Objevování BDSM a Sám Sobě

Kde bych hledal, kdy začala má záliba v BDSM? Sám nevím. Určitě má velký dopad na mé sexuální nadstavení, moje chutě, moje dětství, také můj genetický kód, a hlavně můj mozek... Vždy se mi líbily ženy v sexy prádle a hlavně podvazky, podvazkové pásy a svazování…. Když jsem byl ještě ženatý, navrhl jsem bývalé manželce šátek na ruce a oči, odezvu to nemělo. Také tam někde začaly mé první pokusy s análním sexem. Holt, když na to nejsou oba, cesta tudy nevede. Vše je o dobrovolnosti. Vždy je potřeba, aby to chtěli oba.
Po rozvodu jsem měl přítelkyni, která měla sex, a hlavně orgasmy ráda. Užil jsem si s ní za 16 měsíců více sexu a hrátek než za 25 let manželství. Napsal jsem to i v povídce “Splněný sen“. Pak jsem s ní zažil i můj první anální orgasmus – myslím tím, jak jí sem vystříkal zadeček. Ah... na to nikdy nezapomenu. Ona se mnou taky zažila svůj první anální orgasmus, moc… fakt moc se jí to líbilo. Přece jen anální otvor má sedmdesát nervových zakončení, a to je jiné kafe. Sem tam se udála i nějaká úsměvná – vzduchová příhoda, i to k tomu patří. Když jdu něco dělat, rád si o tom něco přečtu, ale praktickým – reálným zkušenostem se nic nevyrovná.
Po rozchodu s ní, jsem kromě profilu na amících měl profil i na slovenské BDSM stránce. Reálných zkušeností přibývalo. Jak těch pozitivních, tak těch negativních. Kolikrát jsem smazal svůj profil na BDSM a amících. Spoustu krát. Byl jsem znechucený, zděšený a zklamaný. Například když místní spankeři probírali jména svých bičů apod. To jsem si myslel jaký jsem liberální a tolerantní člověk. Hovno hovno zlatá rybko, byl jsem naivní a také mi chyběl jiný pohled, jejich zkušenosti, jejich příběhy, proč jsou takové, proč mají rádi takové a takové sexuální praktiky. Když se dnes ohlédnu pět let zpátky, směju se sám nad sebou.
Tady si vzpomenu na jeden příběh (známost). Přes BDSM seznamku jsem našel jednu spankerku z Trnavy. Začali jsme si pravidelně volat a domluvili jsme si reálné setkání. Než k němu došlo, její snaha a záliba ve spanku – bití, pro mě nabrala nepříjemný charakter. Stále víc a víc chtěla, abych ji zbičoval a pak ona mě. Nakonec jsem to stopnul já a setkání zrušil. Bití druhých nemám rád, nedělám druhým to, co nechci, aby oni dělali mě. Averze z dětství, kolik jsem dostal výprasku a nelíbilo se mi to. Vždy je potřeba, aby se našly dva vhodné protějšky.
Když jsem mluvil s lidmi a i dnes, když mluvím a řeknu, že mám zálibu v BDSM, drtivá většina s ním má spojeno sado-maso. Holt neznalost. Začnou od konce zkratky SM. Tady řeknu vždy „a co B – bondage, svazování? Nikdy jste doma nezkoušeli šátky na svazování, pouta?“ Ve většině případů řeknou že jo. BDSM je tak široký pojem a tolik sexuálních praktik, že mě to ještě stále překvapuje. Doporučuji si jen vyzkoušet, vyplnit jeden BDSM dotazník a uvidíte, jak budete překvapeni. Sám jsem si tím několikrát prošel.
A také jsem si myslel, jak jsem liberální ve vnímání gayů, lesbiček apod. Když jsem sedm let zpátky viděl zkratku BI, sexuální orientaci, nevěděl jsem, co to znamená. Čuměl jsem, jak tele na nové vrata. Kolik pojmů jsem si musel najít na internetu, kolik zkratek, kolik sexuálních praktik, kvantum. Uškodilo mi to? Ne. Kolik je typů IQ, osm? Možná se to už měnilo, ale jedno z nich je i sexuální IQ.
