Hlavně to nevzdat

Je to zvláštní, že zrovna v lednu takových žen přepadla rezignace... Ztratily víru, že mezi těmi všemi "obyčhonič", virtualisty, slibotechnisty, frustrovanými jedinci, kteří si tu jen čechrají nemocné ego a všemi jinými kreaturami, případně "machos" typu "prijedu do půl hodiny, zabořím, vystříkám se a zase jedu dál" (jsou zjevně líní si přečíst náš profil nebo prostě neberou v potaz, že takto primitivní a bezfantazijní způsob erotiky nás prostě nebere) se dá nalézt někdo, kdo z toho příšerného podprůměru zde vymyká.

Jistě, po čase musí dojít k únavě z těch hloupých žvástů nebo oplzlých slintů coby reakcí na inzerát, je vážně úmorné se prokousávat odpověďmi, ze kterých se zvedá žaludek nebo zůstává stát rozum, aby se i z pisatelů těch několika málo nadějně vyhlížejících dopisů v průběhu korespondence vyvrbili stejní zoufalci, kteří se jen na chvíli maskovali.... Ale kdo by rád našel, musí i toto nepřijemné martyrium podstoupit, v životě nic není zadarmo, a tak zkoušíme znovu. neděje, že třeba tentokrát se povede, u nás ještě neumřela.... A jak u vás? ;)