Začalo to ve školní lavici

Dnes nepůjdu do tak extrémní provokace jako včera, i když možná jsem měla radost z tolika zobrazení a komentářů. Každý si to přebral po svém, ale já se opravdu pobavila, díky zlatíčka. :* Včera jsem to v baru zase nějak protáhla a měla jsem pouze dvě možnosti jak se dostat domů: 1 zavolat si taxík nebo 2 zavolat svému drahému bývalému spolužákovi ze základky. Jsem opravdu ráda, že ještě nespal. Všechno to začalo už na základce, dodnes si pamatuju první den, kdy jsem ho uviděla. Byl úplně jiný než ostatní našeho věku. Byl mým záchytným bodem na nové škole. Vždycky byl na mě hrozně hodný, ale až do konce devítky to byl jenom kámoš. Tedy až na jednu výjimku.... Ve fyzice opakoval učitel stále jednu větu... Těleso stoupá, těleso klesá. Nevím proč, ale bylo to zvláštně vzrušující, ve chvíli, kdy Kubův ještě ne zcela vyspělý penis poslouchal učitelovy "příkazy" a má ruka tomu mohla být svědkem.... Na rok zase všechno utichlo a pak přišel rozlučák. I ty největší puritánky odhodily trička. Bylo horko, (ano zase, nevím co to se mnou to vedro dělá), Kuba mi ofoukával dekolt a najednou ani nevím jak, jsme se ocitli na prázdném parkovišti. Tehdy se naše kamarádství podivně zvrtlo, stalo se lehce pofidérním. Byl to ještě hodně nevyzrálý sex, ani jeden z nás ještě nevěděl, co chce a co od toho očekává. Ale postupem času, jsme to začali dopilovávat. Vrací se to v určitých periodách. Nějak spolu už nedokážeme jenom mluvit a smát se. Vždycky končíme v posteli. Není to ten nejlepší "šukací králíček", je to nejlepší milenec. Který dbá i na pocity, což je, alespoŇ pro mě, lehce divné. Včerejší večer byl kouzelný. Odvezl mě domů, naprosto přirozeně si vlezl úplně nahý do mé postele a začal se tulit. Netrvalo to dlouho a ucítila jsem jeho ruku ve svých kalhotkách. Umí si mě dokonale připravit a jeho ruce bych poznala mezi stovkou jiných. Sex s ním je neskutečně něžný a cituplný a když ví, že potřebuju víc, vytáhne mého vibrujícího kámoše a dodělá všechno k mé naprosté spokojenosti. A potom už můžeme konečně v klidu spát. Přiznávám, je to pofidérní přátelství, kterého se nehodlám vzdát. Možná jednou až budeme mít vlastní rodiny či partnery... Možná jednou si zase dokážeme jenom povídat a smát se. Možná... Možná není správné pěstovat takové přátelství, ale je to kurva boží lidičky!