Jak se máš?

Jak se máš, když vedle mě neusínáš? Jak, když usneš a ve snu vzpomínáš?
Jak se máš, když se Ti neovíjím kolem nohou? To zvířátka dělají, když mohou.
Jak se máš? Jen jsi na vteřinu zavřel oči a zjistil, že tam nejsem. Ten pocit znáš?
Jak se máš- raději se sám sebe neptáš. Uvnitř pocit, že umíráš.

Jak se máš, když nedržíš mi hlavu ve svých dlaních? Co si teď čteš v nich?
Jak se máš? Teď a tady jako už života část: co si tu otázku přestat klást?
Jak se máš a jak ses měl, když jsi na mou vůni zapomněl?
Jak se máš? Možná jsi mě ještě nepoznal? Co když jsi mě minul? Osud Tě nepozval…

Jak se máš, když víš, jak se mám já? Co to pro Tě znamená?
Jak se máš, když skláním hlavu do svých dlaní? Vteřinová naděje, že by dlaně byly Tvoje. Myslím na ni.
Jak se máš, když víš, že existuju, ač Tě neznám? I tak Tě dávno miluju.
Jak se máš? Neptej se mě pořád, co budu dělat dál! Život mi dává, ale víc už vzal.
Jak se máš, tak se mám i já. Jsme jedna duše již od dávných let, kdys existoval a já už znovu byla zpět.
Jak se asi máme teď a tady, když existují dva světy…

A já se mám tady.
A Ty se máš tam.



- Jestli mi zas hodlá někdo nadávat, že to sem nepatří, tak my, co chápeme vzrušení a spokojenost přes mozek, vnímáme erotiku a lásku dost komplexně. -