Bublinka...

V neděli se manželka rozhodla, že je třeba koupit nové záclony a závěsy do ložnice. Asi mi chtěla udělat "hezkou" neděli za mou prohýřenou sobotu, tak nezbývalo než souhlasit. Nasedli jsme do auta a jeli do marketu. Ve Frýdku se jí nic nelíbilo, tak až do Ostravy.

Hned jak jsme vlezli do toho Baumaxu, nebo Bauhauzu nebo co to bylo,jsem ji řekl, že se jdu kouknout na ty chlapské věci, jako jsou sekačky, pily a nářadí. Moje taktika vyšla, že prej než poslouchat moje hlasité koulení očima, ať raději jdu. Je krásné, jak po těch letech co jsme spolu, známe dopředu reakce toho druhého.

Začal jsem tedy prolézat ty regály se zámky, šroubky, a vším tím co mají chlapi rádi. Prošel jsem jednu řadu, druhou řadu a na konci třetí řady vidím tu krásnou slečnu. Už z dálky byl slyšet její zvonivý smích. Stála tam u toho malého pultíku a povídala si se dvěmi kolegy, taky z obchodu. Já si dál prohlížel nářadí a zasekl jsem se na sekerách značky Fiskars. Zálibně jsem si je prohlížel a poštěkával je v ruce, při představě jak s ní sekám do mé tchýně, která se stala zombíkem a je ji třeba zabít... když tu najednou...

"Dobrý den, mohu Vám nějak pomoci s výběrem?" zazněl vedle mne ten andělský hlas. Trhnul jsem sebou a otočil se.

Stála vedle mne a usmívala se. Kdyby bylo 6.12. věřím že je to anděl a hledal bych za ní i čerta a Mikuláše. Nádherná tvář s velikýma čokoládovýma očima a s odzbrojujícím úsměvem. Pod firemním frakem se rýsovaly pevná dívčí ňadra...koukal jsem na ní a nebyl schopen souvislé věty...

"Ehm.... Ehm... Sháním bublinku do vodováhy,abych měl svůj falus přesně ve vodováze" vyhrkl jsem první pitomost co mne napadla.

"Aha... Tak vodováhy máme tady... " poodstoupila slečna kousek ode mne a ukazuje do regálu kde visí vodováhy.

"Máme tady různé délky a tahle má v sobě i laserový paprsek pro přesné zaměření... Ale bublinku... " říká mi slečna a očima tápe po regále... A sehne se dolů...

Kuwa....

Firemní fráček se jí vyhrne nahoru a obnaží její zadeček. Zadeček v černých legínách, vyšpulený přímo na mne... Látka kopíruje dokonale její křivky...Trošku se zakloním dozadu a malinko se sehnu...

Kuwa...

Legíny se ji mírně zařezávají mezi zavojíčky...
Božeeeeee.... Zvedám oči ke stropu marketu...

"Bublinka.... " opakuje si slečna dokola...

"Pojďte se mnou k počítači, podívám se jestli to máme na skladě."

Slečna se zvedá a kráčí přede mnou. Jdu za ní naprosto fascinován... Přicházíme k pultíku ona si vleze za něj a kouká na monitor. Nahne se k němu dopředu.

Kuwa....

Firemní fráček i tričko se prohnou a odhalí mému zraku její dekolt. Černá krajková podprsenka kontrastuje s barvou její kůže. V košíčkách se ukrývají pevné čtyřky.... Jen natáhnout ruku...

"Bublinka do vodováhy... " mumlá si slečna "kluci odsud šli kouřit, ale zkusím to najít..."
Nahnu se k ní blíže, abych viděl na monitor a zamaskoval smích...

"Ano, bublinka do vodováhy..." cedím skrze zuby, abych se nesmál.

"Hmm... Tady to nevidím, ještě se podívám do nahradních dílů... A co se vám s ní stalo? " ptá se mě slečna vážně.

Kuwa...

Zatnu prsty do pultu a zatnu zuby v čelisti, abych nevybuchnul smíchem.

"Praskla.... Potvora.... Jedna... " cedím skrze zuby a třesu se uvnitř smíchy.

Kuwa...

Ten výstřih je tak blízko... A jak krásně voní... Z hluboka se té vůně nadechnu...

"Frede pojď už mám vybráno..." ozve se za mnou hlas mé ženy. Škubnu sebou, jak mne vyruší.

"Co tady děláš?" ptá se žena jak zachytí můj pohled od dekoltu slečny.

"Nooooo...." než stačím něco říct, zareaguje slečna.

"Hledám tady pánovi náhradní bublinku do vodováhy... " řekne slečna nezvednouc oči od monitoru.

Otáčím se k nim zády. Cítím manželčin vražebný pohled na zátylku.

"Jo tak bublinku do vodováhy... " zasyčí manželka a kopne mne do kotníku. Syknu bolestí.

"To nehledejte slečno, pán už jde!" zasyčí znovu manželka, chytne mne na rameni za bundu a táhne mě k záclonám...

"Tak nashledanouuuuuu" volá na mne slečna a já ji věnuji jen úsměv a pokrčení ramen.

Po pár krocích.

"Neříkal jsi že se jdeš podívat na vercajk? "zeptá se.

" Však jsem byl u vercajku... "zabručím.

" A ona tam nááááhodou byla taky, že? " zeptá se znova.

" Ano, byla to slečna od vercajku... " zabručím znovu.

"Přesně tvůj typ...co? Mladá a bll... Najivní... Bublinka do vodováhy... Pořád to funguje, co?" ušklíbne se manželka.

Usměju se.

"Ale noooo.... Taky jsi mi ji šla před patnácti lety do obchodu koupit..." vyprsknu smíchy.

Manželka se taky začne smát...

"To jsem byla taky mladá a blb.... Najivní... " řekne se smíchem.

Stojíme u záclon.

"Tak kterou? Tahle je úplně bílá, tahle je teplá bílá a tahle je smetanová..." ukazuje prstem na záclony.

"Zajímá Tě můj názor? "zeptám se.

" Ano... " odpovídá manželka.

" Můj chlapský názor? " ptám se ještě jednou.

" Ano... " odpovídá manželka.

" Záclona, záclona, záclona... " ukazuju prstem na jednotlivé záclony.

" To jsem si mohla myslet... " odpovídá žena a koulí očima.

" Hele, já chodím do ložnice spát a ne si prohlížet záclony. Krom toho vstávám za tmy, jdu spát za tmy... " pokrčím rameny.

Žena zavře oči a zhluboka se nadechne...

" Já Tebe taky... " davám ji pusu na tvář a beru ji kolem ramen...

Fred