Jsem prázdný panic

Venku si hraje chvíli příroda na jaro, ptáci dělají hlasitý kravál už před rozedněním, taky by mohli šukat tišeji. Do toho se nechtějí nechat zahanbit kočky, takže řvou, jak kdyby jim kocouři dělali bůhvíco nepěkného.
A já si přemýšlím, k čemu mi je dobré to moje panictví.
Jenže když se zasním, stejně v představách nemám žádné divoké šukání. Naopak, jen klid, pohodu. (Takže by mne stejně žádná zdejší náročná a divoká amatérka nechtěla.)
V mém snu stejně jako teď jen ležím na zádech a na břichu mi sladce vrní žena mých snů. Oddychuje, asi usnula a protože také leží na bříšku, vidím, jak se jí něžně nadzvedává její božsky klenutý zadeček.
Pro ty z vás, co tam chtějí mít trochu víc erotiky, tak v dlani svírá lehce můj penis a tiskne si ho ke tváři.
Takhle sladce usínat, unaveni milováním. A na prostěradle i na nahé kůži těl moje sperma.
Jestli já nejsem v tom snu vyprázdněný panic.
P.S. Toto není ani inzerát ani zašukací vzkaz. Jen sen, můj sen. Pro tu, která je někde v dáli.