Je otužování lepší než sex?

Předchozí blog se zamýšlí nad uspokojenim ze sportu , které já taky vůbec nepociťuju, ale už dřív jsem napsala úvahu o tom, zda je otužování lepší než sex. Dobře, není lepší, ale určitá podobnost tady je.

Předtím jste celí napjatí a rozechvělí a nevíte, jestli se bát, nebo se těšit. Pokaždé je to jako poprvé. Když pak se zatajeným dechem vlezete do vody, sevře a obejme vás chlad pevně a cítíte jeho dotek na každičkém místě svého těla. Je to intenzivnější, než kdyby vás zalehl stokilový chlap, nebo mezi svá mohutná prsa přivinula kyprá ženská.

Někdy nemůžete popadnout dech, a než se zklidníte, možná nahlas zasténáte, nebo přímo řvete, jako rochnící se lední medvědice. Jindy to v sobě dusíte jako papiňák, abyste nevyplašili rybářům ryby a zbytečně na sebe nepoutali nežádoucí pozornost. Je to jako milování na intru pod peřinou, když je na pokoji dalších pět lidí.

Pak vylezete ven a dolehne na vás úleva, že jste to přežili. Rozproudí se vám krev a celé tělo, dříve zmrzlé, se začne zahřívat. Euforie je srovnatelná s orgasmem. Mně ale dobrý pocit a povznesená nálada z koupele vydrží ještě po zbytek dne. Někdy máte energie na rozdávání jako jaderná elektrárna, jindy se cítíte jako přejetí parním válcem a ze všeho nejraději si zalezete do pelechu.

A tohle všechno můžete zažívat každý den a nikoho jiného k tomu nepotřebujete. (I když parťák se při otužování vždycky hodí.) Možná proto, že mi to připadá tak intimní, se já trochu stydím družit se při otužování s cizími lidmi. Taky proto, že při tom většinou bývám nahá.