Sexuální orientace mi nedá nevzpomenout si na moji kamarádku na Slovensku. Seznámili jsme se v klubu abstinujících alkoholiků. Já jsem abstinoval už asi rok po druhém léčení, a ona začínala. Chodili jsme na kafe a vedli dlouhé rozhovory o všem možném. Když jsem ji pak pozval i do kina – na rande, koukla na mě a řekla: „Maro, nevidíš, že já jsem na baby?“ Zůstal jsem překvapený, měla 14letou dceru s bývalým manželem. Maťa je senzitivní, empatická žena! Pak měla recidivu, neodsoudil jsem ji. Ptal jsem se jí proč? Pak mi řekla o svých vztazích s jinými ženami. Jak ji zase zkrachoval vztah a opila se, poskytnul jsem ji psychickou, duševní podporu a naslouchal jsem jí…Vedli jsme kopec rozhovorů, vyměňovali si názory, zkušenosti. Pak si našla přítelkyni, která měla taky dítě. Zařídily si společné bydlení, a pokud vím tak je šťastná a abstinuje. Lidé, kteří jsou "jiní" jsou i se svou vlastní rodinou, a to nemluvím o společnosti, postavení mimo, jsou uráženi a nepochopeni. Senzitivní, empatický člověk, a ještě když je "jiný" teď nemluvím jen o sexuální orientaci, s velkou mírou pravděpodobnosti skončí na alkoholu, drogách nebo jiné závislosti, protože hledá únik z reality. Vím, o čem mluvím, abstinuji už devět let, netajím se tím a kopec lidí na mě kouká, jak kdybych byl z jiný planety. Já počítám lidi, se kterými jsem byl na léčení, nebo je znám z klubu abstinentů, na ty, kteří ještě žijí, to jsou jednodušší počty, než počítat ty mrtvé.
Rodinu si člověk nevybírá, přátelé Ano.
Ale jdeme zpátky k mému objevování BDSM. Změna prostředí, nová práce, nová země, mé tužby a sny pozastavila. Ne vždy jsou vhodné okolnosti, dostatek času a peněz. Trpělivost růže přináší…
Loni v létě jsem se vrátil z montáží ze zahraničí, naprosto psychicky a fyzicky vyčerpaný, i workoholismus je závist. Řekl jsem si dost, takhle to dál nepůjde. Chce to i relax a záliby. Na místní – České BDSM seznamce jsem měl profil, tak jsem se přihlásil na BDSM sraz v Praze. Šel jsem, odvaha mi nechybí. Poznal jsem tak spoustu úžasných lidí, jako je Tabron, a také méně "úžasných". Holt, takový je život v každé komunitě, skupině, národnosti, jsou i dobří lidé, i špatní. Byl jsem poprvé v BDSM klubu v Praze ve věku 50 let. Nasmál jsem se tolik, že mě bolela bránice. Kopec kreativních lidí, kteří si nedávají servítky, nepřetvařují se, netají. Super zážitek. Pak byly i další srazy, které pořádá klub, nebo Tabron. Ale pojďme na to postupně…
Ptal jsem se hlavně po někom, kdo se věnuje profi vázání. Na druhý třetí pokus, po pár měsících, se mi podařilo zúčastnit se shibari workshopu. Problém není účast, ale najít parťačku. Pomohla mi s tím lektorka. Na podzim loňského roku se mi to nakonec povedlo. Shibari bylo, je úžasné... Vždy mě to podvědomě přitahovalo, nevěděl jsem proč, a tam jsem to zjistil. Lektorka nás učila uzly, techniky, kama se může vést provaz, kam na těle můžeme uvázat uzel. Kam ne. Základní bezpečnostní pravidla atd.
V první řadě jsem natrefil na úžasnou parťačku. Mončiči je senzitivní, empatická baba, dítě přírody, lesní víla, která se také věnuje Tantra masážím. Trvalo, než jsme se oťukali, sladili se. Vázal jsem ji, dal jsem do toho hlavně své emoce, moc jsem nemyslel, jednoduše jsem se nechal vést svým instinktem... Za chvíli jsem měl neskutečnou erekci, krev ve mě vřela. Jak jsem byl neskutečně nadržený, zpotil jsem se. Neskutečný zážitek. Ještě že jsou i přestávky, abych se zchladil.
Pak jsem dovolil, respektive dotlačil, aby svázala i ona mě. Shibari, svazování je pro mě sexuální záležitost, umím se kontrolovat, ale chce to pak i pokračovat, dotáhnout to do konce v soukromí. Tak to mám já, někdo to rád odděluje, já ale NE. Zjistil sem o sobě nové věci. Objevování... Zúčastnil jsem se v BDSM různých akcí, přednášek. Felix je neskutečný herec a má úžasné zkušenosti, klobouk dolů. Poslouchal jsem a vstřebával zkušenosti jiných. Vedl jsem různé rozhovory s širokou škálou lidí… někdo je vaše krevní skupina, někdo ne. Tisíc lidí, tisíc chutí... je na nás všech, jak se k tomu postavíme, jak to vnímáme.
V BDSM klubu a na akcích mají svá pravidla. V podstatě je důležité slušné chování, neobtěžování druhých. Slušné chování z mé strany problém není. Horší pak je, krotit mé vlastní nadšení z objevování nových věcí, dozvědět se co nejvíce. Mám tendenci být neodbytný, pokud se něco chci dozvědět. Mám v sobě dost i malého dítěte. Je dobré najít tu správnou míru. Každý děláme chyby, přijmout dobrou radu je taky důležité… Učíme se celý svůj život.
