Žena, nebo růže?

Byl jsem si zahrát fotbálek s klukama z práce. V týmu jsem měl jednoho kluka ze Slezska, klasického Chachara. Během hry přestřelil z metru prázdnou bránu takovým způsobem, že by byl na Nově borec na konec. Výkřik: "Do píče!" to jenom podtrhl. Říkám mu, seš kopyto a říká se: "Do píči!".

A tak jsem se po zápase vrátil k tomuto češtinářskému oříšku. Za mě je správný vzor žena. Do píči, jako do ženy. Vždyť se to k sobě tak krásně hodí. Splněné přání každého muže být ve vysněné ženě a udělat dobře jí i sobě.

Když ale vezmu skloňování kolegy, vychází mi jeho do píče, jako do růže. Co si budeme, to není sen žádného chlapa, snad kromě pár masochistů, kteří by rádi měli svou chloubu mezi trním. Ale zase na druhou stranu, který chlap si rád nehraje s okvětními lístky růže? Nenasává její vůni a nekochá se tím božským zázrakem přírody?

Tak jsem se v tom ztratil a ať na to koukám zleva, zprava, tak obojí by šlo. Jsou tady češtináři a češtinářky, kteří mi to osvětlí?

To jsem napsal píčovinu, co?