Poslední amatéři

Jestli na tomhle serveru něco miluju, jsou to místní chlapi s velkým...CH. Charismatem, chvilkou času, chladnými nervy a chlípnými myšlenkami chytře schovanými na vhodnou chvíli. Prostě, poslední amatéři.

Pamatuji si i rekord, s jakým mě jeden dostal na "rande" 38minut od prvního "Ahoj". A pamatuji si i druhý, 13let psaní a až pak osobní kontakt, když jsme byli konečně oba dva na stejném kousku republiky a zjistili to náhodou až po třech letech zeměpisné podobné polohy.

Jsou to gentlemani, střelci i nesmělý kluci. Ta škála je tu ohromná a mě nepřestane bavit. Pozvou vás na procházku, kafe a nebo do bazénu. Ta schůzka vždycky stojí za to. Nejde jim primárně o sex, je to prostě zábava, čistá lidská blízkost.

Ať už skončí jako důstojné podání ruky, či polibek v zapomenutém parku, u kterého se ztratíte v časoprostoru. Objetí přátel a nebo ojetí v lese, po kterém se vám tak klepou kolena, že spadnete autem do škarpy, a on tu vaši nákupní tašku pak ještě tahá ven, protože přijel pořádaným autem do lesa a ne elektrickou zahradní sekačkou. Procházkou osvětlenými prázdnými nočními uličkami a nebo svítáním na vyhlídce za městem.

V rádiu zatím hlásí zprávy

že se pod náma otřásla zem

bouchaly sopky a v potocích lávy

pluli jsme spolu, dokud stačil nám dech

Nechci znát tvoje pravý jméno

odkud jsi přišla a kolik máš let

dalas mi všechno a za chvíli zmizíš

do ranní mlhy bez výčitek

[Harlej, Zemětřesení]

Je to tu složitý a já to chápu, všude kundičky, kozy a prdelky na dosah... žhavý pohledy, kurvičky i nevinný růžičky, výkřiky u galerií "kdo si mě osedlá". Je to snadný tu ztratit hlavu a začít psát - mrdáš děvko? a poslat dickpick. Ale jsou tu. Já vím, že tu pořád jsou.

Poslední amatéři.