Ženy, nerozumím vám.

Jsem zde teprve několik dní a už jsem narazil.
Nejprve jsem byl pěkně přivítán. Děkuji ještě jednou, bylo to od vás všech velice milé.

Náraz č. 1)

Poté jsem se připletl pod blog, kde si jeden mužský nick ulevil. Od svých pocitů vůči zdejším ženám.
Blog psala žena, ten muž napsal komentář k blogu.
Takovým způsobem, kterého já bych asi nikdy nebyl schopen.
Ne, nikdy bych nebyl schopen.
Velice mne to rozzlobilo, jaké hrubiánství a vulgarismy jsem si přečetl.
Co teprve žena, jak musí být ženě, je-li nucena číst takové věci.
Neovládl jsem se a ohradil jsem se vůči takovýmto projevům.
Následovala studená sprcha.
Ne od toho muže, jak by se dalo předpokládat, ale od té ženy, jíž jsem se já bláhově zastával.
Je to v pořádku!

Náraz č. 2)

Pod blogem o snu.
Autorka dopodrobna popsala svůj sen a žádala o jeho výklad.
Připsal jsem komentář, kde jsem nastínil dvě možnosti výkladu.
S dodatkem, že pro přesnější určení, bych musel víc nahlédnout do jejího života.
Odpovědí mi byl výsměch s otázkou, zda jsem psychoterapeut.
Nutno říct, očekával jsem nějaké rozvinutí, no takovéhle, ani ve snu.

Náraz č. 3)

Dnes.
Překvapilo mne, že zdejší komunita, vaše komunita, odvíjí důvěryhodnost zdejšího uživatele, od míry odkrytí identity.
Musím se nad tím opravdu pozastavit.
Připomnělo mi to Kocourkovské radní.
Na serveru, který je založen na anonymitě uživatelů, z důvodů, které jsou jasné a každý je chápe.
Něco takového snad nikdo nemůže myslet vážně.
Autorka zmiňovaného blogu nedůvěryhodnost jiného uživatele argumentuje tím, že se nezúčastnil srazu a chrání si své soukromí.
Na internetu, kde je každá informace lehce zneužitelná.

Milé dámy, nerozumím vám ani jedné.