Za časů koronaviru.

Jestli si myslíte, že ten virus co tu řádí je neškodný... Rovnou říkám, že není.. Zatím se bavím.. Jdu do lékárny, poté co jsem svého doktora ani neviděl, a dostal jsem e-recept. Přede mnou mladá paní: Mám takovou blbou otázku: Máte nějaké dezinfekční gely? Lékarnice se pousmějě a povedá: Nie! Přitom se dál rezignovaně směje, Hygienické rukavice?: Len veľkosti M. Zdravotnické roušky? Nie. Tak jenom hlasitě přes zavřené ústa procedím: Choďtě sa zpytať o týžděň.. Na firmě panika, lidi se mezi sebou nebaví, nikdo k nám ani nepáchne, všichni volají a ruší objednané schůzky, tohle bude zajímavé. Ke snížení odporu: zatím nemám ani klinické ani symptomatické příznaky, teda kromě toho, že jsem v neděli večer pocítil slabost, bolení v krku a vzal si paralen a zalehl.. mslím, že to byly akutní příznaky vyšukaného mozku z hlavy. Tomu předcházela sobota, během které jsem si hrál na kuchaře, ale chyběla mi přes den kuchtička, které bych ukázal jak se dělají buchtičky, nebo jak se šťouchají brambory.. Úplně jsem si představoval, jak bych tu buchtičku napřed jen tak nakousl, potom do ní strčil jazyk a vylízal všechnu náplň za významného tlaku tam dole, kde by vznikala vzpoura za účelem šťouchání brambor s mlíkem.. Nic z toho.. Ve dvě přilítly hladové krky, na mě nezbyl skoro ani jeden řízek a pomalu jsem se chystal na to, že vypadnu do "hospody", celý natěšený, že konečně zase bude bude rodeo a útok na mé údy. V tu chvíli volá pani investorka, že zítra letí na týden do Portugalska a že ještě pořád nemáme podepsané předáváky a že nám hrozí sankce, ať se neprodleně stavím, že je dnes ještě doma. OK.. s tou nikdy není moc prdel, amazonky hadr. Tak se před "hospodou" stavím u ní, podepíšu a válím dál.. Přijíždím, otevírá mi domofonem, vcházím do obýváku, přichází mi naproti ve volném asijském hevábném pyžamu, rozpuštěné vlasy, v ruce nějákej drink, pohled lovce. Pohupuje se v bocích a říká: Tak se do toho dáme.. Hmm podepsáno.. Chtěla jsem se zeptat, posílala jsem ti SMSku a tys mi neodpověděl, rozvalí se do křesla a pohodí vlasama.. Její vtíravý parfém je úplně všude. Není to špatné, ale tyhle monotonní chemické odéry prostě hrozně brzo omrzí. Odpovídám, že to co by mě zaujalo, jsem tam nenašel. Usměje se a pokrčí nechápavě ramenama.. A co by to mělo být? Řikám: Kokosový olej a masážní stůl. Nic neříká, pomalu se zvedám, že poběžím do "hospody" a v tom zazní: Ještě tu mám takový problém s počítačem.. Poslouchám dál a tuším nějakej zádrhel.. Pojď se podívat. Jdeme nahoru do pracovny, která je od ložnice oddělená jenom paravanem, který stojí u stěny a místo něho stojí kamera, od ní vedou dráty k pracovnímu stolu. Sedni si: Sedám si! Nefunguje mi tahle kamera. Odpovídám, že nejsem IT a nevím jestli se v tom vyznám. Prase bych taky porazil, ale určitě bych s jeho porážkou nikomu nepomáhal. Zasměje se.. Skloní se ke mě, mě začne vypalovat sliznici ten její parfume a klikne na iMovie..Začnou se otevírat její nahé fotky a videa a já koukám jako puk.. na jednom vidím nějákého chudáka s psí maskou jak leze na obojku. Už rozumím k čemu je tu ta kamera.. Tohle fakt ne.. Chytím mě za ramena a říká.. Podívej se mi na to.. Vstávám a jejích 160 cm nechávám dole a jdu se podívat ke kameře, zkoumám jak se zapíná, zapínám jí, kontroluju kabel a jdu po něm kam vede.. Lezu pod stůl, v tu chvíli mi jedna přstála na zadku.. Né.. Tohle jsme si nedomluvili.. Říkám důrazné: Ne! Cítím, jak se mi zaryly nehty do zadku a jedou mi pod mikinu. Vylejzám a říkám, takhle to asi nedokončím a vyberu tan nejhorší xicht co umím a otočím se k ní.. Pohopila a zvedla ruce a říká ok, ok.. jde ke kameře a něco tam dělá.. Hledám kabel a jasně, je vytažený.. Ještě aby to fungovalo.. Zapojuju a lezu nahoru.. Dámička vlezla na postel a pozoruje mě. Kamera pořád nic.. Zato když přejedu přes náhled každého videa, začne se přehrávat.. No Xhamster, sekce bizarre, hadr.. Jo houplo mi, ale tohle by fakt nešlo. Jdu ke kameře, samo že je vypnutá.. Koukám na ní vyčítavým pohledem a ta už je pod peřinou.. Pyžamo vidím vedle postele, ruce má na peřině.. Kolem hračkářství, že by pohledal a je mi jasný, že je zle.. Rozhodně mám větší zájem o "hospodu" než o ní.. Jdu zpátky k počítači, koukám na monitor, že kamera už jede.. Odkryla se a sedí na posteli a na mě koukají její silikonové dvojky jak podle šablony, na které koukám na monitoru, opřela se do polštářů a kouká co se bude dít. Pro jistotu dala nožky od sebe, kde se na mě šklebí její aspoň 10 estetickými zákroky vyšpulená krabice a zjevně ví, že si jí prohlížím.. Najednou uslyším: hotovo? Mám to jít zkontrolovat? Ten dole cítí průser a už vypl a stáhl roletu. S přiškrceným hlasem říkám, "Jo už to funguje" a neotáčím se, zvedám se že půjdu, jak kdyby za mnou stála medúza a její pohled by ze mě udělal kámen. "Já na to kouknu, jo?" Znova sedám, přišla ze zádu zaryla ruku do mých vlasů a říká: "Šikovnej, co nějakou odměnu?" a cítím, jak midruhou ruku položila na prsa a nohu mi přitiskla k boku. "Voníš". Jsem spocený až na zadku, srdce mi bije jako o závod, musím pryč. Dneska se šukat bude, ale ne tady ty ochechule, myslím si. Je zle, red alert, bič a pryč. Zvedám se, říkám, že ať se na mě nezlobí, ale že nechci, aby mezi nám došlo k nějakému nedorozoumnění, že by tohle neměla dělat, že se to nesluší, napadlo mě spousta jiných věcí, ani nevím co jsem pořádně řekl. Přitom si jí měřím očima, nahatou jsem jí neviděl.. Galérka tady by jí slušela, jen co pravda.. Jdu dolu po schodech, rovnou ke dveřím, beru bundu, nasedám do auta, nemůžu najít klíč, všímám si, že už jsem ho do zapalování strčil a jedu o pár ulic dál, abych se uklidnil. Uvědomuju si, že jsem tam nechal batoh, ale rozhodně se nehodlám vracet, aby si to nevyložila špatně. Se zpozděním hodinu vyrážím do "hospody". Přijíždím k mé kuchtičce a dostávám plnou paletu.. Stejně jako minulý týden. Ležíme spolu, já jí hladím, tulím se a škrabkám po zádech a jsem spokojený. Slintavý se vzpamatovává do dneška..