člověk má líp jenom ve svých snech hledí do daleka a nevidí to, co má u sebe