Teorie je jedna věc a praxe, reálné zkušenosti věc druhá... Hledám, vynakládám energii na seznamování. Někdy se mi to povede, někdy ne. Nechci tady psát o každé mé reálné zkušenosti, na to čas určitě nemám. Píšu jen o zkušenostech, kde jsem si splnil své sny nebo o sobě zjistil nové věci, případně jak jsem vnímal BDSM, před pěti lety a teď. Když si vzpomenu, jak mi bývalá přítelkyně před šesti lety řekla: „Ano pane“ a jak si sem tehdy pomyslel „Čas sluhů a pánu, už dávno skončil“ směji se. Dnes když mi subka klečí u nohou, kouří mi penis, a řekne: „Ano, můj pane“ mám erekci jako kůň.
Když jsem v minulosti slyšel slovo spank, držel jsem se dál. Když mi kamarádka řekla, že nejkrásnější orgasmus měla, když si vyvrtla kotník (bolest je neskutečně rajcuje) a když jsem viděl na vlastní oči, na jedné akci, reálné ukázce, jak ji tupá bolest vzrušuje a jaký z toho pak měla slastný orgasmus, je to něco jiného. Slyšet, psát, vidět a vnímat, je kurva rozdíl…
Soudit druhé je snadné, ale zjistit o nich i něco víc, naslouchat jim, mluvit s nimi, proč to tak mají, co za tím je, co se jim stalo, je jiný kafe…
Pro mě je určitě přijatelnější, když se sejdou dva lidé, kteří to mají podobně na něčem se vzájemně dobrovolně domluví, a klidně si i navzájem zbičují záda a jsou spokojení a šťastní než lidé, kteří případně sedí v hospodě a jen kecají, vedou nenávistné, pomlouvačné řeči, a nic se sebou nedělají. Nemají odvahu, nemají koule! Najít si ventil, relax, jak svou nervozitu a nenávist zvládat.
Mě osobně sex, milování, mrdačka uklidňuje tak jako závislého užívání drog, alkoholu. V mozku se aktivují také jistá centra, jako při sexu. Co je pro mě lepší a taky zdravější vím. Víte kolik pozitivních účinků má sex na zdravotní a psychický stav člověka? Ne, tak si to vygooglete. Když muži „leze semeno na mozek “, je to špatné, stejně jako žena bez sexu... Také bych rád napsal pár řádků k zamyšlení zdejším uživatelům a uživatelkám…
Pánové, kde je vaše slušné vychování...??? Opravdu ženu, dívku na ulici, ve společnosti, oslovíte "kurva" nebo "holčička". Tohle oslovení používám v posteli, a ne každé se to líbí. „Ve společnosti dáma, doma hospodyně, v posteli děvka“ To je můj pohled, ale důležité pro mě je najít vhodný protějšek, který to vnímá podobně jako já.
Došel jsem do věků, kdy si servítku na hubu nedávám. Vždy se snažím říct tomu druhému pravdu, vzhledem ke skutečnostem a okolnostem. Naučil jsem se to na léčení na zrcadlových skupinách.
Nesnáším lhaní - lež, nedodržení slova - pokud se zásadně nezmění okolnosti, slibování - tahání za nos, a ještě pár dalších věcí. Raději použiji cukr než bič. U nás na Slovensku máme takové přísloví "Jak se do lesa volá, tak se s něj ozývá". Když mě někdo konkrétní nasere, snažím se svůj hněv vypustit na něj, ne na další lidi, který za to nemůžou. Už věci nenechávám jen tak... jednoduše si určité typy lidí rád podám.

D/S ze zkratky BDSM je dominance a submisivita, případně S – Switch. Každý člověk je jiný. Dobrovolnost. BDSM už není psychiatrická diagnóza, EU to zrušila, dnes nás zařazují do LBGT komunity.
Milé dámy a dívky, tak jako vy chcete, aby pánové četli vaše profily, tak si tam něco napište. Pak se nedivte s prázdným profilem, že někdo zahájí konverzaci "Ahoj" a není se čeho chytit, na něco navázat konverzaci. A také dámy, kde je zdvořilost z vaší strany? Když se například zeptám, pokud mi to není jasné s profilem, nedostanu ani odpověď. Já respektuji odpověď ANO, tak i odpověď NE. Stačí odepsat. Že se někdo uráží atd. je jeho problém, říká vám to o něm dost, ale pokud budeme házet všechny lidi do jednoho pytle a nebudeme tolerovat jejich "jinakost", kde skončíme? Jako nasraná, nenávistná hovada.
Každý bychom měli začít sami od sebe.
Hodně štěstí a zdaru v objevování a naplňování svých snů a fantazií…