60 neznamená konec

Hele, na rovinu. Je mi šedesát, nejsem žádnej zajíček, ale taky ještě rozhodně nepatřím do vitríny s nápisem „veterán“. V hlavě to mám srovnaný, v kalhotách to ještě funguje (a občas i dost dobře) a chuť poznávat ženský tělo mi rozhodně nezmizela.

Byt mám, navařit si umím, ale mnohem radši bych u toho měl někoho, kdo se mi občas zasměje, bouchne mě po zadku… a třeba mi večer ukáže, že život může bejt ještě pořádně divokej.

Nečekám princeznu na hrášku. Spíš ženskou, která ví, že život není o tom, jestli máš v kuchyni bio quinoa, ale jestli si umíš říct o to, co chceš. Klidně nahlas. A klidně i šeptem u ucha.

Mám rád upřímnost, nadsázku, doteky bez zbytečných otázek, dlouhý pohledy a krátký sukně. Taky vůni kůže, mokrý vlasy po sprše a ten moment, kdy si člověk říká: „Tak tohle bude jízda…“

Nejsem tady, abych balil každou, co má profil. Ale jestli tě baví chlapi, co se nebojí trochu flirtu, trochu vášně a trochu drsnějšího humoru, tak se klidně ozvi. A nebo jen mrkni a dej vědět..